y
Hasicí přístroje
Požáry každoročně působí našemu hospodářství veliké ztráty. V roce 1961 ztráty činily 141 miliónů, v roce 1962 110 miliónů Kčs. Za těmito miliónovými částkami však musíme vidět mnohem více: navždy ztracené suroviny, ze kterých již nebudou zhotoveny výrobky, ztráty hotového zboží, ztráty výrobních i zemědělských produktů, ztráty krmiva, uhynulý dobytek i škody na lidském zdraví a dokonce i ztracené lidské životy. Většina požárů vzniká neopatrností a nedbalostí v zacházení s hořlavými látkami a ohněm, některé požáry mohou vzniknout i z technických příčin, jako jsou požáry na elektrických zařízeních. Avšak vznik požáru ještě nemusí znamenat velké škody. K těm dochází až při jeho rozšíření. Proto jsou v halách továren, v zemědělských objektech i ve veřejných budovách umístěny ruční hasicí přístroje, jimiž je možno vznikající požár v samém zárodku uhasit. Jednotlivé typy hasicích přístrojů se liší nejen tvarem, ale i konstrukcí a náplní hasicích látek. Nemůžeme všemi hasit všechny hořlaviny. Abychom je mohli správně a rychle použít v případě nutného zásahu, seznámíme se s jejich stavbou, funkcí i použitím.
Nejčastěji se setkáváme s nejjednodušším přístrojem, tzv. vodním. Starší typy mají tvar kuželovitý. Dnešní se vyrábějí ve tvaru válce. Vodní hasicí přístroje poznáme snadno podle nárazníku (N). Kuželovité přístroje mají nárazník dole, válcové nahoře. Těleso přístroje je naplněno slabým roztokem hydrouhličitanu sodného. Nárazník uvnitř přístroje dosedá na skleněnou nádobku (K), naplněnou kyselinou sírovou. Úderem nárazníku se nádobka rozbije a kyselina sírová reaguje s hydrouhličitanem sodným. Reakcí vzniká velké množství kysličníku uhličitého, který tlakem vypuzuje z přístroje výstřikovou hubicí (T) kapalinu. Kapalina hořící látku ochlazuje. Vodním přístrojem hasíme dřevo, papír, slámu, textil a všechny organické látky mísící se s vodou (líh). Nehodí se k hašení lehce zápalných tekutých hořlavin (benzín, benzen, oleje, vosky), protože vyplouvají na povrch hasicí kapaliny. Přístrojem nesmíme hasit zařízení pod elektrickým napětím, neboť vodním paprskem se může vytvořit vodivé spojení a obsluha přístroje by mohla být zasažena proudem.
Zacházení s přístrojem je velmi jednoduché: a) Přístroj uchopíme za držadlo a vyjmeme z věšáku. b) Teprve na místě požáru přístroj obrátíme dnem vzhůru c) a nárazníkem udeříme kolmo na tvrdý předmět nebo na zem. d) Přístroj držíme stále obráceně a vystřikující hasicí kapalinu zaměříme do středu ohně. Kapalina z přístroje dostřikuje asi do vzdálenosti 10 m. Paprsek řídíme vždy po větru. Přístroj má obsah 10 litrů.
Hasicí kapalina vystřikuje z přístroje asi 1 minutu, protože uniká poměrně tenkým paprskem. Po vyprázdnění přístroj dáme znovu odborně naplnit.
Hasicí přístroj pěnový má též válcový tvar. Uvnitř vnějšího válce (A) je druhá skleněná nádoba (B) s roztokem síranu hlinitého. Prostor mezi vnitřní nádobou a vnějším pláštěm je naplněn roztokem hydrouhličitanu sodného s přísadou pěnicího saponinu. Při obrácení přístroje se obě kapaliny smísí a spolu reagují. Při reakci se vyvíjí kysličník uhličitý a pěna, která je z přístroje vytlačována kysličníkem výstřikovou hubicí (T). Na povrchu hořícího předmětu vytváří pěna obal, který předmět ochlazuje a zamezuje k němu přístup vzduchu. Pěnovým přístrojem hasíme tuky, benzín, benzen, asfalt, dehet, vosk a všechny pevné organické látky. Podobně jako vodní přístroj se nesmí použít k hašení elektrických zařízení pod napětím.
Při použití hasicího přístroje pěnového a) vyjmeme přístroj z věšáku a b) doneseme jej ve svislé poloze k místu požáru. c) Tam přístroj obrátíme dnem vzhůru (obě kapaliny se tím smísí) a d) tryskající pěnou pokrýváme hořící předmět nebo tekutinu od kraje ke středu. Přístroj má dostřik asi 6 m. Pěnu stříkáme po větru. Přístroj obsahuje 10 litrů hasicí kapaliny.
Pracuje též po dobu asi 1 minuty. Po vyprázdnění dáme přístroj znovu odborně naplnit.
Hasicí přístroj práškový má jediný ze všech přístrojů na tlakové nádobě (A) zvenčí namontovanou ještě menší ocelovou láhev (B). Tlaková nádoba přístroje je naplněna práškovým hydrouhličitanem sodným, menší ocelová láhev stlačeným kysličníkem uhličitým. Po otočení ventilového kolečka (K) kysličník z ocelové láhve uniká do nádoby s práškem, vytlačuje z ní prášek a rozprašuje jej výstřikovou hubicí (T) na hořící látky. Vrstva hydrouhličitanu sodného zamezuje přístup vzdušného kyslíku k plameni a oheň hasí. Hašení napomáhá i kysličník uhličitý, který vzniká rozkladem hydrouhličitanu teplem. Přístrojem hasíme elektrická zařízení pod napětím, dřevo, tkaniny, knihy, papír ve svazcích. Nesmíme jím hasit uhelný prach, piliny, peří, volně složený papír. Ty totiž proud prášku a kysličníku rozmetává a požár by se ještě více rozšířil.
V případě požáru a) sejmeme přístroj z věšáku (uchopíme jej za výstřikovou hubici a kolečko ventilu), b) několikrát jej obrátíme výstřikovou hubicí nahoru a dolů (uvolní se tím slehlý prášek hydrouhličitanu sodného), c) na místě požáru otočíme kolečkem ventilu doleva a d) prášek vypuzovaný z přístroje (přístroj držíme svisle) nanášíme na hořící látky. Dostřik přístroje je poměrně krátký: 3,5 m. Proud prášku řídíme po větru. Přístroj obsahuje 6 kg hasicího materiálu.
Přístroj funguje krátkou dobu – pouze asi 15 vteřin. Vyprázdněný přístroj zašleme do odborného závodu k novému naplnění.
Sněhový hasicí přístroj poznáme na první pohled. Vysokotlaká ocelová láhev je opatřena pancéřovou hadicí se sněhovou proudnicí (P). Přístroj je naplněn kapalným kysličníkem uhličitým. Po otočení kolečka ventilu (K) mění se kysličník zčásti v pevnou látku (sníh) a zčásti v plyn. Sníh kysličníku uhličitého pokrývá hořící předměty a odebírá jim velké množství tepla (potřebné k přeměně ve skupenství plynné). Tím snižuje teplotu hořící látky pod bod vzplanutí a v prostředí plynného kysličníku uhličitého plamen hasne. Přístroj používáme k hašení elektrických zařízení pod napětím, tekutých hořlavin, karbidu. Nesmíme jej použít k hašení látek sypkých (proud kysličníku by je rozmetal) ani k hašení požárů v malých uzavřených prostorech.
Při použití a) přístroj přeneseme k místu požáru, b) u ohně otočíme kolečkem ventilu doleva, c) proud sněhových vloček a mlhoviny zaměříme směrem od sebe do středu požáru. Hašení můžeme uzavřením ventilu kdykoliv přerušit. Přístroj obsahuje 6 kg kysličníku uhličitého. Dostřik je krátký: 1,5–2,5 m.
Při nepřetržitě otevřeném ventilu funguje sněhový přístroj asi 50 vteřin. Po úplném vyprázdnění jej dáme znovu naplnit v odborném závodě.
Nádoba tetrachlorového přístroje je naplněna chloridem uhličitým (tetrachlormetanem, CCl4), který je z nádoby po uvolnění ventilu vytlačován stlačeným vzduchem. Po odpaření těžké páry tetrachlormetanu pokrývají prostor požáru a zamezují přístup vzdušného kyslíku k ohni. Přístroj je možno použít k hašení elektrických zařízení pod napětím, benzínu, nafty, olejů, tuků, gumy, karbidu. Nejčastěji se používá k zabezpečení motorových vozidel. Nesmíme jím hasit líh. Pozor! Žárem se chlorid uhličitý rozkládá na jedovaté plyny chlór, fosgen a chlorovodík. Proto se nesmí přístroj použít k hašení v uzavřených prostorech ani ve sklepích.
V případě nutnosti zásahu a) přístroj vyjmeme z věšáku, b) doneseme jej do blízkosti požáru ve svislé poloze, c) u ohně otočíme ventilové kolečko doleva, d) rychle pokrýváme plochu požáru tryskajícím tetrachlormetanem tak, aby se co nejrychleji odpařil. Dostřik přístroje činí asi 6 m. Větší přístroje obsahují 6 kg hasicí látky.
Hašení přístrojem můžeme kdykoliv přerušit uzavřením ventilu a náplň použít několikrát až do úplného vyprázdnění. Potom přístroj zašleme do odborného závodu k novému naplnění.
