Počátky českého státu

Nástěnná malba v kapli sv. Kateřiny, Znojmo – Přemyslovská legenda: Český knížecí rod Přemyslovců v čele kmene Čechů zahájil sjednocování slovanských kmenů na území Čech ještě v době nadvlády Velké Moravy. V té době vznikla i legenda o Přemyslu Oráčovi, zakladateli knížecího rodu. Od poloviny 10. století se vytváří postupně český stát.

Zemědělci raného feudalismu – Rukopis Cursus Sanctae Mariae 1200–1230: Hlavním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství, jejich hlavním bohatstvím byla půda, kterou obdělávali. Chránit půdu před nepřítelem bylo společným úkolem pro všechny muže. Na obranu před útokem se dokázali spojit všichni svobodní obyvatelé pod vedením knížete a jeho vojenské družiny.

Kníže Václav na stolci – Vyšehradský evangelistář 1085: Současně s boji na obranu proti nepříteli probíhal i zápas knížete s ostatními velmoži o nejvyšší moc v rodícím se státu. Kníže Václav se opřel o moc německých králů, kterým odváděl poplatek za pomoc a mír. Posílil tak moc knížete, ale ohrozil svobodu a samostatnost Čech.

Zavraždění knížete Václava – Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu: Proti Václavově politice vznikl mezi velmoži odpor. Toho využil Václavův bratr Boleslav, aby se zmocnil vlády. Na svém sídle ve Staré Boleslavi zorganizoval Václavovo zabití a prohlásil se za knížete.

Denár Boleslava II.: Kníže Boleslav I. nastoupil novou politiku a dosáhl uvolnění ze svazku s německým králem. Založil a upevnil skutečnou knížecí moc Přemyslovců. Jeho metody byly násilné, jak to konečně odpovídalo dobovým zvyklostem. Přemyslovci razili i první mince – stříbrné denáry, aby umožnili obchod s cizími obchodníky, které uvádělo do rozpaků, že Čechové si navzájem platí jemnými plátěnými šátečky.

Bazilika sv. Jiří, Pražský hrad: V politice Boleslava I. pokračoval syn Boleslav II. Spojil se s křesťanskou církví, která hlásala právo knížete na neomezenou moc nad lidmi i nad základem všeho bohatství – půdou. Štědře podporoval stavbu jejich chrámů i malých kostelů. V r. 973 prosadil i zřízení samostatného pražského biskupství, aby posílil samostatnost českého státu.

Románské opevnění Pražského hradu – model: Od konce 10. století byla i Morava pevně v moci Přemyslovců a stala se součástí českého státu. Sídlem přemyslovských knížat se trvale stalo pražské hradiště, přebudované v 11. století na románský, kamenný hrad. Na první pohled je patrné, čím se hrad od hradiště odlišoval – pokuste se to určit. (Hrad je obehnán zděnou hradbou z kamene, na hradě je jen obydlí knížete a hlavní kostel. Hradby, brány a věže vytvářejí z hradu pevnost.)

Rotunda sv. Jiří na Řípu: Přemyslovci upevňovali svoji moc bojem s vnitřními protivníky z řad velmožů i s nepřáteli v zahraničí. R. 995 dovršili boj o moc vybitím konkurenčního rodu Slavníkovců. Pak obrátili svůj zájem na boj s německými císaři. Po dvě století (11. a 12. stol.) s nimi zápasili se střídavými úspěchy, ale nakonec uhájili samostatnost českého státu. Kníže Soběslav I. na oslavu svého vítězství nad německým panovníkem dal postavit rotundu na hoře Říp.

Zříceniny hradu Přimda v Českém lese: Ve 12. století začali Přemyslovci budovat první románské hrady, které měly chránit hranice státu. Byly to pevnosti určené k pobytu vojenské posádky a jejich velitele – hradního správce.

Románský kostel v Přední Kopanině: Ve větších osadách vznikaly první křesťanské kostely jako doklad upevňující se církevní organizace a moci.

Shrnující obrázek – 2, 5, 7: Zopakujeme si: Co tvořilo základ knížecí moci Přemyslovců?

Počátky Českého státu - románská kultura 1.

Výrobce

DPraha

Rok

1980

Délka

Napsal

Jílek Tomáš Doc. Dr., CSc.

Označení

2862

Počátky Českého státu - románská kultura 1.

Podobné diafilmy

Požárně technické prostředky díl 6b Pomocné nářadí II

Divadelní líčení

Hnědouhelný povrchový lom

Měření ženské postavy