Výmlat obilí strojní mlátičkou: Zdaleka ne všichni mají možnost obilí hned i vymlátit. Častěji musí čekat i dlouho do podzimu, protože rolník pracuje většinou sám jen se svojí rodinou.
Manifestace účastníků sjezdu zemědělských komisí 28. II. 48: Čím víc půdy, tím víc užitku, ale i víc nekonečné dřiny. Proto tak nadšeně pozdravují účastníci sjezdu zemědělských komisí 28. února 1948, několik dnů po vítězství pracujících nad buržoazií, program komunistů na socialistickou přestavbu našeho zemědělství: společnou prací k lepšímu životu.
Zakládací schůze JZD v Ledči nad Sázavou: Tak začátkem padesátých let vznikají první jednotná zemědělská družstva, ve kterých drobní a střední rolníci spojují svá pole i síly.
Jarní setí v Mostě na Ostrově, okres Šamorín, Slovensko: Postupně začínají společně obdělávat svoje pole. Malé secí stroje při hromadném použití rychleji zasejí na jaře obilí.
Ruční sázení brambor: Na všechno ještě stroje nejsou. Pak zbývá než je nahradit společnou ruční prací stejně při sázení brambor jako při jednocení cukrovky a řadě dalších prací. Společná práce mnoha lidí znamená urychlení prací.
STS Chabry, středisko Mírovice – sklizeň směsek 1951: Při sklizni obilí si mohou družstevníci dovolit i drahé stroje, které zrychlují sklizeň: traktor a samovaz. Jaký je to pokrok proti koňské hrsťovce a ručnímu vázání každého snopu!
Rozorávání mezí: Zatím tedy pracovali společně, ale malá políčka zůstala nedotčena ve svých mezích. Meze překážejí strojům, meze stále ještě oddělují družstevníky. Heslo tehdy zní: Rozorat meze!
Svod dobytka do společného kravína – Skuteč: Také v živočišné výrobě je třeba začít jinak. Prvním krokem byly společné kravíny pro družstevní skot. Svádění dobytka do společného kravína byla tehdy velká událost pro celou obec.
Družstevní kravín: Společné ošetřování dojnic přineslo záhy dvojí užitek: méně dřiny pro lidi a větší užitek od zvířat.
Jarní „práškování“ polí: Na polích se stále víc prosazuje moderní hospodaření. Družstevníci mohou nakupovat umělá hnojiva a soustavně hnojit svoje pole.
Sklizňové práce brigádní: V padesátých letech se u nás prudce rozvíjí průmysl. Potřebuje stále nové pracovníky. Tak mnoho lidí opouští venkov a odchází za prací do továren. Jejich úbytek nemohou nahradit ani tehdejší zemědělské stroje. A tak běžným obrázkem tehdejších žní jsou pomocné brigády z měst.
Noční výmlat: Práce v továrnách však nesmí být přerušena. Dělníci proto přicházejí na pomoc i v noci. Noční výmlaty obilí urychlují sklizeň a chrání obilí před zkázou.
Patronátní dožínky: Mnohé závody tehdy braly jednotlivá družstva pod svůj patronát, pod svoji ochranu. Společné dožínky byly oslavou společné práce.
Česání chmele ruční: Na některé plodiny však nestačily ani patronátní závody. Na sklizeň chmele přijížděly desetitisíce studentů a učňů na pomoc družstevníkům.
Ruční sklizeň cukrovky: Také při sklizni brambor a cukrovky musely vypomáhat brigády z měst. Chyběly stroje, museli je nahrazovat lidé ruční prací.
Zimní orba víceradličným pluhem za traktorem: Brigády – to nebylo trvalé řešení. A tak od počátku šedesátých let přichází do zemědělství stále víc výkonných strojů. Víceradličný pluh za pásovým traktorem urychluje i zdokonaluje hlubokou podzimní orbu.
Jarní setí traktory: Podzimní i jarní setí mohou zvládnout jen celé soustavy výkonných secích strojů tažených opět traktory.
Skupinové nasazení kombajnů: Dnes je již docela samozřejmé, že z polí stále víc mizí zvířata a lidé a nahrazují je stroje. Skupina kombajnů zastane práci desítek lidí.
Vyorávač brambor: Mění se i zaměstnání v zemědělství. U mechanizovaného vyorávače brambor se rozhodně už neuplatní kočí, oráč, podkovář.
Souprava na sklizeň cukrovky: Mechanizovaná souprava na sklizeň cukrovky odzvání i posledním oborům namáhavé ruční práce zemědělských žen.
Česačka chmele mechanická: I tradičně brigádnické sklizňové práce pomalu mizí. Jedna česačka chmele nahradí stovky lidí. Se stroji přišly do zemědělství i nová povolání: traktorista, kombajnér, mechanizátor, strojní údržbář.
Družstevní velkokravín: Podobně jako na polích i v živočišné výrobě se prosazují stále více moderní postupy. Družstva i státní statky budují obrovské kravíny pro mnoho desítek kusů dobytka.
Strojní dojení STS Kvetoslavovo: V nich je práce mechanizována od rozvozu krmení přes čištění až po dojení. Mizí dřina i tradiční špína.
Drůbežárna: V nejmodernějších drůbežárnách se dokonce uplatňují i tovární prvky. Zařízení připomíná pásovou strojovou výrobu.
Zásobárny krmiv: Při takovém rozmachu výroby nemůže zemědělství zůstat závislé na rozmarech přírody. Obrovské zásobníky krmiv zajišťují pravidelné dávky i při nepříznivém počasí, suchu a neúrodě.
Hnojení letecky: Letecké obdělávání půdy je zatím vrchol velkovýrobních postupů v zemědělství, vrchol v jeho revoluční přeměně. Mohl by tohle dokázat jednotlivý, soukromý zemědělec?
Výstavba rod. domků: Stoupají výnosy, stoupá úroda, stoupá i životní úroveň. Nové rodinné domky zemědělců už velmi málo připomínají tradiční selská stavení.
Auto před chalupou: Auto dávno přestalo být výjimkou i přepychem. Mnozí v něm jezdí dokonce už i na pole za prací.
Žňový útulek: Družstva pečují i o svoje budoucí členy. Pro klid a pohodlí matek zřizují v době sklizňových prací dokonalé útulky pro nejmenší děti.
Pojízdná prodejna: Vesnice stále víc ztrácí své odlišení od měst. Pojízdné prodejny přivážejí i do nejmenších obcí výrobky, prodávané ve městech.
Rekreace v Praze: A vyvrcholení všech změn – prvně v historii mají zemědělci nárok na dovolenou jako ostatní pracující. Jezdí na rekreaci v zimě i v létě, do měst, do lázní, k moři, do zahraničí.
Slavnostní dožínky: Dožínkové slavnosti už nejsou jen oslavou zdárně skončených žní. Jsou oslavou úspěchů celého roku, oslavou obrovské proměny zemědělství. Jen socialistická společnost může zajistit takový rozvoj. Socialismus na našem venkově slavně zvítězil.
y
