Silurské moře: Velké plochy zalévalo moře a zanechávalo po ústupu mocné usazeniny, v nichž nacházíme četné otisky a zkameněliny rostlin i zvířat.
Třetihorní krajina: Nejbouřlivějším obdobím ve vývoji země byly třetihory, kdy byla vyvrásněna nejvyšší pohoří světa. V horkém a vlhkém podnebí se bohatě rozvíjelo živočišstvo i rostlinstvo. V pralesích kolem močálů a jezer žily třetihorní opice, mezi nimiž věda hledá společného předka dnešních lidoopů a člověka.
Třetihorní lidoopi: Pralesy ustupovaly a s nimi i část lidoopů, kteří v nich žili. Někteří se však pokusili žít v bezlesé stepi a nové prostředí u nich vyvolalo změny, které vedly ke vzniku člověka (chůze po dvou nohou, napřímení postavy, používání rukou atd.). A tak jsou třetihorní lidoopi živočišnými předchůdci člověka (1 milión let).
Doba ledová: Silné ochlazení, které nastalo koncem třetihor a na začátku čtvrtohor, způsobilo, že se velká část pevniny pokryla ledovcem.
Život opočlověka: Prvním vývojovým stupněm člověka je opočlověk (700.000 let – nálezy na Jávě, v Číně, v Německu), který již stojí vysoko nad svými živočišnými předky. Živí se sběrem a lovem, má již jakési primitivní kamenné nástroje a používá ohně, i když jej získává patrně jen náhodně.
Neandrtálci, lovci jeskynních medvědů: Naše země však zůstaly v dobách ledových nezaledněny; jen okrajová pohoří měla své ledovce. To mělo velký vliv na rostlinstvo i zvířenu. Zvláště bohatá byla zvířena na Moravě, kam byl ze severu i z jihu snadný přístup. A tu se objevil asi před 200.000 lety také člověk. Byl to pračlověk neandrtálec, lovec jeskynních medvědů, představující druhý vývojový typ člověka.
Nálezy v jeskyni Šipka: Nejstarší stopy pračlověka neandrtálce byly u nás zjištěny v jeskyni Šipka u Štramberka v oblasti Moravské brány. Na dně rozsáhlé jeskyně bylo tam objeveno velké ohniště a za ním ve vrstvě popela zlomek dětské, velmi silné čelisti s množstvím kamenných nástrojů.
Lov neandrtálců na jeskynní medvědy: Pračlověk neandrtálec si opatřoval obživu především lovem, zvláště lovem na jeskynní medvědy. Tím získával lepší a vydatnější potravu než jeho předchůdci.
Nástroje pravěkého člověka: K zabíjení zvířat a jejich zpracování potřeboval pračlověk neandrtálec nástroje: hrubě opracované kameny, ostrá škrabadla a bodce.
Život pračlověka neandrtálce: V době teplého podnebí mohl žít pračlověk i v našich zemích volně v lesích bez přístřeší. Po ochlazení však hledal ochranu v jeskyních a ve skalních rozsedlinách a halil se do zvířecích koží. Dobrým pomocníkem byl mu oheň.
Neandrtálec: Postava člověka neandrtálce byla nevysoká, ještě poněkud dopředu nachýlená.
Lebka neandrtálce: Jeho mozkovna (dutina v níž byl uložen mozek) byla sice již značně větší než v lebce opičí, ale lebka měla velmi nízké, dozadu ustupující čelo a málo vyvinutou bradu. Zato silně vystupovaly čelisti a nadočnicové oblouky.
Neandrtálci loví jeskynní medvědy: Avšak i když byl tento člověk již pokročilejší, přece byl slabý k zápasu s přírodou. Proto nemohl žít jednotlivě a tvořil skupiny, tlupy, v nichž docházelo i k první dělbě práce a tím k jejímu zdokonalování. Lov obstarávali muži, ženy měly na starosti sbírání plodů, ohniště a děti.
Neandrtálský pohřeb: I první doklady pohřbů se objevovaly, patrně ze strachu před mrtvými.
Život předvěkého člověka, lovce mamutů: Bohatství zvěře k nám lákalo stále nové tlupy lovců, kteří si již zakládali rozsáhlejší sídla, jakési lovecké stanice vybavené vším, čeho bylo třeba k lovu a k delšímu pobytu.
Vykopávky v Předmostí u Přerova: Největší takové sídliště bylo objeveno na Moravě v Předmostí u Přerova. Byl tu nalezen hromadný hrob asi dvaceti lidí, přikrytý velkými kameny a mamutími lopatkami, velké množství kostí mamuta, zubra, nosorožce, medvěda i soba a mnoho nástrojů.
Předvěký lovec – rekonstrukce: Tento nález patří třetímu vývojovému typu člověka, který se označuje jako člověk předvěký (30.000 let). Má již vyvinutější mozek a dovednější ruku než pračlověk neandrtálec. Jeho postava je přímější. Náš obraz ukazuje jeho podobu rekonstruovanou na základě nálezů.
Lebka lovce mamutů: I jeho lebka se mění, čelo s bradou, jež chyběly neandrtálci, jsou již značně vyvinuty, chrup není již tak silný.
Mamut chycený v pasti: Předvěký člověk již uměl lovit velkou zvěř, zvláště mamuta, kterého plašil a zaháněl do jam. Množství nahromaděných a roztříděných kostí dokazuje, že tito lovci již nelovili jen pro potravu, nýbrž i pro kožešinu a kosti, tedy pro suroviny k výrobě, a to už byl další velký krok kupředu.
Nástroje lovců mamutů: Nástroje těchto lovců byly již dokonalejší a rozmanitých tvarů, nejen z křemene a pazourků, ale i z kostí.
Ozdoby ze starší doby kamenné: Se stoupající životní úrovní rostly i jiné potřeby a záliby. Ženy se zdobily náhrdelníky ze zvířecích zubů, ulit nebo korálů ze slonoviny, na mamutích kostech byly vyrývány ornamenty.
Figurky ze starší doby kamenné: Byly nalezeny i figurky vyřezané z mamutích kostí. Figurky představují nejčastěji ženu nebo mamuta. Žena byla patrně uctívána jako matka, mamut jako zdroj výživy.
Venuše Věstonická: Kromě toho byly tam nalezeny figurky uhnětené z hlíny, jež byla smíšená s popelem z kostí, zvláště tak zvaná „Věstonická Venuše“, asi 10 cm vysoká soška ženy.
Vykopávky v Dolních Věstonicích: Předmostští lovci pronikli i dále do země. Stopy jejich sídel nacházíme v okolí Prostějova, Brna, Dolních Věstonic, ale i v Čechách v okolí Čáslavě, Prahy až k Plzni. Světoznámými se staly Dolní Věstonice, kde bylo nalezeno velké množství mamutích kostí a hrob ženy pochované asi před 30.000 lety.
Kostěné a kamenné předměty ze starší doby kamenné: Vlivem nového ochlazení se i život tohoto člověka měnil. Utíkal se před chladem do jeskyň a místo ustupujících mamutů lovil hlavně soby, jejichž parohy byly další surovinou pro výrobu zbraní a nástrojů.
Rytina tří bisonů z jeskyně Pekárna u Brna: V jeskyni Pekárna u Brna byla nalezena rytina zápasících bisonů na koňském žebru, ukázka vysoce vyspělého pravěkého umění.
Kamenné nástroje zemědělců z mladší doby kamenné: Ve starší době kamenné člověk přijímal od přírody jen to, co mu sama poskytovala, avšak v mladší době kamenné dospěl již k obdělávání půdy a k chovu zvířat. Nové práci přizpůsoboval i své nástroje. Vedle ostrých nožů se objevují první motyky a sekyry nasazené na dřevěné násadě.
Zásobnice z mladší doby kamenné: Tvůrčí činnost člověka v mladší době kamenné se projevuje zvláště v keramice. Nádoby uhnětené z hlíny a vypálené sloužily nejprve hlavně k ukládání a přenášení zásob. Jsou kulovitého nebo hruškovitého tvaru (napodobují zřejmě plodiny – tykev), bez rovného dna a mají výčnělky.
Keramika z mladší doby kamenné: Keramika se postupně zdokonalovala k tvarům stále účelnějším, s rytými, vypichovanými a malovanými ozdobami.
Půdorys chaty z mladší doby kamenné: Zemědělství vyžadovalo i jiný způsob života. Člověk si stavěl chaty ze dřeva, hlíny a větví a sídliště překládal z místa na místo (v elipse) podle toho, jak obdělával půdu.
Osady nejstarších zemědělců na území Velké Prahy: Taková sídla byla četná zvláště při vodě, kde se zemědělci usazovali pro úrodnost půdy.
Ženské figurky z mladší doby kamenné: Většinu práce v polním hospodářství i v domácím řemesle obstarávaly ženy, které byly uctívány jako zakladatelky a udržovatelky rodu. O jejich významném postavení svědčí i četné figurky z tehdejší doby.
Hroby z mladší doby kamenné: Hroby z mladší doby kamenné jsou celkem prosté, bez zvláštního rozlišování pochovaných jednotlivců.
Hrobové milodary: Prosté jsou i milodary v hrobech: nádoby, nástroje, potrava, náramky, náhrdelníky z kostěných perel a z lastur.
Hromadný nález bronzových výrobků: Opravdovou revoluci ve výrobě i v životě pravěkého člověka způsobil kov, daleko trvanlivější a podajnější materiál než kámen. Kovové předměty se k nám nejprve dovážely z jiných zemí, ale brzy se i u nás rozvíjela domácí výroba. Dokladem rozvíjející se směny jsou v zemi zakopaná skladiště bronzových výrobků.
Hromadný nález bronzových dýk: Takováto skladiště s množstvím náramků, spon, jehlic, nožů, srpů a dýk byla objevena na Moravě u Přerova a v okolí Prahy.
Únětická keramika a ozdoby: Vlivem výroby a směny výrobků se tvořily větší jednotné oblasti. Takovou oblastí byla oblast únětická ve středních Čechách, jež zasahovala do celé střední Evropy. Nálezy z této oblasti se vyznačují charakteristickou keramikou, množstvím bronzových a jantarových šperků a trojúhelníkových dýk. Rozdíly v sídlech, keramice a v milodarech hrobů svědčí o tom, že už byly položeny základy k majetkové nerovnosti.
Kostrový pohřeb ve skrčené poloze z počátku doby bronzové: Mrtvá těla byla pohřbívána v poloze silně skrčené, hlavou k jihu a s obličejem otočeným k východu. Někde jsou i stopy po svázání, patrně ze strachu, aby se mrtvý nevrátil.
Zbraně lidu mohylového: Jinou takovou oblastí byly jižní Čechy osídlené lidem přišlým z jihu a zvaným lidem mohylovým podle způsobu pohřbívání. Byl to lid bojovný, vyzbrojený luky, šípy, dýkami, bronzovými meči a štíty.
Ozdoby a nástroje lidu mohylového. Nádoby: Podle nálezů v hrobech byl to lid velmi bohatý. Množství šperků z bronzu, jantaru i ze zlata svědčí o přepychovém zdobení žen, patrně z vládnoucí vrstvy. Také keramika byla tehdy velmi vyspělá.
Popelnice: Do severovýchodních Čech přišel od severovýchodu lid, jenž se vyznačoval zvláštním způsobem pohřbívání. Spaloval mrtvé a popel ukládal do popelnic na určitých místech, takže vznikala celá popelnicová pole.
Bronzové a železné předměty ze starší doby železné: Tento lid popelnicových polí, zvaný také lidem lužickým, žil ve skutečných osadách. Nápadná jsou četná hradiště na návrších s valy a příkopy. Hradiště sloužila k obraně a v nich se podle nálezů soustřeďoval také obchod. Tento vyspělý lid je pokládán za předchůdce Slovanů.
Nástroje a zbraně lidu lužického: Byl to lid převážně zemědělský, jak to dokazují nálezy, v nichž je více nástrojů než zbraní.
Keramika a ozdoby lužického lidu: Jeho jednoduchá keramika a prostota ozdob odlišuje ho od lidu mohylového.
Železné nože a zbraně: Pro další vývoj mělo velký význam objevení železa, i když bylo třeba velkých zkušeností, než se ze železné rudy vyrobilo. Změnilo od základů výrobu i celý život člověka. Železné nástroje byly levnější, proto se rychle rozšířily, usnadnily práci a zdokonalily výrobu. Železné sekery a nože blíží se tvarem již našim nástrojům. Stejně tak zbraně, mezi nimiž se vedle luku a kopí vyskytuje hlavně železný meč.
Železné udidlo a kování vozů z doby železné: V hospodářství se objevuje kůň s vozem, jak dokazují nálezy součástek, kresby a plastika. Tím se zemědělství velmi povzneslo.
Nádoby z doby železné: Rovněž keramika je vyspělejší. Objevují se nádoby zdobené černým nebo hnědým vzorem na oranžové půdě, tuhovaná popelnice s oranžovým vnitřkem nebo černé a hnědé lesklé mísy.
Šperky z doby železné: Mezi šperky se objevují hlavně bronzové spony, náramky a jantarové náhrdelníky i zlaté ozdoby.
Plastika z doby železné: Na vrcholu doby železné v 6. století před n. l. dosáhly tedy naše země vysokého stupně vývoje v zemědělství, v řemeslech i ve způsobu života obyvatel, a tím se vytvářel bezpečný základ k dalšímu vývoji. A tak to byla práce (a příroda), která utvářela člověka od neandrtálce, jemuž ještě příroda vládla, až po člověka dnešního, který čím dál tím lépe přírodu ovládá a nutí ji, aby mu dávala své bohatství.
y
