Jiráskovo museum na Bílé hoře: V době největšího ponížení a hanby, v době nacistické okupace jsme četli s oblibou a potajmu Jiráskovy spisy, které posilovaly naši víru ve vysvobození a v lepší budoucnost národa. Mistru Jiráskovi postavil vděčný lid památník – museum Aloise Jiráska na Bílé hoře.
Sovětští vojáci v zákopech při četbě: Sovětští vojáci i na frontě v době Velké vlastenecké války s láskou pročítali knihy sovětských spisovatelů, které jim dodávaly síly a odvahy k vítěznému boji s fašismem.
Ukázka z Jenského rukopisu: Historie knihy sahá až do dávného starověku. Prvé knihovny ve starém Řecku, Alexandrii a Římě se skládaly ze svitků pergamenů. Ve středověku byly zakládány klášterní knihovny, kde mniši knihy opisovali. Na obrázku je ukázka z Rukopisu Jenského. Je to vzácná památka, kterou daroval president Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck našemu zemřelému presidentovi Klementu Gottwaldovi. Nyní je uložen v Národním museu.
Břevnovský klášter: Nejstarší knihovna u nás byla založena roku 993 v benediktinském klášteře břevnovském, který vidíte na obraze. Ve 14. století vzniká u nás spolu s vysokou školou první studijní knihovna a bohatí šlechticové shromažďují knihy na svých hradech a zámcích. Všechny tyto knihovny byly však širokým vrstvám lidovým nepřístupné.
Ústřední lidová knihovna v Praze: Až teprve v 19. století se zakládají prvé veřejné knihovny při různých spolcích, dále knihovny školní, farní, knihovny řemeslníků, živnostníků a měšťanů. Asi před sto lety vznikají ve velkých městech, v Praze, Plzni, Brně a j. prvé veřejné knihovny, přístupné všemu občanstvu. Na obraze vidíte budovu Ústřední lidové knihovny v Praze.
Záběr z knihovny ROH v Závodech V. I. Lenina v Plzni: Dnes slouží odbornému studiu všeho našeho lidu studijní knihovny vědecké skoro ve všech krajských městech. Ve všech větších závodech jsou vybudovány závodní knihovny. Rovněž masové organisace mají vlastní knihovny. Na obraze je záběr z knihovny V. I. Lenina v Plzni.
V knihovně krajského domu pionýrů v Karlíně: Ve školách jsou žákovské a učitelské knihovny. Pionýři mají své knihovny v pionýrských domech.
Posluchačky stavebního inženýrství ve vysokoškolské knihovně: Při všech vysokých školách jsou vysokoškolské knihovny, které slouží posluchačům ke studiu odborné literatury. V nemocnicích, ústavech, sanatoriích a věznicích jsou zřízeny ústavní knihovny.
Národní museum v Praze: Cenná díla starých mistrů a klasiků jsou uložena v knihovně Národního musea v Praze.
Národní a universitní knihovna: Největší knihovnou v Československu je Národní a universitní knihovna v Praze, která má asi 1,000.000 svazků. Jsou v ní také uloženy všechny spisy českých a slovenských spisovatelů a básníků, spolu s jejich překlady do cizích jazyků.
Studovna Národní a universitní knihovny v Praze: Je nyní přístupna nejen studentům a vysokoškolským profesorům, ale všem občanům, kteří touží po vzdělání. Mezi studijní knihovny patří i technické knihovny, z nichž největší je pražská, která má asi 160.000 svazků odborné technické literatury.
Záběr z knihovny v Horní Nové Vsi: Ve všech obcích naší republiky jsou místní lidové knihovny. Jsou tu knihy zábavné i naučné, knihy spisovatelů domácích i cizích, seřazené v regálech zpravidla abecedně podle jmen autorů.
Pomocník knihovníka radí čtenářům při výběru knih: Čtenáři sem přicházejí, aby vrátili přečtené knihy a vypůjčili si knihy nové. Knihovníkovi pomocníci, pionýři nebo svazáci zařazují vrácené knihy zpět do regálů a radí čtenářům při výběru knih.
Záběr z oddělení knihovny pro mládež: V lidových knihovnách je též oddělení pro mládež. Chlapci a děvčata si zde vybírají knihy podle své záliby. Jsou tu pohádky a povídky s mnoha pestrými obrázky pro malé děti, milé knížky o životě statečných sovětských pionýrů a komsomolců, cestopisy z dalekých a neznámých zemí, knihy dobrodružné, díla dějepisná i romány pro mládež.
Záběr z příruční knihovny: V příruční knihovně lidové knihovny najdeme brožury z oboru zeměpisu, dějepisu, přírodních věd, příručky ze zdravovědy, o první pomoci, seznamy knižních novinek se životopisy spisovatelů, pravidla správné češtiny, občanský a trestní zákoník, vlastivědné publikace a jiné drobné spisy. V příruční knihovně si je prohlédneme a po přečtení uložíme zpět na vykázané místo.
V čítárně při četbě časopisů: V čítárně knihovny si můžeme přečíst denní tisk, prohlédneme si obrázkové časopisy a poučíme se z časopisů odborných.
V čítárně při poslechu hudby: V čítárně si můžeme zahrát i v šachy a jiné společenské hry, případně si poslechnout z rozhlasu zajímavé relace nebo hudbu.
Děti poslouchají pohádku: Malí čtenáři si v knihovně se zájmem poslechnou pohádku z desky gramofonového průmyslu.
Výstava knih v knihovně: Výstava knih v knihovně je vhodnou příležitostí k poznání nové literatury domácí a světové. Knihy si můžeme volně prohlédnout a případně i některé zakoupit do své domácí knihovničky.
Výstavka sovětské literatury v knihovně: Na výstavce sovětské literatury se čtenáři seznámí s knihami největších sovětských spisovatelů a rádi pak přijdou do knihovny si je vypůjčit.
Fučíkův koutek v knihovně: Fučíkův koutek nechybí snad v žádné knihovně. Je určen především vám, mladí přátelé. Dosáhnout Fučíkova odznaku je ctí a povinností všech mladých lidí. Pamatujme si slova Fučíkova: „Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!“ a pročítejme knihy národního hrdiny s láskou a s hrdostí.
Nástěnka se zemědělskou literaturou: Všechny místnosti knihovny jsou vkusně vyzdobeny. Nástěnka v knihovně poradí čtenáři při výběru knih. Na př. družstevníci si vyberou knihy, které jim pomohou k dosažení vysokých výnosů na polích a k zlepšení chovu hospodářských zvířat.
Čtenářský kroužek: Čtenáři mají také své kroužky. Scházejí se pravidelně v čítárně knihovny. Hovoří o nových knihách, navrhují různá zlepšení v knihovně, starají se o výzdobu knihovny a pomáhají knihovníkovi v jeho práci.
Záběr ze čtenářské besedy: Členové čtenářského kroužku připravují program pro čtenářskou besedu, na niž pozvou širokou veřejnost. Recitují a dramatisují se ukázky ze spisů význačných spisovatelů a básníků, promítají se obrázky z knih nebo filmy o životě a díle nejlepších mistrů. Besedy se často zpestřují koncertními a pěveckými čísly a doplňují se výstavkou knih.
Boris Polevoj na besedě se čtenáři: Mezi čtenáře přijíždějí pobesedovat s nimi o svých knihách také přední spisovatelé a básníci. Pohovoří s nimi o své literární práci a přečtou jim ukázky z vlastního literárního díla. Čtenáře v Ústřední lidové knihovně v Praze navštívil vzácný host, sovětský spisovatel Boris Polevoj.
Beseda s Dědou Mrázem: Zvlášť milým a vítaným hostem v knihovně bývá Děda Mráz, který poděluje hodné děti novými knížkami a pořádá pro děti družné besedy s veselým programem.
Knihovnické agitační skupiny: Pionýři a svazáci vydatně pomáhají knihovníkovi v jeho práci. Tvoří knihovnické úderky a navštěvují čtenáře v domácnostech, hlavně čtenáře, kteří jsou příliš zaměstnáni.
Pionýři navštěvují čtenáře na pracovišti: Malí knihovničtí úderníci přinesou čtenářům knihy až na pracoviště. Plně zaměstnaný dělník si vybral knihu podle své záliby, a večer ve volné chvíli se může věnovat četbě podle známého hesla: „Ani den bez četby!“
Knihkupectví: Knihovník několikrát do roka doplňuje knihovnu novými svazky knih, které pečlivě vybírá v knihkupectví po poradě se svými čtenáři v kroužku.
Pionýrky seznamují čtenáře s novinkami místním rozhlasem: Zprávy o novinkách v knihovně, o půjčovní době, o schůzkách čtenářských kroužků, o pořádání besed a pod. si čtenáři přečtou ve vývěsních skřínkách, nebo se dovědí, co je v knihovně nového, z místního rozhlasu. Hlášení v rozhlase obstarávají zpravidla mladí knihovníkovi pomocníci.
Záběr z knihovny: Strana a vláda se otcovsky starají o naše knihovny. Vynakládají na ně ročně stamilionové částky. Patroni místní knihovny, zaměstnanci závodu z blízkého města, pomáhají také budovat knihovnu. Starají se o její vybavení, opatří nábytek, hry, výzdobu a podobně. Také občané se starají o svou knihovnu a dobrovolně přispívají na její další zvelebení. Věnují třeba po ošatce zrní nebo po košíku brambor na nákup dalších knih. Někde věnují pořadatelé výtěžek z divadelního představení místní lidové knihovně, jinde zase výtěžek z taneční zábavy nebo jiného podniku.
Záběr ze vzorné lidové knihovny v Kadani: Lidové knihovny každým rokem mezi sebou soutěží. Vítězné knihovny jsou odměňovány a získávají také čestný název „Vzorná lidová knihovna“. Jednou z nich je lidová knihovna v Kadani. Na obraze vidíme kadaňské pionýry při zdobení knihovny.
Pojízdná knihovna ministerstva kultury: Do malých vesnic a odlehlých osad přijíždí pravidelně pojízdná knihovna ministerstva kultury.
Detailní záběr zevnitř: Knihovna je uvnitř účelně zařízena. Knihy jsou tu seřazeny jako v místní lidové knihovně a čtenáři mají možnost volného výběru. Vyberou si knihy a knihovník jim oznámí datum, kdy zase přijede, aby si přečtené knihy mohli vyměnit.
Pojízdná knihovna v JZD: Pojízdná knihovna zajíždí i mezi dělníky na velké stavby socialismu a do JZD. Zpravidla o polední přestávce se kolem ní kupí zástupy pracujících, kteří si chtějí opatřit vhodnou četbu pro osvěžení po celodenní práci.
Maxim Gorkij: Nedovedeme si dnes představit život bez knihy. Čerpáme z ní mnoho vědomostí, mnohému nás učí a ve volných chvílích pobaví. „Mějte rádi knihu – usnadní vám život“ pravil jeden z největších sovětských spisovatelů, Maxim Gorkij. „Za vše, co je ve mně dobrého, děkuji knize!“
Úderník Václav Svoboda: Nositel řádu Práce úderník Václav Svoboda získal bohaté zkušenosti četbou sovětských knih, které mu pomohly k vrcholným výkonům na pracovišti, takže splnil pětiletý plán již za tři roky.
Boris Polevoj s beznohým traktoristou: Dobrá kniha člověka posiluje a pomáhá mu k lepšímu životu. Příkladem nám může být beznohý soudruh, který po přečtení knihy Borise Polevého „Příběh opravdového člověka“, se stal traktoristou. Sovětský spisovatel Boris Polevoj navštívil statečného traktoristu a slíbil, že napíše román o jeho životě.
Klement Gottwald se spisovatelkou Marií Majerovou: President Klement Gottwald věnoval několik hodin denně četbě knih a zajímal se o všechny novinky na knižním trhu. S potěšením přijal návštěvu spisovatelky Marie Majerové, která mu přinesla první výtisk nového vydání své knihy „Siréna“.
Antonín Zápotocký nad korekturou románu „Vstanou noví bojovníci“: Také president Antonín Zápotocký je velkým přítelem knih a spisovatelem. Fotograf zastihl presidenta Zápotockého nad korekturou jeho románu „Vstanou noví bojovníci“.
Cizojazyčné překlady románů Antonína Zápotockého: A zde vidíme překlady románů Antonína Zápotockého. O svých knihách řekl president Zápotocký, že jimi chce dát odpověď mnohým těm, kteří nám stále chtějí namlouvat, jak krásné byly ty „staré zlaté časy“. Ukázat jim, jaké ty časy skutečně byly a kdo a která společenská třída je mohla považovat za zlaté.
y
