Dřevěné rádlo: To bylo již mnohem dokonalejší nářadí než prostý hák. Rolník je mohl pevněji držet a jistěji vést. Rýhy, které rádlem vyrýval, byly hlubší a semena do nich vložená lépe rostla. Proto byla i úroda lepší. Když lidé objevili kov, využili tohoto důležitého vynálezu i v zemědělství.
Dřevěné rádlo s kovovým hrotem: Rádlo dostalo pevný a ostrý hrot a ten znamenal další podstatné zlepšení a ulehčení zemědělcovy práce. Rádla s kovovým hrotem pak používali lidé v různých drobných obměnách po další tisíciletí. Zdálo se, jako by již nebylo možné toto tak důležité nářadí ještě zdokonalit.
Pomník bratranců Veverkových: Vždyť teprve roku 1827 čeští rolníci, bratranci Veverkovi z Rybitví u Pardubic, vynalezli dokonalejší nářadí na obdělávání půdy – ruchadlo.
Ruchadlo: Jsme právem hrdi, že to byl český vynález, který způsobil největší převrat v dosavadních dějinách zemědělství. Proč byl vynález ruchadla tak důležitý?
Ruchadlo při orbě: Proto, že jeho radlice půdu nejen kypřila, jak to dosud činily hák i rádlo, ale též ji obracela. Víme, že nejúrodnější půda není na povrchu země, ale že je uložena hlouběji. A radlice ruchadla tuto úrodnou zemi vynášela na povrch. Obracela hroudu, jak říkají rolníci. Zrno, vloženo do této dobré země, výborně rostlo a dávalo bohatý klas. Po vynálezu ruchadla nastal neobyčejně rychlý rozvoj zemědělství. Od doby bratranců Veverkových do dneška, tedy přibližně za 150 let, pokročilo zemědělství nesrovnatelně dále než za několik tisíciletí předtím.
Pluh: Od ruchadla k pluhu byl, jak vidíte, už jenom krok. Pluh se liší od ruchadla vlastně jen vhodněji upravenou radlicí. Na velkých družstevních polích bychom ovšem ani s takovým pluhem mnoho nepořídili. Je příliš malý a pomalý. Vždyť je tažen koněm nebo kravkou!
Mnohoradličný pluh: Proto naši družstevníci používají velkých pluhů s mnoha radlicemi. Tak velké pluhy nemohl již vyrábět vesnický kovář. Ty museli ulít a vykovat dělníci v továrnách. Avšak nevyráběli je pro všechny zemědělce. To proto, že tak velké nářadí bylo velmi drahé.
Oráč s kravkou: Malý, chudý rolník si je nemohl koupit. Ten zůstal i nadále odkázán na své nedokonalé nářadí a na práci svých rukou, chtěl-li uživit svou rodinu.
Děvče pracující na poli: Vedle dospělých musely i děti těžce pracovat, aby chudé políčko vydalo úrodu.
Parní pluh: Zcela jinak se pracovalo na polích bohatých statkářů. Statkář měl dostatek potahů, dostatek levných pracovních sil a především dostatek peněz, za něž si mohl koupit nejlepší stroje. Na př. parní pluh, který vidíme na obraze.
Parní pluh v jiném záběru: Ten zpracovával zemi dobře a rychle. Dobře a zavčas zpracovaná půda dávala bohatou úrodu. A bohatá úroda znamenala více peněz. Pracovaly tedy stroje především pro boháče, pro statkáře.
Maketa rozdrobených políček: Pro malé a střední rolníky začaly stroje pracovat teprve tehdy, až po příkladu sovětských zemědělců...
Maketa scelených polí: ... spojili svá malá, po celém kraji roztroušená políčka v jednotných zemědělských družstvech ve velké lány. Teprve na velkých polích se mohou stroje pořádně rozjet a mohou ukázat, co dovedou.
Traktor s agregátem: Na příklad traktor je silák, nad něhož do nedávna na našich polích nebylo. Utáhne i několikeré nářadí. Takovým závěsům za traktor říkáme agregát. Dobře se podívejme a sčítejme, z kolika nářadí je tento agregát sestaven: tři secí stroje a brány! Seje tedy a vláčí současně. Na tutéž práci, kterou tento agregát vykoná za jedno odpoledne, potřebovalo by osm lidí s osmi silnými koňskými potahy celé tři dny. S kravskými potahy by tuto práci vykonali teprve za 4 a 1/2 dne. Traktor a agregáty však nejsou jedinými stroji, které dnes pomáhají zemědělcům.
Samovazač: O žních vyjíždí mezi vyzrálé klasy samovazač. Jednoduchý, avšak velmi důmyslný stroj. Kosí obilí v širokém řádku, zvedne je se země a dokonce je svazuje do snopů.
Jiný pohled na samovazač: Věru dobrý pomocník. Zakrátko je celé pole pokoseno. Sotva požaté klasy vyschnou, zahučí na družstevním poli jiný mohutný stroj: mlátička.
Mlátička: Vypadá trochu nemotorně, ale věřte, že tu práce jen letí. Stroj oddělí zrno od klasů, zbaví je plev.
Lis na slámu: Aby se vymlácená sláma lépe skládala do stohů, lisuje ji mlátička ještě do balíků.
Kombajn: Nejnovější a nejvýkonnější zemědělský stroj, o němž jste jistě již slyšeli, je kombajn. Poslali nám jej sovětští dělníci, aby nám pomohl dobře a rychle sklidit úrodu. Věřte, že nám lepšího pomocníka poslat nemohli. Koná za rolníka nejtěžší a nejnamáhavější práce. A navíc: koná je současně.
Detail kombajnu: Seče obilí v pětimetrovém pásu, ...
Kombajn zezadu: ... zvedne je a vymlátí. Oddělí zrno od plev ...
Vlečka naložená zrnem: ... a pak již teče zlatý proud vymláceného zrní přímo na vůz, který je odveze do družstevních sýpek.
Odjíždějící kombajn: Kromě uvedených prací kombajn ještě skládá vymlácenou slámu na pole. Sotva tedy kombajn projede celým polem, je požato a vymláceno. K čemu bylo dříve třeba mnohodenní vyčerpávající práce, desítek lidí, to dnes vykoná kombajn za několik hodin. Sčítáte-li, kolika lidí je k obsluze kombajnu třeba, zjistíte, že pouze tří. Řidiče kombajnu – kombajnéra a dvou pomocníků. Jsou tedy stroje vskutku nejlepšími pomocníky našich zemědělců. Bez nich by nebylo spokojenosti a blahobytu na našich vesnicích. Jsou to stroje, které razí cestu lepšímu a radostnějšímu životu všeho našeho lidu.
y
