Uhelný lom za stara: Za kapitalismu těžili horníci hnědé uhlí v uhelných lomech ručně. Kopali je motykami a pak je lopatami nakládali do vozíků. Mnohdy museli celé dlouhé hodiny stát na vysokých žebřících, jak to ukazuje obrázek na pravé straně tohoto lomu. Ve vozících pak tlačili uhlí na překladiště, kde se nakládalo do vagónů.
Mlýnkování: Po dlouhých zkušenostech v práci si někdy zařídili horníci dobývání uhlí tak, že kopali uhlí motykou vstoje na vysokém žebříku a nakopané uhlí spouštěli žlábkem do připravených vozíků. Tento způsob těžby nazývali havíři mlýnkováním. Tak se zbavovali alespoň obtížného nakládání uhlí do vozíků lopatou.
Komora: Často se těžilo i hnědé uhlí v místech, kde bylo uloženo nehluboko pod povrchem země, tak jako jinde - v hlubinných dolech. Dobývalo se v komorách. V rozšířené chodbě navrtali horníci strop. To ukazuje levý obrázek nahoře. Pak do otvorů vložili výbušné nálože, jak to vidíme vpravo dole. Pod novým stropem postavili vzpěru, aby jim ukázala nebezpečí, kdyby se strop prohýbal. Vzpěra by se pak prohýbala také, praskala by a horníci by mohli včas opustit komoru. Když odvezli z komory sesypané uhlí, opakovali odstřel postupně znovu, až vznikla komora až 10 m vysoká. Potom začali blíže k hlavní chodbě odstřelovat strop další komory.
Uhlí na stěně mezi komorami: Ale mezi komorami, které se znovu postupně zasypávají zřícenými stropy, zůstávalo v zemi mnoho cenného uhlí. Z některých takových dolů se nyní staly uhelné lomy, a vytěží se v nich ještě tisíce tun uhlí, které zde poznáváme jako tmavé klíny. Jenže dnes nepracují horníci v uhelných lomech jako dříve. Mají na pomoc výkonné stroje.
Uhelný lom, kresba: Kresba nám umožní pochopit práci v uhelném lomu. Nejprve je třeba odklidit vrstvy hlíny, vyznačené vlevo nahoře šedě; usadily se nad ložiskem uhlí. Ložisko je tu vyznačeno černou barvou. Odklízení obstarávají velká rypadla, jako je např. vlevo nahoře. Potom přijedou bagry. Jimi se rýpe uhlí a sype do vagónů. Bagr a vagóny jsou nakresleny vpravo.
Korečkové velkorypadlo: Podíváme se nyní na několik takových strojů: První je obrovské korečkové rypadlo, které odebírá pomocí mnoha korečků vrstvy hlíny. Nepotřebná hlína se odklízí. Rypadlo ji nakládá do velikých vagónů, které pod ním právě stojí. Tyto vagóny jsou mnohem větší než známe nákladní železniční vozy. Z toho si můžeme učinit představu, jak obrovský stroj je takové rypadlo, které zastane práci až 800 lidí a je přitom řízeno jenom několika strojníky.
Vlak s hlušinou: Elektrické lokomotivy odvezou ve vagónech hlušinu na místa, kde nejsou ložiska uhlí, a tam se hlína vysypává na vysoké haldy. Tuto práci opět dělají za člověka mohutné stroje, vysoké jako několikapatrový dům, zvané zakladače.
Vyklápění vagónů pod zakladačem: Ohromné vagóny zajedou pod zakladač a automaticky vyklopí svůj obsah do velkého příkopu. Potom si jedou pro další náklad. Nežli se vrátí, vybírá obrovské koleso zakládače nasypanou mrtvou hlínu a dopravuje ji pomocí korečků až na mohutný, dlouhý gumový pás. Vpravo je podvozek zakladače na několika desítkách kol, nahoře jedno rameno. Pod ním se vyklápí vagón a koleso nabírá hlínu.
Pohled z kabiny zakladače na pás s hlušinou, páky: Představte si, že stojíme v řídící kabině tohoto zakladače. Odtud ovládají strojníci celý obrovský stroj malými páčkami a spinači, které uvádějí do pohybu silné elektromotory. Z okna pozorujeme hlínu a kameny na gumovém pásu, který je unáší do dálky několika desítek metrů. Vpravo dole je snímek páček, kterými se celý stroj uvádí do pohybu a zastavuje.
Zakladač z boku: Všimněme si znovu celého zakladače. Jeho mohutné těleso se pohybuje po několika kolejích na mnoha kolech. Pod ním jako pod mostem projíždějí vlaky. Z dlouhého ramene padá hlína a kamení na veliké haldy. To vše ovládá několik lidí, vzdělaných dělníků, jenom pomocí spinačů a pák. Všimli jste si vpravo vpředu několika postav ? Jsou to dělníci, kteří ovládají a udržují své obrovské pomocníky.
Lžicové rypadlo: Teprve když je odklizeno nepotřebné nadloží, začne se s těžbou uhlí. Buď se k tomu užívá také korečkových rypadel jaké jsme viděli při odklízení, nebo se tu uplatňují lžicová rypadla, kterým obvykle říkáme bagry. Jsou často poháněny elektřinou, která se k nim přivádí silnými kabely. Bagr pojíždí podél stěny na pásech a ukusuje pohybem zdola nahoru svou velkou lžicí po každé skoro vozík uhlí.
Vysypávání lžíce do vagónů: Když si svými ocelovými zuby nabere velké sousto, otočí se kolem své osy a vysype obsah lžíce do připravených vagonů. Je to mnohem rychlejší a hospodárnější těžba uhlí, než když horníci kopali uhlí do žlábků motykou ! A rozhodně je to práce méně namáhavá.
Bagristka: Každý takový stroj ovládá pákami jediný člověk. Mnohdy zastane tuto důležitou práci i žena. Když se naučí svůj stroj dokonale ovládat, těží s ním mnoho tun uhlí i nad plán. Stroj ji poslouchá podle každého pohybu nohou nebo rukou, kterými ovládá páky.
Vagóny s uhlím: Horníci v tomto zvláštním kraji severozápadních Čech, tedy tímto způsobem, mnoha výkonnými stroji, těží hnědé uhlí, které se dodává do továren, do skladišť Československých státních drah a do domácností. Horníci zde už nejsou udřenými dělníky jako za kapitalismu, nýbrž jsou to vzdělaní strojníci a elektrotechnici, kteří se stále učí, aby dovedli lépe využít svých nádherných strojů.
Dispečerské středisko: V poslední době zavádíme u nás v hnědouhelných lomech dispečerskou službu. V jednom středisku se soustřeďují zprávy o postupu odklízení hlušiny, o těžbě uhlí, o potřebě vagónů, o poruchách a o jiných událostech v uhelném lomu, které mají vliv na těžbu. Z tohoto střediska musí zároveň dispečerská služba zařizovat, čeho kde je třeba. Zajistí podle požadavku skrývky nebo podle potřeby těžby žádaný počet vozů, postará se o zlepšení organizace při jejich přísunu, postará se, aby byli opraváři včas na místě, kde se něco porouchalo. Celý lom se dá takto řídit na dálku z jediného místa. Dispečeři dávají pokyny mikrofony a přepínači. Vzadu na stěně mohou na plánu pozorovat situaci v dopravě.
Parní elektrárna: Méně hodnotné uhlí se zužitkuje hned na místě. U dolů se zakládají parní elektrárny, kde se spaluje méně výhřevné uhlí a odkud se místo drahé a obtížné dopravy uhlí ve vagónech do továren a do měst snadno vede elektřina o vysokém napětí. Toto je snímek veliké haly takové elektrárny s několika parními turbinami a generátory na výrobu elektřiny.
Stalinovy závody: Hnědé uhlí se také zužitkuje ve Stalinových závodech. Je to obrovský závod, kde se vyrábí hlavně benzin a mnoho chemických produktů. Vedle toho se vyrábí také velké množství svítiplynu, jehož část se podzemním potrubím tlačí až do Prahy.
Některé výrobky z uhlí - schema: Kresba ukazuje, že z uhlí vyrábíme jednak plyn, jednak také léky, barvy, gumové výrobky, hnojiva, umělé hmoty a benzín. Tento seznam není však zdaleka úplný. Z toho teprve pochopíme, že je důležité jednak hodně uhlí vytěžit, jednak uhlím zbytečně neplýtvat !
Kolektivní dům: Stejně jako je neobvyklá celá krajina severozápadních Čech, rozrytá na Mostecku a Sokolovsku mnoha uhelnými lomy i doly, jsou tu i další zvláštnosti. Patří k nim i tento obrovský dům. Vybudovali jej hlavně stavební učňové a brigády mládeže. Bydlí v něm desítky šťastných hornických rodin i hornických učňů. Naše lidově demokratická vláda se takto stará nejen o ulehčení práce horníků tím, že jim dává skvělé stroje, ale i o jejich blahobyt stavbou příjemných domovů.
Odměňování horníků putovním praporem: Sokolovský revír patří k nejlepším uhelným revírům v republice. Horníci tu každoročně plní uvědoměle plán těžby uhlí a dodávají další tisíce tun nad plán. Není divu, že byli proto několikráte odměněni putovním praporem za nejlepší výkony. Na obrázku se právě odevzdává nejvyšší vyznamenání horníků naší vlasti "Prapor sovětských horníků". Uvědomělou prací horníků uhelných lomů a dolů máme dostatek hnědého uhlí pro pohon našich závodů a železnic a dostatek suroviny pro výrobu léků, barev, gumy, pohonných látek, umělých hmot a mnoha dalších výrobků.
y
