Strukturní vzorec fenolu: To je strukturní vzorec fenolu.
Seskupení potrubí a kotlů, v nichž probíhá první chemická reakce: Ve složitém seskupení potrubí a kotlů probíhá první chemická reakce.
Strukturní vzorec cyklohexanolu: V molekule fenolu přibudou další atomy vodíku. Chemický děj se nazývá hydrogenace. Z fenolu vzniká cyklistický alkohol – cyklohexanol.
Kotel, v němž dochází k další chemické reakci: Uvnitř dobře izolovaného kotle se odehrává další chemická reakce.
Strukturní vzorec cyklohexanonu: Cyklohexanol se oxyduje v cyklohexanon.
Zařízení, v němž probíhá další chemická syntéza: V tomto zařízení probíhá další chemická syntéza. Z jedné strany se do kotle napouští cyklohexanon, z druhé anorganická sloučenina – tak zvaný hydtoxylamin.
Vzorec slučování cyklohexanonu a hydroxylaminu na oxim cyklohexanonu: Cyklohexanon a hydtoxylamin se slučují na oxim cyklohexanonu.
Sněhobílé krystalky – čistý oxim cyklohexanonu: V tavicím kotli syntéza silonu pokračuje a sloučenina se zbavuje čpavku. Sněhobílé krystalky, které je vidět u otvoru, jsou čistý oxim cyklohexanonu.
Zařízení, v němž vzniká kaprolaktam: Za přítomnosti kyseliny sírové se přesmyknutím tvoří laktam kyseliny aminokapronové – kaprolaktam.
Strukturní vzorec kaprolaktamu: Má tento strukturní vzorec.
Granulovací stroj: Vodný roztok kaprolaktamu se vyčistí destilací a po odpaření vody v granulovacím stroji se vylučuje tuhá látka.
Kaprolaktam: Tyto bílé šupiny jsou kaprolaktam – bezprostřední materiál na výrobu silonu.
Roztok kaprolaktamu ve vodě se přivádí do elektricky zahřívaných kotlů: V závodě „Silon“ v Plané nad Lužnicí, kde je továrna na výrobu silonového vlákna, se kaprolaktam nejdříve rozpouští ve vodě a roztok se přivádí do elektricky zahřívaných kotlů.
Polymerizace kaprolaktamu: V kotli při teplotě kolem 250° Celsia počnou působením malého množství kyseliny aminokapronové jednotlivé molekuly kaprolaktamu tvořit velké makromolekuly. Schematicky jsou znázorněny dole. Kaprolaktam polymerizuje v polykaprolaktam. Ten se ve výrobě nazývá polyamid a jeho obchodní název je silon.
Zvlákňovací trysky: Horká tavenina polykaprolaktamu stéká až ke zvlákňovacím tryskám. Jakmile projde zahřátou tryskou a dostane se do styku s chladným okolním vzduchem, ihned ztuhne. Kapilární vlákénka se spojují v jednu nit.
Schéma dloužení vlákna: V další fázi se vlákno prodlužuje asi čtyřnásobně. Proč se tak děje? Makromolekuly, na schematické kresbě značené jen skupinami CO a NH, byly ve ztuhlém vláknu neuspořádané. Dloužením se rovnají, orientují podélně s osou vlákna.
Silonové vlákno: Silonové vlákno tím nabývá lesku, pružnosti a veliké pevnosti, takže v mnoha směrech předčí i běžná vlákna přírodní.
Hubice vyrábějící silonové struny, hadice atd.: Trysky s kapilárními otvory je možno vyměňovat za hubice rozličných tvarů a tak vyrábět silonové struny, pásky, těsnění nebo hadice různých rozměrů.
Stroj, na němž polyamidová tavenina prochází dlouhou štěrbinou, tvořící širokou folii: Na tomto stroji prochází polyamidová tavenina dlouhou štěrbinou a tak se tvoří široká folie.
Výroba hrníčků ze silonové drti: Vstřikuje-li se roztavená silonová drť v lisu do kovových forem, lze zhotovit například hrníčky, hračky, obruby k brýlím a jiné výrobky.
Různé výrobky ze silonu: Ze silonových žíní se vyrábějí vlasce k rybářským prutům, výplety tenisových raket a židlí, různé síťky, tašky, košíčky a kartáče. I v lékařství se užívá silonu jako chirurgické niti.
Ozubená kola ze silonu: Mnohé předměty, které se až dosud vyráběly z obecných kovů, zhotovují se ze silonu – např. ozubená kola. V provozu méně hlučí, netřeba je mazat a jsou trvanlivější než kola kovová.
Skací stroje: Nejvíce se polyamidová vlákna uplatnila v textilní výrobě, kde úspěšně nahrazují známá přírodní vlákna bavlněná, hedvábná nebo i vlněná. Na skacích strojích obdrží silonové vlákno nejdříve základní zákrut. Aby silonové látky měly pokud možno vzhled a vlastnosti přírodních tkanin, silonová vlákna se perou, bělí, barví a matují, měkčí nebo kadeří.
Stroje na silonové punčochy: Na těchto strojích se vyrábějí ze silonových vláken nejjemnější punčochy.
Ustalovač silonek: Aby se silonové výrobky po vyprání, sušení nebo přežehlení nesrážely, musí se ustalovat. Výrobek se navleče na kovovou formu a ponechá na určitou dobu v horké páře. Tím se ve vlákně uvolní vnitřní napětí, které tu vzniklo při zvlákňování a dloužení. Punčocha podrží svůj tvar i po vyprání a stává se měkce poddajnou.
Silonová folie, kryjící výstavní pavilon: Výrobků ze silonu neustále přibývá, ač jsme teprve na počátku oněch netušených možností, které nám moderní chemie poskytuje. Vždyť silon – jeden z polyamidů – byl ještě před nedávnem zcela neznámou hmotou a dnes již není takřka průmyslového odvětví, do něhož by byl nepronikl. Zde byla dokonce silonovou folií přikryta i tak rozměrná stavba jako je výstavní pavilon.
Schéma výroby silonu z uhlí: Zopakujeme si na závěr celou syntézu od uhlí až k silonu v hlavních fázích: Z uhlí se vyrábí benzen a fenol. Hydrogenací vzniká cyklohexanol. Jeho oxydací vzniká cyklohexanon. Reakcí s hydroxylaminem vzniká oxim cyklohexanonu. Přesmyknutím se vytváří kaprolaktam. Polymerozací kaprolaktamu vzniká polyamid – silon.
y
