Názor z pozdější Babylonie: Vlivem náboženských názorů byl svět rozdělen na dva protiklady: věčné nebe – sídlo bohů a hmotnou Zemi.
Stará kresba Zvířetníku: Prastaré doklady o názorech dávných národů nacházíme ve vykopávkách bývalých měst a chrámů.
Dne čtvrtého stvořil Bůh Slunce, Měsíc a hvězdy: Doklady o názorech dávných národů nacházíme i v posvátných knihách – védy starých Indů.
Rafaelův obraz Stvoření Slunce a Měsíce: Také biblický Starý Zákon byl sepsán na základě současných názorů. Proto obsahuje tolik naivních údajů.
Claudios Ptolemaios: Již v 5. století před naším letopočtem učili řečtí filosofové (Leukippos, Demokritos a j.), že Země je kulatá, že se otáčí kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Jejich domněnku přejímá a jasně podporuje ve 3. století Aristarchos ze Samu. Egyptský hvězdář Ptolemaios se však přidržel názoru zeměstředného.
Ptolemaiova soustava se snaží vysvětlit záhadné pohyby planet.
Smyčka planety Marse z roku 1939: Nejobtížnějším problémem bylo vysvětlení podivných kliček, které planety občas na obloze opisují.
Schema pohybů planety podle Ptolemaia: Ptolemaios je vysvětluje epicykly, které výpočty drah planet velmi znesnadnily.
Atlas: Řecký hvězdář Eratosthenes ukázal výpočtem již ve 3. století před naším letopočtem tvar a velikost zeměkoule.
Středověký názor na svět: Křesťanství, které ovládlo kulturní svět, se přiklonilo k zeměstřednému názoru Ptolemaiovu. Potíralo názor o kulatosti Země, ačkoliv byl plavci stále směleji dokazován. Později svedlo s vědou krutý boj o zadržení názoru o pohybu Země. Náboženské představy byly brzdou vývoje vědy a zadržely jej o celá staletí.
Mikuláš Kopernik 1473 až 1543: S růstem obchodu, mořeplavby a hospodářství rostla i moc vědy a věda staví do boje s předsudky prvé hrdiny.
Rodný dům M. Kopernika: Vítězný boj vědy vyvolalo dílo polského hvězdáře Mikuláše Kopernika, který se narodil v Toruni r. 1473.
Kopernikův pomník před universitou v Krakově: Na universitě v Krakově získává Kopernik jako posluchač od pokrokových profesorů prvé zbraně do boje za nový řád světa.
Kopernik přednáší v Římě: Studuje 9 let na italských universitách. Čte spisy starých řeckých filosofů a seznamuje se s mnohými současnými učenci.
Po návratu do vlasti se věnoval Kopernik ve Frauenbergu pozorování a měření pohybů planet.
Schema smyčky planety Marse podle Kopernika: Z pozorování planety Marse dokázal, že jeho smyčky je možno vysvětlit jen současným pohybem Země kolem Slunce.
Titulní strana Kopernikova díla: Výsledkem pozorování a pracných výpočtů bylo revoluční dílo nové astronomie: „O pohybu těles nebeských“.
Dílo vyšlo v Norimberce r. 1543 a prvý výtisk dostal autor již na smrtelném lůžku. Dílo z počátku budilo odpor jen v kruzích protestantských. Řím nepochopil hned pravý význam díla. Dílo bylo považováno za domněnku a jeho výborné tabulky se osvědčily k počítání drah planet a při revisi kalendáře papežem Řehořem.
Dílo Kopernikovo však dobře pochopili vědecky myslící pracovníci a filosofové, zvláště pak Giordano Bruno.
Partie Mléčné dráhy: Giordano Bruno pochopil dosah Kopernikova díla. Matematicky dokazovalo, co staří řečtí filosofové jen tušili. Slunce je jednou z milionů hvězd Mléčné dráhy a Země kolem něho obíhá stejně jako ostatní planety. Bruno jde dál: I ostatní hvězdy jsou obklopeny planetami a život se na nich patrně vyvinul stejně jako na Zemi. Mezi Zemí a hvězdami není podstatného rozdílu a v celém světě, který je nekonečný, působí stejné fysikální zákony.
Pálení ohněm: Bruno tušil již před 350 lety to, co věda dnes dokazuje pozorováním a výpočty. Církev se mu zato strašně mstila.
Inkvisiční mučírna: Církevní inkvisici velmi záleželo na tom, aby Bruno odvolal. Bruna znal celý kulturní svět, proto bylo jeho odvolání cennější než smrt.
Vězení, galeje, šibenice, kola, pálení i to byly prostředky k potírání nových názorů, které byly v rozporu s názory církve.
Bruna neoblomily ani kruté výslechy, ani vězení. Byl proto upálen. Jeho myšlenky se však spálit nedaly.
A již nastupuje nový bojovník za vítěznou astronomii. Galileo Galilei. (1564–1642).
Galileovy dalekohledy: 1609 sestrojil Galilei hvězdářský dalekohled, který se stal nejlepší zbraní v boji vědy proti předsudkům.
Galileova pozorování Měsíce: Pozorováním a měřením výšky hor a kráterů na Měsíci dokázal Galilei, že i „nebeská“ tělesa jsou hmotná podobně jako Země.
Galileova pozorování Jupiterových měsíčků: Počátkem ledna 1610 objevil Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky a dokázal, že planety s měsíci mohou obíhat kolem Slunce.
Galileova pozorování slunečních skvrn: Galileo objevil skvrny na Slunci a dokázal, že se Slunce otáčí kolem osy a podléhá změnám jako jiná tělesa.
Galileo dokázal svým dalekohledem, že Mléčná dráha je složena z milionů hvězd.
Schema pohybu planet kolem Slunce: Další důkaz oběhu Země kolem Slunce podal Galileův dalekohled. Ukázal fáze planety Venuše, jak je předpokládal i Kopernik.
Na obrázku od leva: Aristoteles, Ptolemaios, Kopernik na titulním listě Galileova dialogu: Galileův dalekohled dokazoval stále jasněji, že Kopernik i Bruno viděli dobře. Galilei to projevil ve svém slavném dialogu.
Galileo ukazuje krajiny na Měsíci, Jupiterovy Měsíčky a skvrny na Slunci učeným i vzácným zájemcům.
Galileo Galilei v 70 letech: Galileovo učení a objevy byly tak nebezpečné a bojovné, že Galileo Galilei byl v Římě uvězněn.
Galileo před inkvisičním tribunálem: Sedmdesátiletý stařec je vězněním donucen odvolat. Země se však točí s celým tím středověkým církevním cirkusem dál.
Galileo pod dozorem inkvisice: Na konec života je Galileo internován v osadě Arcetri. Návštěvy smí přijímat pouze v přítomnosti zástupce církve.
Roku 1637 Galileo Galilei oslepl, ale jeho hloubavá mysl neztratila na jasnosti. Jeho myšlenky roznášely dál pochodeň vědeckého poznání.
„...když svět se rodí, mnoho krve teče“. (Wolker). Jen z odvahy pracovníků rukou i ducha se rodí nový svět. A takovými odvážnými pracovníky byli Kopernik, Bruno, Galilei i jiní. Staré řády stavěly takovým vědcům hranice. Socialistický stát jim staví hvězdárny a laboratoře.
y
