y
Krkonoše
Kozí hřbety a Sedmidolí: Snímek zachycuje pohled na Sedmidolí, jímž si razí cestu drobné horské bystřiny z pohraničního hřebene k hornímu Labi. Uprostřed vystupují Kozí hřbety a za nimi rozložitá Luční hora, vysoká 1547 m. Pohled z Vysokého Kola (1506m).
Studniční hora: V sousedství Luční hory vystupuje druhý nejvyšší vrchol Krkonoš, Studničná hora, vysoká 1554 m, Její východní úbočí klesá prudce do Obřího dolu. Na snímku je ostře rozervaný sráz Studničné hory se sporým porostem kleče. V pozadí vystupuje Luční hora.
Obří důl: Krásným a zajímavým údolím východní části Krkonoš je divoce romantický Obří důl pod Sněžkou. Jeho reliéf byl vytvořen mohutným ledovcem. Další modelací tohoto horského kotle vykonaly po době ledové silné vodní proudy, zvláště řeky Úpy, pramenící pod Sněžkou a stékající četnými slapy do Obřího dolu.
Hojné morény v Obřím dole ukazují na rozsah někdejšího ledovce, jehož délka se odhaduje na 5 km.
Sněžka: Nad Obřím dolem se tyčí až do výše 1602 m mohutná svorová kupa Sněžky. Je nejvyšším vrcholem Krkonoš a celé České vysočiny. Svou tvrdou horninou vyniká nápadně nad žulový pohraniční hřbet, jejž tvoří náhorní plošina vysoká 1300 - 1400 m.
Na snímku je vidět vrchol Sněžky s observatoří a Českou boudou. Uprostřed nad Obřím dolem se rýsují Obří boudy, vlevo vystupuje Studniční hora.
Lanovka na Sněžku: Sněžka je cílem téměř všech návštěvníků Krkonoš. K jejímu úpatí směřuje řada značkovaných cest. Na samý vrchol vede od Obřího sedla strmý dlážděný chodník, který v délce 1,5 km překoná výškový rozdíl přes 200 m. Na Sněžku je možno se dostat též pohodlným sedačkovým výtahem z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu. Lanovka je 4000 m dlouhá a překonává výšku 710 m.
Pohled ze Sněžky do Polska: Z vrcholu Sněžky je za příznivých podmínek vidět daleko do vnitrozemí i za hranice. Snímek zachycuje pohled na rozlehlou hustě zalidněnou oblast sousedního Polska.
Horské louky: Půvab Krkonoš nespočívá jen v nádheře Jejich horských výšek a údolí, ale i v bohaté květeně horských luk, která se nápadně odlišuje od květeny nižších poloh. Je přísně chráněna. Počátkem června zahýří horské louky barevnou nádherou a vůní květů, nafialovělými klásky smilky tuhé, květy žlutého jestřábníku horského, arniky a jiných horských květin a travin.
Bílé Labe: Horní tok Labe je posilován druhým svým pramenem Bílým Labem, které vzniká ve východní části Krkonoš na Bílé louce pod Studničnou horou. Údolí Bílého Labe je také typické údolí horské, zejména ve své střední části, kam spadají na jedné straně svahy Kozích hřbetů a na protější straně strže, jimiž sem klesá Čertova louka.
Špindlerův Mlýn: Největším střediskem horské turistiky, rekreace a zimních sportů je Špindlerův Mlýn. Leží ve středu Krkonoš v oblasti hlubokých horských hvozdů v nadmořské výšce kolem 700 m. Pro svou zdravou a příhodnou polohu vyrostl Špindlerův Mlýn za necelých 100 let z malé horské osady na významné horské městečko, dobře vybavené representačními hotely, penziony a zotavovnami ROH. Špindlerův Mlýn je dobře znám i za hranicemi. Každoročně se tu pořádají mezinárodní závody v zimních sportech.
Hřebenová cesta: Hlavní pohraniční hřeben Krkonoš je táhlá náhorní plošina ve výšce 1300 - 1400 m. Nad hřeben vystupují jednotlivé vrcholy, podobné namnoze kupám, jen s malou relativní výškou. Na české straně pohraničního hřebenu jsou vedle Sněžky nejznámější: Vysoké Kolo (1506 m), Velký Šišák (1424 m) a Malý Šišák (1440 m). Pohraniční hřeben je nádhernou vyhlídkovou cestou s výhledy do Čech a do Polska. Na snímku je úsek hřebenové cesty od Dívčích kamenů (1411 m) k sedlu u Špindlerovky a dále na východ přes Malý Šišák k Sněžce.
Vysoké Kolo: V západní části pohraničního hřebenu vyniká nad ostatní vrcholky svým plochým temenem daleko viditelné Vysoké Kolo (1506 m). Jeho jižní svahy do vnitrozemí mají vhodné terény pro lyžaře. Na polskou stranu je úbočí rozbrázděno roklemi, v nichž se udržuje sníh až do léta.
Na snímku je hřebenová cesta přes Vysoké Kolo.
Mužské kameny: Zajímavá je část hřebenové cesty (t.zv. Mezinárodní), která vede místy po českém území, místy po polské straně od Vysokého Kola na východ směrem k Petrovce. Přechází přes vrcholky Mužských kamenů a Dívčích kamenů, na kterých nápadně vynikají skalnaté suky zvětralé žuly. Na snímku je rozeklané temeno Mužských kamenů.
