Jihočeské pánve

Budějovická pánev: Budějovická pánev spadá nenáhlým sklonem od Českých Budějovic k severozápadu a dosahuje úzkým pruhem až ke střednímu toku Otavy. Je vyplněna podobnými sedimenty jako pánev Třeboňská, písky a jíly a navíc slojemi lignitu. Z bývalých bezodtokých koryt utvořily se místy vrstvy rašeliny. Dno pánve leží ve výšce 380 - 400 m. Na jihozápadě ji uzavírají šumavská podhůří, z jejichž zalesněných svahů je napájena rozsáhlá oblast rybníků na Hlubocku a Vodňansku. Na obrázku je pohled do Budějovické pánve z Lišovského prahu. Vlevo za rudolfským kostelíkem je vidět část českobudějovického předměstí.

Třeboňská pánev: Třeboňskou pánev tvoří rozsáhlá rovina, směřující od jihovýchodního pohraničí povodím Lužnice na severozápad do vnitrozemí. Leží ve výšce 380 - 400 m a některé plošiny na jejích okrajích dosahují až 550 m výšky. Vlivem malého spádu řek, nedostatečného odvodňování a nepropustného podloží vznikly v Třeboňské pánvi velké plochy rašelinišť a bažin zemědělsky bezcenných. Teprve v 15. stol. kdy se začaly zakládat rybníky, zužitkovala se i tato neplodná půda na výnosné rybaření při poměrně malé režii a péči. Snímek ukazuje část Třeboňské pánve od Borovan. Na mírně zvlněné rovině jsou kromě rybníků i značné plochy lesů, luk a polí.

Rybník Rožmberk: Na středním toku vtéká Lužnice do Rožmberka, největšího českého rybníka. Jeho břehy jsou na všech stranách ploché a tvoří je převážně mokré louky. Les se vyskytuje jen u jižního a severovýchodního okraje rybníka. Plocha Rožmberka je tak rozsáhlá, že je na ní patrná kulatost Země. Zakřivení vodní plochy činí 32 cm. Výpary z ohromné hladiny Rožmberka jsou tak vydatné že stačí za jeden den krýt spotřebu vláhy na 8 km. Vypouští-li se Rožmberk k výlovu, odtéká z něho voda plných 5 týdnů.

Chlumský rybník: Obraz rybníka je nerozlučně spjat s představou jihočeské krajiny i s životem jejího lidu. Každý rybník tu má své jméno i svou minulost. A přestože jsou jich tisíce, je každý jiný a dává vlastní osobitou krásu. Má jí i Chlumský rybník na našem obrázku, ověnčený rámcem borovic.

Rybník Hejtman: Na snímku je jeden z největších rybníků v okolí Chlumu - Hejtman, který svým jižním okrajem zasahuje až k samému Chlumu. Měří přes 63 ha a jeho břehy jsou vroubeny z části mokřinami zarostlými rákosím. Hejtman je napájen vodami z nedalekého pohraničního rybníka Staňkovského, nejhlubšího z českých rybníků.

Vypuštěný rybník: Aby se zvyšovala výnosnost rybníků provádějí se v nich pravidelně meliorační práce. Po vypuštění a výlovu se rybníky letní. Bahnité dno se nechá vyschnout, aby půda zvětrala a porostla travou a měla pak pří opětovaném zavodnění dosti potřebných látek k vývoji drobné fauny pro kapří potravu. Jednou z nových metod našeho rybníkářství je frézování rybničního dna pásovým traktorem. Tím se docílí dokonalého okysličení dna a kromě desinfekčních účinků i zničení nežádoucích porostů.

Soutok Lužnice s Nežárkou: Ve Veselí nad Lužnicí přijímá Lužnice svůj jediný větší přítok Nežárku. Nežárka vzniká na Českomoravské vrchovině a napájí a odvodňuje svými přítoky soustavu rybníků třeboňských a jindřichohradeckých. Na snímku vidíme vpravo Lužnici a vlevo Nežárku.

Jihočeské pánve

Výrobce

DPraha

Rok

1965

Délka

Označení

3920

Jihočeské pánve

Podobné diafilmy

Velké zjevy československé scénografie 2.díl

Vyhláška FMV čís. 100/75 Zb. k vyhlášce MV č. 80/66 Zb. I. díl

Revoluce v dějinách lidstva IV.

Změny ve stavu výživy, jejich diagnostika, prevence a terapie I. Změny ve stavu výživy u zdravého člověka