Severočeská tabule

Prachovské skály: Z pískovců, které v Jičínské pahorkatině převládají, se v reliéfu významně uplatňují kvádrové pískovce svrchní křídy, narušené svislými puklinami. Do puklin pronikaly proudy vod, které vyrýsovaly v pískovcích těsná údolí a rokle. Větráním a denudací, jež trvaly po tisíciletí, byly vymodelovány neobyčejné skalní útvary, tzv. skalní města. Nejznámější ze skalních měst jsou Prachovské skály u Jičína. Na obrázku je pohled na jednu ze skalních skupin v Prachovských skalách z vyhlídkového bodu "Český ráj"“.

Trosky: Trosky, které majestátně vévodí širokému okolí Prachovských skal a Hruboskalska, tvoří dva štíhlé hroty jakoby vyrostlé z vypreparovaného čedičového suku. Trosky jsou vysoké 488 m a jejich vrcholy zdobí zříceniny kdysi mohutného hradu ze 14. století. Trosky dodávají celému kraji zvláštního půvabu a jsou vyhledávaným cílem turistů.

Pohled z Mužského na východ: S temene Mužského jsou daleké výhledy na všechny strany. Na východ se šíří mírně zvlněná Jičínská pahorkatina, pokrytá spraší, v níž se střídají úrodná pole s lesy převážně borovými. Místy vystupují kolmé stěny pískovcových útvarů. Je to kraj Českého ráje a Prachovských skal. Na obrázku vlevo je patrný táhlý hřeben Kozákova (744 m).

Pohled z Mužského na západ: Směrem na západ se otvírá z Mužského široký rozhled přes údolí Jizery do oblasti pahorkatin a kotlin křídové tabule, rozčleněných četnými plošinami a úrodnou hnědozemí. Je to území Dokské pahorkatiny. Na dalekém obzoru vynikají vrcholy Bezdězu a Českého středohoří.

Bezděz: Pískovcové pahorkatiny a plošiny v severní části křídové tabule, zvané Dokská pahorkatina, jsou také proniknuty četnými čedičovými a znělcovými pni a sopouchy, které zvyšují krásu jejich panoramatu. Typickými vrchy jsou zejména čedičové Ralsko (696 m), znělcový kužel Vlhoště (614 m) a známé znělcové kužele Velkého a Malého Bezdězu (638 a 577 m), zachycené na našem obrázku. Na vyšším z ních vyniká mohutná zřícenina středověkého hradu. Okolí Bezdězu je vyhledávanou rekreační oblastí.

Říp: Leží v nejzápadnějším cípu České křídové tabule, mezi dolní Ohří a středním Labem. Z území pokrytého úrodnou spraší se zdvihá osamělá čedičová kupa Řípu, 456 m se značně plochým temenem. Jeho svahy jsou hustě zalesněné listnatým porostem a jen na jižní a jihozápadní straně v nich vynikají tmavé čedičové skály. Hora Říp je se svým úrodným okolím - Podřipskem - symbolem typické české krajiny, opěvované v mnohých dílech našich umělců a básníků.

Pohled z Hasemburku na sever: Hasenburk osamělý vrch z čediče je vysoký 418 m. Z jeho vrcholu je možno přehlédnout širokou rovinu úrodného Poohří s lány dozrávajícího obilí i v dálce České středohoří. Tudy se prodírají labský tok cestou k hranicím země, jako důležitá tepna vodní dopravy.

Labe u Lysé nad Labem: Povodí Labe v Čechách tvoří význačný hydrografický celek. Jeho říční síť je dobře vyvinuta. Pramení v Krkonoších ve výšce 1384 m a opouští naše území u Hřenska v nadmořské výšce 115 m. Délka jeho toku v Čechách činí 364 km při spádu 1269. Snímek ukazuje Labe na středním toku nedaleko lysé nad Labem. Charakter tohoto úseku je typicky rovinný, nebot řeka protéká v nízkých březích a tvoří četné zákruty.

Pravčická brána: Jedinečným skalním útvarem v Děčínských stěnách je Pravčická brána (441). Je dílem erosní činnosti větru a vody. Má podobu oblouku 20 m vysokého a širokého u základny 25 m. S horní plošiny brány jsou krásné výhledy do vnitrozemí. Vlevo na obzoru vystupuje kužel Růžovský (619 m) a vzadu se rýsuje České Středohoří.

Děčínské stěny: Skalní útvary Děčínských stěn, jež se staly vyhledávanou turistickou oblastí byly vytvořeny denudací pískovců a jejich větráním. Během tisíciletí bylo vymodelováno rozsáhlé skalní město s bohatými přírodními krásami. Snímek ukazuje část strmé stěny zv. Bašta, táhnoucí se nad hlubokým kaňonem říčky Kamenice.

Severočeská tabule

Výrobce

DPraha

Rok

1965

Délka

Označení

5615

Severočeská tabule

Podobné diafilmy

Kolonie II.

Lesní chráněné rostliny III.

Sluneční energie

Bojové letouny 4 – L-29, UH-1 D Iroquois, OH-13 Sioux, Alouette II, CH-47 A Chinook