Polohu podstavce upravuje střelec a nabíječ: Polohu nízkou u zadních noh upravíme doražením omezovacích ozubů zadních noh na omezovači ozubu rámu podstavce. U přední nohy postavíme rysku číslo 300 na vidlici přední nohy proti rysce na rámu podstavce. Při úpravě polohy střední a vysoké postavíme rysku čísla 400 a 500 na přední a zadní noze proti rysce na rámu podstavce.
Změnu palebné výšky podstavce během střelby provádí nejdříve střelec u zadní levé nohy a potom nabíječ u zadní pravé nohy a přední nohy. Střelec se posune na levou stranu podstavce, povolí pravou rukou utahovací matici levé zadní nohy, uchopí zadní nohu levou rukou podhmatem a pravou rukou nadhmatem a vykláněním kulometu nahoru nebo dolů nastaví příslušnou polohu podstavce; pravou rukou utahovací matici utáhne. Nabíječ se posune na pravou stranu kulometu, povolí levou rukou utahovací matici pravé zadní nohy, uchopí zadní nohu pravou rukou podhmatem a levou rukou nadhmatem a vykláněním kulometu nahoru nebo dolů nastaví příslušnou polohu podstavce; levou rukou matici utáhne. Pravou rukou uchopí za pouzdro náměrového šroubu a levou rukou povolí utahovací matici; nadzdvihováním podstavce nahoru nebo dolů nastaví příslušnou polohu a pak utahovací matici levou rukou utáhne. Střelec pomáhá nadzvedávat podstavec za rám.
Nasazování kulometu na podstavec a jeho sejmutí: K nasazování kulometu na podstavec je podstavec buď v nízké střední nebo vysoká poloze. Nasazení kulometu na podstavec provede střelec a nabíječem tak, že střelec pravou rukou vytáhne čep kulometu na odměrové skluzavce doprava na doraz. Nabíječ postaví rámec hledí a z pravé strany provlékne hlavištěm pažby pod vodící lištou odměrové kluzavky a přední čep kulometu nasune do drážek lůžka náměrového šroubu směrem proti směru střelby na doraz; přitom drží kulomet pravou rukou za rukojeť hlavně nebo za hlaveň (není-li horká) a levou rukou za hlaviště pažby. Střelec mu pomáhá levou rukou za hlaviště pažby, přitom zvedá pažbu kulometu a jakmile se oka na pouzdru závěru zasunou-mezi oka na odměrové kluzavce, zasune pravou rukou čep kulometu na doraz.
Sejmutí kulometu z podstavce provede střelec s nabíječem tím způsobem, že střelec pravou rukou vytáhne čep kulometu doprava nadoraz, a přitom přidržuje kulomet levou rukou za hlaviště pažby. Nabíječ z pravé strany podstavce uchopí kulomet pravou rukou za rukojeť hlavně nebo za hlaveň (není-li horká), levou rukou za krk pažby a tlakem dopředu vysune přední čepy kulometu z drážek zpod vidlicí listy odměrové kluzavky; levou rukou sklopí rámec hledí. Střelec zasune pravou rukou čep kulometu doleva na doraz.
Nošení podstavce: Podstavec nosí střelec složený nebo rozložený v ruce, na obou ramenou nebo na popruhu. Nošení podstavce v ruce. Podstavec se složenýma nebo rozloženýma nohama drží střelec pravou rukou za levý rám nebo levou rukou za pravý rám podstavce, aby náměrový šroub směřoval dopředu (dozadu) a obě složené nohy k tělu. Nošení podstavce na popruhu. Nejpohodlněji se přenáší podstavec na velkou vzdálenost na. popruhu. Složený podstavec je zavěšen přes pravé (levé) rameno, přední noha je vždy vně pravého (levého) boku. Střelec si musí popruhový řemen upravit k přenášení podle potřeby. V některých případech se může přenášet podstavec na popruhu s rozloženýma nohama.
Nošení kulometu: Kulomet nosí nabíječ na rameni nebo v ruce. Nošení kulometu v ruce. Nabíječ nese kulomet za rukojeť hlavně v pravé, (levé) ruce, ústím vpřed. Nošení kulometu na rameně. Kulomet nese nabíječ na pravém nebo levém rameni, ústím hlavně vpřed (vzad).
Nošení kulometu s podstavcem: Kulomet s podstavcem může nosit buď střelec sám nebo společně s nabíječem. Před přemístěním kulometu s podstavcem střelec vždy postaví odměr i naměř do základních poloh. Přenáší-li kulomet s podstavcem střelec sám, vychýlí hlaveň kulometu doprava (doleva), uchopí levou (pravou) rukou podstavec za přední nohu a pravou (levou) rukou za pravou (levou) část vodící lišty odměrové skluzavky.
Přenáší-li kulomet s podstavcem střelec a nabíječ, střelec zajistí odměr a náměr, uchopí pravou a nabíječ levou rukou rám podstavce blíže naměrového šroubu, společně zvednou podstavec s kulometem a přemístí jej na určené místo.
Kulomet s podstavcem může střelec a nabíječ přemístit také tím způsobem, že střelec uchopí podstavec za obě zadní nohy a nabíječ z pravé strany za přední nohu. Střelec před tím vychýlí hlaveň kulometu směrem doleva, aby nabíječi při přenášení nepřekážela.
Přemístění kulometu: Přemístění kulometu plížením se provádí na krátké vzdálenosti podle terénu a bojové situace. Přemístění se provádí buď v poloze sehnuté nebo plížením (po čtyřech nebo plazením). Má-li být kulomet na podstavci přemístěn plížením, velí velitel například: "Kulomet ke zbořené zdi, plížením (sehnutě) - VPŘED!". Na tento povel se střelec s nabíječem posunou po stranách kulometu - vpřed (střelec po levé, nabíječ po pravá straně), střelec uchopí pravou, nabíječ levou rukou přední nohu u patky, nadzvednou ji tak, aby patka přední nohy byla nad zemí a současným tahem za přední nohu posunou kulomet vpřed.
Kulomet na podstavci může přemístit plížením též střelec nebo nabíječ a to tak, že se posune po levé (pravé) straně podstavce, zachytí přední nohu za pokrčené předloktí pravá (levé) ruky (přední noha je položena na předloktí), nazdvihne ji, aby patka byla nad zemí, a tahem za přední nohu posune kulomet vpřed.
K přemístění odděleného kulometu plížením velí velitel například: "Kulomet oddělit, do granátové jámy, plížením – VPŘED!". Střelec a nabíječ oddělí kulomet od podstavce. Střelec uchopí podstavec za přední nohu, kterou si položí na pokrčené předloktí, nabíječ si při plížení položí kulomet na obě předloktí nebo se plíží na boku podle ustanovení Cvičebního řádu.
Umístění kulometu v palebném stanovišti: K umístění kulometu v palebném stanovišti se vyhledává, co možná rovná plocha s podkladem zabezpečujícím pevné postavení kulometu při střelbě. Plocha se upraví polním nářadím. Nejlepším podkladem je drnovitá půda. Zároveň jak se buduje palebné stanoviště pro kulomet, musí být maskováno buď umělými maskovacími prostředky, které nese obsluha s sebou, nebo tím, co je po ruce.
Po vybudování a zamaskování palebného stanoviště umístí střelec s nabíječem samostatně, nebo na znamení (povel) velitele družstva skrytě (plížením) kulomet v palebném stanovišti. Po umístění kulometu na palebném stanovišti zaujme střelec nejvýhodnější polohu, ke střelbě a nabíječ postaví vpravo od kulometu proti podavači kulometu schránku s nábojovým pásem, otevře její víko a připraví nábojový pás k nabití. Při umísťování kulometu v palebném stanovišti obsluha dbá, aby rovina rámu podstavce byla vodorovná. Náklon kulometu vyrovná od oka přizpůsobením kterékoli nohy podstavce nerovnosti terénu tím, že ji více nebo méně sklopí. Po umístění kulometu přezkouší střelec v stanoveném palebném sektoru zamíření kulometu na různé body v terénu. Přesvědčí se o správném postavení kulometu a o tom, zda jej bude moci pohodlně obsluhovat. Nabíječ přezkouší, je-li v palebném stanovišti připraveno vše potřebné ke střelbě, zvláště: a) náboje - nejméně dvě schránky | b) brašna střelce se soupravou záložních a výstrojních součástek | c) olej v olejničce | d) druhá hlaveň.
Polohy ke střelbě: Základní polohou.pro střelbu z kulometu je poloha vleže. Ke střelbě vleže zalehne střelec za kulomet ve směru střelby; obě nohy volně natáhne, mírně roznoží a chodidla nohou vytočí špičkami na vnější strany. Nabíječ si lehne – vpravo od střelce poněkud-dopředu a schránku s nábojovým pásy položí tak, aby mohl co nejpohodlněji: - zasunout pás do podavače a usměrňovat běh pásu při střelbě | - dávat signály a znamení (rukou a hlasem) | - přejímat signály a znamení velitele družstva | - pozorovat účinky palby v cíli | - sledovat a vést evidenci počtu vystřílených nábojů | - pomáhat střelci v obsluze kulometu. Při zaujímání polohy vleže řídí se střelec a nabíječ ustanovením Cvičebního řádu.
Při střelbě z okopů se používá polohy vstoje. Střelec a nabíječ přizpůsobí polohu těla tak, aby mohli co nejpohodlněji vykonávat všechny úkony spojené s obsluhou kulometu.
Při střelbě s využíváním krytů se používá polohy vsedě nebo vkleče. Střelec a nabíječ přizpůsobí polohu těla libovolně krytu tak, aby mohli co nejpohodlněji vykonávat všechny úkony spojené s obsluhou kulometu.
Poloha ke střelbě z kulometu na vzdušná cíle: Při zaujímání polohy ke střelbě na vzdušné cíle střelec s nabíječem sejmou kulomet s podstavce a je-li podstavec v jiné poloze než nízké dají jej do této polohy.
Poloha ke střelbě z kulometu na vzdušná cíle: Střelec po stisknutí západek vyjme ze zadních noh oba nástavce a vsune je do sebe. Složené nástavce zasune do trubky na rámu podstavce, podstavec překlopí, až se patka složených nástavců dotkne země, povolí utahovací šroub výsuvné části přední nohy, vysune výsuvnou část, nahoru na doraz, utahovací šroub utáhne a sklopí držák kulometu. Podstavec je vždy přední nohou ve směru udaném velitelem.
Nabíječ drží kulomet pravou rukou za rukojeť hlavně (ústí hlavně je ve směru přední nohy), levou rukou za přední část pouzdra závěru (u předního čepu kulometu). Přední čep kulometu nasune do drážek držáku kulometu směrem nahoru na doraz, přitom si dlaní levé ruky přidržuje držák kulometu přední nohy a utahuje utahovací šroub výsuvné části přední nohy.
Při střelbě stojí střelec rozkročmo, trup má předkloněn, příčná osa těla střelec je kolmo na výstřelnou. Kulomet má pevně zasazen v rameni. Podle potřeby přechází při střelbě postupně v stoji rozkročném v podřep nebo v klek. Nabíječ je vpravo od střelce a je-li třeba, přidržuje kulomet za podstavec.
Zamíření kulometu na cíl: Stavění mechanického hledí a hledítka je stejné jako u univerzálního kulometu "L". Dále k zamíření kulometu na cíl střelec uvolní levou rukou odměrovou kluzavku otočením páky šroubu kluzavky a matice náměrové brzdy doleva, pravou rukou uchopí kulomet za pažbičku a přilící. Vedením kulometu ramenem a pravou rukou za pažbičku po odměrové liště a otáčením točítko náměrového řídidla zamíří kulomet na cíl, aby vrchol mušky viděl promítnutý ve středu horní úrovně zářezu hledí a na záměrném bodu (otáčením točítkem náměrového řídidla doprava se náměr kulometu snižuje, otáčením doleva se zvyšuje).
Při zamiřování zaměřovacím dalekohledem usměrní střelec hrot zaměřovači značky na záměrný bod. Přitom musí dbát na to, aby viděl naprosto jasně celé zorné polo dalekohledu.
Jakmile, střelec přesně zamířil na záměrný bod, při palbě rovným kulometem postupně nebo podle potřeby utáhne levou rukou páku šroubu odměrové kluzavky a matici náměrové brzdy doprava, - při palbě bodové a při šířkovém rozsevu utáhne jen matici náměrové brzdy; - při palbě hloubkovým rozsevem utáhne jen páku šroubu odměrové kluzavky a nařídí nabíječi, aby hlásil veliteli družstva pohotovost ke střelbě.
Zajištění zamíření kulometu: K zajištění zamíření kulometu vyhledá střelec, aniž změní polohu kulometu zamířeného na cíl nebo čáru, posunováním stavítka po rámci hledí a stranového, posunu hledítka takovou polohu hledí a hledítka (výškového a stranového točítka dalekohledu), při níž záměrná cíle prochází nějakým jasně viditelným bodem v terénu. Není-li takový bod nablízku, nařídí střelec nabíječi, aby 15-20 m před kulometem zarazil kolík, a podle něho jistí zamíření způsobem dříve popsaným. Prvky na takto postaveném hledí a hledítku (výškovém a stranovém točítku) si střelec zapamatuje (zapíše) nabíječ hlásí veliteli družstva například: Zajišťovací bod kolík, 16, hledítko vlevo 6! (Zajišťovací bod kolík, výškové točítko 8, stranové točítko 5!).
K zajištění a ohraničení šířkového rozsevu střelec zamíří na levý (pravý) okraj cíle (čáry), přisune pravou (levou) odměrovou narážku až na doraz k odměrové kluzavce a utáhne ji; potom zamíří kulomet na pravý (levý) okraj cíle (čáry), přisune a utáhne levou (pravou) odměrovou narážku. Odměr a naměř si střelec po případě zapíše.
K zajištění hloubkového rozsevu střelec: - zamíří kulomet na cíl (čáru) s odpovídajícím hledím, upevní odměr kulometu, zasune ukazováčkem levé ruky západku náměrových narážek dopředu, posune jednu náměrovou narážku doprava až na doraz, matici náměrových narážek mírně utáhne; - posune stavítko hledí (výškové točítko) o jeden dílek (nebo o tolik, o kolik bylo nařízeno velitelem) výše, otáčením točítka náměrového řídidla zamíří na určený bod, uvolní matici náměrových narážek, jednu nádorovou narážku posune doleva až na doraz a matici náměrových narážek utáhne. Podle potřeby si při této činnosti pomáhá pravou rukou.
Střelba: Z univerzálního kulometu lze provádět nepřetržitou střelbu, střelbu malými a velkými dávkami. Střelec uchopí pravou rukou pažbičku, pravé rameno pevně přiloží k pažbě, přilící, palcem odjistí, byl-li kulomet zajištěn, a vloží ukazováček na spoušť; levou rukou drží hlaviště pažby palcem z levé strany, prsty z pravé strany, oba lokty má opřeny o zem. Trup střelce za kulometem svírá malý uhel (asi do 10°) se směrem kulometu směřujícího na cíl; nohy má přirozeně nataženy; chodidla směřují špičkami do stran. Střelce tlačí plynulo ohbím mezi prvním a druhým článkem ukazováčku na doraz na spoušť a drží ji, dokud nevystřelí určený počet nábojů, nebo do povelu "Palbu zastavit!“ Za střelby sleduje zda se neporušilo zamíření. Nabíječ drží nábojový pás pravou rukou, usměrňuje jej do podavače a podle značek na pásu kontroluje počet vystřelených nábojů, když se k podavači blíží poslední náboj z určeného počtu, položí ruku na rameno střelce. Střelec na toto znamení uvolní spoušť a přeruší střelbu.
Při střelbě bodovou palbou upevní střelec po zamíření jen náměr; za střelby dbá, aby se záměrná neuchýlila od záměrného bodu. Střelbu používáme, když není dálka cíle dostatečně přesně zjištěna, je-li pozorováni výsledků palby znesnadněno - a je-li těžko přesně vyloučit-vlivy po větrnosti (teplotu, vítr apod.), nebo je-li šířka cíle větší než jádro rozptylu (šířka cíle vzhledem k malým rozměrům nedovoluje palbu šířkovým rozsevem). Při střelbě pevným kulometem upevní střelec, po zamíření kulometu jak náměr, tak i odměr. Pevným kulometem střílíme je-li přesně zjištěna dálka cíle a povětrnostní vlivy (teplota, vítr apod.) a jsou-li provedeny všechny potřebné opravy hledí a hledítka (výškového a stranového točítka). Při střelbě šířkovým rozsevem po jeho ohraničení zamíří střelec kulometu na levý nebe pravý okraj cíle a uvolní odměrovou kluzavku. Po zahájení střelby stejnoměrně, bez trhání, vede kulomet doprava nebo doleva v nařízených hranicích, na pažbu netlačí a při rozsevu sleduje. záměrnou; přitom posunuje zadní část kulometu-tlakem pravého rameno a love ruky do strany, aby rozsev byl stejnosměrný. Jestliže se blíží střelec rozsevem k nařízené hranici a střelba nemá ještě – skončit, obrátí rozsev stejnou rychlostí do opačného směru, poněkud dříve, než dojde k této hranici. Normální rychlost rozsevu má být taková, aby bez ohledu na rozměry a dálku cíle na každý metr šířky dopadly nejméně dvě střely. Jestliže cíl není vidět nebo je-li ho spatně vidět, provádí střelec rozsev podle terénních předmětů, mezi nimiž je umístěn cíl (například od křoví k cestě apod.) Šířkovým rozsevem střílíme na cíle, které svými rozměry převyšují šířku jádra rozptylu na danou dálku (skupiny nepřátelské pěchoty, čáry obsazené nepřítelem, široké masky a pod.). Při hlubokém rozsevu střelec po zamíření kulometu levou rukou uchopí točítko náměrového řídidla a po prvním výstřelu jím začne pomalu otáčet na potřebnou stranu. Hloubkovým rozsevem střílíme na úzké a hluboké cíle (pochodový proud, soutěska apod.), jejichž hloubka je větší než polovina jádra hloubkového rozptylu nebo nejsou-li povětrnostní podmínky a dálka cíle dost přesně zjištěny a je-li pozorování účinků palby znesnadněno. Při střelbě šikmým rozsevem nechá střelec po zamíření kulometu na levý nebo pravý okraj cíle odměr uvolněn a náměr jen mírně utáhne; při střelbě provádí pravou rukou šířkový rozsev a zároveň levou rukou hloubkový rozsev.
Střelba z univerzálního kulometu z obrněného transportéru: Při střelbě z kulometu na lafetě stojí střelec ve věžičce střelce, kulomet drží levou rukou za krk pažby a pravou za pažbičku. Zajišťovací šrouby odměru a náměru má uvolněny, aby mohl lehce pohybovat zbraní ve všech směrech. Lafeta umožňuje střelbu v okruhu 360° a střelbu proti letadlům. Při střelbě se používá závěsná schránka.
Kulomet na lafetě na bojovou, pohotovostní a dopravní polohu: Bojová – poloha byla ukázána v předchozím obrázku. V pohotovostní poloze je kulomet upevněn v podstavci lafety, pažba kulometu je zachycena do vidlice na levém rameni podstavce. Vnitřní kruh lafety se otočí tak, aby osa hlavně byla rovnoběžná s podélnou osou obrněného transportéru. V této poloze se lafeta zajistí dotažením zajišťovacích šroubů náměru a odměru. V dopravní poleze je kulomet uložen uvnitř transportéru. Upevnění kulometu v lafeto se provádí na povel "Kulomet - UPEVNIT!” nebo ” K BOJI!”. Na povel "Kulomet - upevnit!” se kulomet připraví do pohotovostní polohy, na povel ”K boji! ” do bojové polohy. Přechod z bojové nebo pohotovostní polohy do dopravní polohy se provede na povel "Kulomet - ODDĚLIT!”.
Volba prvků střelby: Značný vliv na-střelbu má příčný vítr a od dálky 600 m se musí brát v úvahu i derivace. Vliv příčného větru a derivace vyloučíme posunutím hledítka ve směru proti větru o hodnoty uvedené v tabulce.
Při střelbě na větší dálky než 500 m je třeba brát v úvahu vliv teploty vzduchu a od 1000 m i vliv podélného větru. Podle toho je nutné změnit hledí nebo záměrný bod. Přitom je třeba se řídit údaji uvedenými v tabulce:
Palba mezerami a z postavení za boky vlastních jednotek: Střelba mezerami, a z postavení za boky vlastních jednotek je možná při přesném zachování těchto podmínek: 1. Při střelbě musí být vyloučena možnost dopadu střel (i odražených střel) do blízkosti prostoru, v kterém jsou vlastní jednotky. Proto nesmí být vzdálenost mezi cílem a vlastními jednotkami menší než 150 m při dálce střelby do 300 m a menší než 200 m při větší dálce střelby; poblíž vlastních jednotek ve směru střelby nesmějí být vyvýšené předměty v terénu, které by mohly při zasažení změnit směr letu střel. 2. Mezi krajními směry palby a boky vlastních jednotek musí být taková šířková bezpečnostní mezera (šířkový bezpečnostní úhel), která chrání vlastní jednotky před zasažením.
Šířka této mezery se měří její uhlovou hodnotou a závisí na vzdálenosti vlastních jednotek od kulometu. Úhel mezi směrem palby a bokem vlastních jednotek je uveden v tabulce. Je-li mezi směrem palby a bokem vlastních jednotek potřebná mezera (šířkový bezpečnostní úhel), je střelba pro vlastní jednotky bezpečná. Máme-li určit hranice možnosti přenosu palby do šířky nebo šířkového rozsevu uvnitř mezery mezi vlastními jednotkami, musíme odměřit do vnitřních boků vlastních jednotek nutné šířkové bezpečnostní úhly a označit v terénu kudy procházejí ramena těchto úhlů v prostoru nepřítele. Při střelbě mezerami a z postavení za bokem vlastních jednotek musí střelec a nabíječ zvlášť pozorně sledovat dopady střel a výsledky své palby, jakož i pohyby a signály vlastních jednotek. Při střelbě šířkovým rozsevem je nutno zajistit hranice přípustného rozsevu odměrovými narážkami.
Přestřelování vlastních jednotek: Vlastní jednotky je možno přestřelovat jen řídí-li přestřelování velitel, přitom musí vzájemná poloha kulometu, cíle a vlastních jednotek zabezpečovat, že vlastní jednotky nebudou palbou ohroženy a že budou přesně dodrženy tyto podmínky: 1. Kulomet i podstavec musí být v bezvadném stavu; spojení podstavce. S kulometem a mechanismy náměru a odměru nesmějí se za střelby uvolňovat. 2. Kulomet musí být postaven na půdě, která vylučuje možnost jeho sednutí; podstavec musí být v nízké poloze; dovoluje-li to situace, má být poloha podstavce zajištěna kolíky zaraženými do zadních noh a před střelbou vypálena dávka na usazení kulometu. 3. Hlavně musí být bezvadné, z žádné hlavně nesmí být vystřeleno více než celkem 5000 ran; hlaveň zahřátá při střelbě musí být vyměňována po každých 300 ranách. 4. Ve směru střelby nesmějí být žádné překážky od kterých by se mohly střely odrážet (stromy, keře, osevy). 5. Před zahájením střelby musí být pečlivě přezkoušeno postavení hledí a hledítka (výškového a stranového točítka), upevnění náměru, náměrových narážek a upevnění zaměřovacího dalekohledu. 6. Ke střelbě musí být použito nábojů původního balení, stojné výrobní série a musí být pečlivě prohlédnuty.
Bezpečnost vlastních jednotek je zajištěna, svírá-li záměrná cíle se směrem k vlastním jednotkám potřebný bezpečnostní úhel (výškový bezpečnostní úhel). Hodnota bezpečnostního úhlu se přezkouší před střelbou podle bezpečnostního hledí vzhledem k vzdálenosti vlastních jednotek od kulometu. Hodnoty nutných výškových bezpečnostních, úhlů v dílcích a odpovídající jim bezpečnostní hledí jsou uvedeny v této tabulce.
K zjištění možnosti bezpečného přestřelování vlastních jednotek střelec podle povelů velitele: a) zamíří kulomet na cíl s příslušnými prvky a upevní náměr a odměr | b) aniž změní polohu kulometu nebo jeho zamíření, posunuje stavítkem hledí po rámci hledí (otáčí výškovým točítkem), až přivede záměrnou cíle k vlastním jednotkám | c) hlední dálku takto získanou hlásí svému veliteli, např.: "Bezpečnostní hledí – čtrnáct". Jestliže se zjištěné bezpečnostní hledí rovná bezpečnostnímu hledí uvedenému v tabulce pro danou dálku vlastních jednotek nebo je-li vetší, je přestřelování vlastních jednotek možné; je-li zjištěné hledí menší, přestřelování vlastních jednotek není dovoleno.
PřestřeliteInost vlastních jednotek může velitel zjistit ještě než kulomet zaujme palebné stanoviště, změřením výškového uhlu mezi vlastními jednotkami a cílem (zorného úhlu). Zorný úhel se moří vleže s hlavou ve výši kulometu. Měření je možno provést pomocí nitkové osnovy dalekohledu, milimetrovou stupnicí pravítka, změřením příslušnými pomůckami a v krajním případě prsty ruky vztažené na 50 cm od oka.
Nejmenší zorné úhly, které zaručují přestřelitelnost vlastních jednotek, jsou uvedeny v této tabulce. Jestliže se změřený úhel mezi vlastními jednotkami a cílem rovná zornému úhlu uvedenému v tabulce pro příslušnou dálku nebo je větší, je přestřelování možné; je-li menší pak pře střelování vlastní jednotky není dovoleno. Při přestřelování vlastních jednotek, které jsou v zákopech nebo postupují plížením, může být bezpečnostní úhel menší: - při vzdálenosti vlastních jednotek do 100 m o 20 dílců, - při vzdálenosti vlastních jednotek do 200 m o 10 dílců, - při vzdálenosti vlastních jednotek do 500 až 400 m o 5 dílců. Při přestřelování vlastních jednotek musí střelec a nabíječ stále pozorovat dopady střel a výsledky své palby i pohyb a signály vlastních jednotek. Hloubkový rozsev při přestřelování vlastních jednotek je zakázán.
y
