Kresba krajiny s mořem a pevninou: Na moře svítí slunce. Voda se na povrchu ohřívá a vypařuje. Lehké vodní páry stoupají do výše, kde se ochlazují. Ve studeném prostředí se páry srážejí v množství nepatrných kapiček vody a tak vznikají mraky.
Kresba stejné krajiny: Vítr zanáší mraky nad pevninu. Cestou se malé kapičky vody spojují ve větší kapky, které se ve vzduchu neudrží a padají k zemi – prší. V zimě vodní páry při srážení zmrznou. Tehdy neprší, nýbrž sněží.
Kresba krajiny bez moře: Co se stává s napršenou vodou? Část napršené vody se vypařuje. Z vodních par se tvoří nové mraky, které vítr zanáší dál nad pevninu.
Kresba stejné krajiny: Další část napršené vody se vsakuje do země. Prosakuje puklinami, štěrbinami a dutinami v půdě a tvoří zásobárnu spodní vody. Odtud voda vyvěrá na povrch jako prameny, z nichž vznikají potoky a řeky.
Kresba krajiny se studnou: Ze spodních pramenů se napájejí studny, studánky, vyživují se rostliny, které si vodu odebírají svými kořeny. Protože rostliny potřebujeme, staráme se, aby slunce a vítr půdu nevysušovaly.
Les: Pomáhají nám lesy. Paprsky slunce stěží pronikají hustými korunami stromů, které chrání půdu před vysušením.
Lesy v horách: Hluboké lesy zadrží mnoho vody. Proto řeky a potoky, které zde pramení, nevyschnou po celý rok.
Rybník: Také rybníky udržují vláhu v krajině. Na obrazu vidíme jeden z velkých jihočeských rybníků.
Výlov rybníka: Kromě toho dávají rybníky další užitek – ryby.
Kresba dvou pásů větrolamů: Proti větrům vysazujeme větrolamy. Husté větve stromů a keřů vítr nepropustí a tak se za větrolamem vytvoří bezvětří. Šipky ukazují, jak tato překážka působí na vítr.
Krajina chráněná větrolamy: Tak vypadají pole v Sovětském svazu. Pásy lesů ochraňují pole před prudkými vysušujícími větry a zároveň udržují vláhu v půdě.
Kresba přehrady a zavlažovacích kanálů: K lepšímu využití vody v řekách stavíme přehrady, z nichž zavlažovacími kanály odvádíme nadrženou vodu do krajiny, kterou tak zúrodňujeme.
Přehrada se zavlažovacími kanály – fotografie: Také tato přehrada na řece Ču v Kirgizii je k zavlažování krajiny.
Zavlažování pole postřikem: Zavlažovací kanály přivádějí vodu až na pole. Stroje ji z kanálů sají a rozstřikují na rostliny.
Kresba krajiny: Část napršené vody se vypařila. Druhá část se vsákla do země a zbytek odtéká po povrchu do potoků a řek, jimiž se vrací do moře. Jak lidé využívají odtékající vody?
Vory na řece: Vodních toků se využívá k dopravě dřeva z pohraničních lesů. Dřevo se váže do vorů.
Mlýn na řece: Síly tekoucí vody využívají lidé od pradávna v mlýnech. Řeku zatarasili jezem a vodu vedli na mlýnské kolo, které otáčelo v mlýně mlýnskými kameny.
Údolní přehrada: Dnes stavíme na řekách veliké přehrady, které mají místo jednoduchých vodních kol moderní výkonné turbíny. Voda protéká několika otvory v přehradě, uvádí turbíny do pohybu a vyrábí drahocennou elektřinu.
Dněperská přehrada: Sovětští lidé postavili ve své zemi a dále stavějí mnoho přehrad s elektrárnami. Na obrazu vidíme jednu z největších, Dněperskou vodní elektrárnu.
Stavba Cimljanské hydroelektrárny: Nová města, továrny, hutě, doly, zemědělské stroje, elektrické vlaky, to vše potřebuje elektrický proud. Proto dnes zní sovětskou zemí píseň práce na velikých stavbách komunismu – na stavbách velkých vodních přehrad a elektráren. Cimljanská vodní elektrárna, kterou vidíme na obrazu, je jednou z největších staveb komunismu.
Průplav Volha–Don: Usplavněné řeky a vodní kanály umožňují i nejlevnější dopravu.
Kresba staveb komunismu: Podle Stalinova plánu přetvoření přírody budují sovětští lidé veliké přehrady, které budou sloužit výrobě elektrického proudu a zavlažení neúrodných krajin. Síť přehrad a kanálů spojí všechna důležitá průmyslová města novými vodními cestami. Větrolamy ochrání půdu před suchými větry.
Československé stavby socialismu: Po vzoru sovětských budovatelů stavíme v naší republice přehrady a elektrárny, budujeme vodní kanály a přístavy.
Jedna z našich přehrad ve stavbě: Také tato přehrada je stavbou socialismu našeho lidu. Bude dodávat elektrický proud městům a vesnicím.
Doprava na Labi: Usplavněné řeky slouží dopravě nákladů.
Přístav: Ve městech vznikají vnitrozemské přístavy. Jeřáby nakládají zboží na lodi.
Pražský přístav: Na pražských výletních parnících nacházejí pracující lidé příjemný odpočinek a zábavu.
Kresba koloběhu vody: Zopakujme si ještě jednou koloběh vody. Působením slunečního tepla se vypařuje voda z moře. Ochlazením vodních par ve výši vznikají mraky, složené z malých kapiček vody. Vítr zanáší mraky nad pevninu. Spojením malých kapiček ve větší vzniká déšť, po případě sněžení. Napršená voda se na zemi zčásti vypaří, zčásti se vsákne do země, odkud později vyvěrá v podobě pramenů, po případě dává vláhu rostlinám. Další část napršené vody odtéká po povrchu potoky a řekami nazpět do moře. Tím je koloběh vody uzavřen.
y
