Vzbouření dělníků: Z počátku i dělnické bouře proti nesnesitelným pracovním podmínkám, z nichž jednu ukazuje náš obraz, končily porážkou, popravami dělníků, jejich vězněním, vyhnanstvím na Sibiři. Chyběla organisovanost, jednotný postup, vedení. Učení Karla Marxe a Bedřicha Engelse ukázalo i dělníkům v Rusku, že zvítězí teprve tehdy, bude-li stát v jejich čele a povede-li jejich boj revoluční dělnická strana.
V. I. Lenin v období II. sjezdu: Takovou stranu vytvořil roku 1903 se svými spolubojovníky Vladimír Iljič Lenin. Byla to komunistická strana, pod jejímž moudrým vedením bojovali dělníci a rolníci Ruska ve třech revolucích, aby konečně v říjnu 1917 definitivně zvítězili a svrhli utlačovatele a vykořisťovatele.
J. Vladimirov: Střílení do dělníků u Zimního paláce 9. ledna 1905: První ruská revoluce vzplála v neděli 9. ledna 1905, kdy car dal rozkaz ke střelbě do pokojné demonstrace dělníků. „Krvavou neděli“ nazvali dělníci tento den. Dva roky bojovali dělníci a rolníci, a i když byli nakonec poraženi, byla první ruská revoluce generální zkouškou, bez níž by nebylo vítězství v říjnu 1917.
Leninova síň v Lidovém domě v Praze: Po porážce revoluce nastalo období nejhoršího útlaku a pronásledování. Nejvíce byla pronásledována komunistická strana a její vedoucí pracovníci. Za takové doby bylo zvlášť třeba, aby strana byla pevná a silná. Proto se v lednu 1912 pod Leninovým vedením konala v Praze v Lidovém domě, kde je dnes Museum V. I. Lenina, VI. pražská konference strany, na níž byli zrádci dělnické třídy, tak zvaní menševici, ze strany vyhnáni. Na obrazu vidíme místnost, v níž se konference konala. Očištěná strana nastoupila další etapu boje za vítězství.
V. Kuzněcov: Únorové dny 1917: Pod vedením strany zvítězil lid Ruska v druhé revoluci v únoru 1917. Nenáviděný carismus, staletí utlačující lid Ruska, byl svržen. Ale jediným hospodářem v zemi se lid ještě nestal. K vládě se dostala buržoasie a vytvořila tak zvanou Prozatímní vládu. Vzniklo dvojvládí. Před dělnickou třídou stál poslední nepřítel - kapitalisté a statkáři.
A. Moravov: Leninův příjezd do Petrohradu: Hned po vítězství revoluce se po více než desetileté emigraci vrátil do Petrohradu Lenin. Na Finském nádraží ho přišly uvítat tisíce dělníků. Svůj projev před nádražím zakončil soudruh Lenin slovy: „Ať žije socialistická revoluce!“ Druhého dne po příjezdu vystoupil s proslulými dubnovými thesemi, v nichž ukázal, co musí strana udělat, jak vést dělnickou třídu a masy, aby zvítězila socialistická revoluce.
P. Bučkin: Leninova řeč na VII. konferenci: Leninovy dubnové these se staly základem jednání VII. konference strany v dubnu 1917. Obraz ukazuje Lenina při projevu na této první legální konferenci. Hlavní úkol strany shrnul Lenin: Všechna moc sovětům a postupně získat v sovětech většinu. Tím zajistit vítězství a zabránit novému krveprolévání. Skončit s válkou. Strana vytyčuje úkol: Získat pro svou politiku milionové masy všech utlačených a vykořisťovaných.
J. Kibrik: „Je taková strana“: V červnu 1917 se sešel I. sjezd sovětů, na kterém bolševici dokazovali zradu buržoasie a její prozatímní vlády, volali po skončení imperialistické války a po převzetí moci sjezdem sovětů. Když se menševici vykrucovali, že prý není v Rusku strana schopná převzít moc, odpověděl jménem strany V. I. Lenin: „Je taková strana, naše strana se toho neodříká a každou minutu je odhodlána převzít vládu.“ Tento historický okamžik zachytil na obraze malíř Kibrik.
Střelba do červencové demonstrace v Petrohradě roku 1917: V červenci bylo rozhodnuto o dalším vývoji revoluce. Když buržoasní Prozatímní vláda dala střílet do dělnické demonstrace, jak ukazuje autentický snímek, bylo jasné, že klidnou cestou moc převzít nebude možno. Komunistická strana musila ustoupit do illegality, na V. I. Lenina byl vydán zatykač. Na pořad se dostává příprava ozbrojeného povstání.
J. Kibrik: Lenin v Razlivu: Komunistická strana boj nepřerušila, změnila jen formy boje. Lenin se skrýval ve stanici Razliv, odkud neustále sledoval vývoj událostí, tam mu soudruzi přinášeli zprávy a odnášeli od něho pokyny. Tam se sešel Lenin se Stalinem.
V. Svarog: Řeč J. V. Stalina na VI. sjezdu: V době od 26. července do 3. srpna 1917 se konal tajně v Petrohradě VI. sjezd strany, který schválil orientaci strany na přípravu ozbrojeného povstání. Obraz ukazuje J. V. Stalina při projevu na tomto sjezdu. Manifest vydaný sjezdem vyzýval dělníky, vojáky a rolníky, aby se připravovali k rozhodnému utkání s buržoasií. „Připravujte se k novým bitvám, vy, kdož bojujete po našem boku... Pod prapory strany, proletáři a vojáci! Pod naše prapory, utiskovaní lidé z vesnic!“
P. Vasiljev: Setkání Lenina se Stalinem 8. října 1917: Dne 7. října 1917 podle rozhodnutí ústředního výboru strany přijel V. I. Lenin tajně do Petrohradu, kde se sešel se soudruhem Stalinem. Strana se připravovala k rozhodující bitvě.
Leninův rukopis resoluce přijaté 10. října 1917: Události se řítily nezadržitelně vpřed. Desátého října se sešel ústřední výbor komunistické strany a přijal historické usnesení o provedení ozbrojeného povstání. Leninův rukopis resoluce spatřujeme na obraze. Dozrálé úkoly mohou rozřešit jedině zbraně. Pracovníci strany se rozjíždějí do krajů, aby řídili povstání dělníků a chudých rolníků.
Revolucionáři před Smolným: Revoluci nemohlo už nic zabránit. Dělnická třída a chudí rolníci se přesvědčili, že komunistická strana hájí jejich zájmy, a bez váhání šli za jejím hlasem. Proto když chtěla prozatímní vláda 24. října zničit bolševickou stranu a zahájila proti ní akce, tisíce a statisíce revolucionářů uposlechlo volání strany, chopili se zbraní, aby pod jejím praporem bojovali za své štěstí. Povstání začalo. Na obraze spatřujeme revolucionáře před Smolným.
J. Kibrik: Lenin přichází do Smolného: V noci 24. října se dostavil do Smolného, kde byl revoluční štáb, V. I. Lenin, aby se ujal řízení revoluce. Celou noc ke Smolnému přicházely revoluční vojenské jednotky a ozbrojení dělníci. Rozhodná bitva vzplála, ustoupit nebylo kam. Vpředu byl šťastný socialistický život, vzadu kapitalistické okovy. Prozatímní vládu bylo třeba dorazit.
Křižník Aurora: Dne 25. října 1917 křižník Aurora zahájil svými výstřely útok dělníků a vojáků na Zimní palác, kde sídlila Prozatímní vláda. Zimního paláce bylo dobyto, Prozatímní vláda byla pozatýkána. V Petrohradě zvítězilo ozbrojené povstání. Dvacátého pátého října, podle nového kalendáře 7. listopadu 1917 oznámil křižník Aurora do celého světa začátek nové éry dějin lidstva - začátek éry socialismu a komunismu.
V. Serov: Lenin vyhlašuje na II. sjezdu vládu sovětů: Večer 25. října se ve Smolném sešel II. sjezd Sovětů, na němž V. I. Lenin vyhlásil vládu Sovětů. V historickém provolání se praví: „Řídě se vůlí obrovské většiny dělníků, vojáků a rolníků, opíraje se o vítězné povstání dělníků a posádky, provedené v Petrohradě, přejímá sjezd moc do svých rukou.“ Po prvé v dějinách se ujali vlády dělníci a chudí rolníci.
Dekret o míru: V noci z 25. na 26. října přijal II. sjezd Sovětů na návrh V. I. Lenina dva historické dekrety: dekret o míru a dekret o půdě. Dekret o míru se obracel k válčícím zemím, aby ihned uzavřely příměří a zahájily jednání o spravedlivý mír. Zároveň se sjezd obracel k třídně uvědomělým dělníkům válčících zemí, aby pomohli „úspěšně dovršit věc míru a zároveň věc osvobození pracujících a vykořisťovaných od jakéhokoliv otroctví a od jakéhokoliv vykořisťování.“
Dekret o půdě: Dekret o půdě zrušil statkářské vlastnictví půdy bez náhrad. Zrušil soukromé vlastnictví půdy. Půdu dostali ti, kdož na ní pracují. Skončil staletý statkářský útlak. Žádná jiná třída kromě dělnické, žádná jiná strana kromě komunistické by nemohly zajistit rolníkům takové vítězství.
M. Sokolov: Lenin ve Smolném: Sjezd Sovětů přijal usnesení o vytvoření první, skutečně lidové dělnicko-rolnické vlády na světě - rady lidových komisařů. Jejím předsedou byl zvolen Vladimír Iljič Lenin, jejž na obraze spatřujeme ve Smolném. Nejbližším jeho spolupracovníkem se stal J. V. Stalin, který byl postaven v čelo lidového komisariátu pro věci národnostní. Začalo období výstavby nového společenského řádu - socialismu.
Deklarace práv - Leninův rukopis: Socialistická revoluce se v době od října 1917 do února 1918 rozšířila a zvítězila po celé zemi. Vzala kapitalistům továrny a závody, statkářům půdu, všechno bohatství země přeměnila v socialistické vlastnictví, které je majetkem všech pracujících. Vzbouřený lid po celé zemi nemilosrdně rozbíjel starou mašinerii státní moci a vytvářel své vlastní sovětské orgány. „Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu“ prohlásila, že všechna ústřední i místní moc patří sovětům. Na obraze Leninův rukopis deklarace.
Lenin při projevu: Velká říjnová socialistická revoluce zvítězila hlavně proto, že v čele revoluce stála v bojích zocelená revoluční dělnická třída Ruska, která získala autoritu vůdkyně lidu. Zvítězila proto, že dělnická třída měla tak významného spojence, jako je rolnická chudina, která tvořila převážnou většinu venkovského obyvatelstva. Revoluce zvítězila, protože v čele dělnické třídy stála v politických bojích vyzkoušená komunistická strana, která neohroženě strhla lid do rozhodného útoku a obezřetně ho vedla k vítězství.
Demonstrace v Praze 22. ledna 1918: Pod přímým vlivem Velké říjnové socialistické revoluce rozvinuli dělníci v českých zemích a na Slovensku roku 1918 rozsáhlé revoluční akce, které otřásly prohnilým mocnářstvím Rakousko-Uherska. Statisíce dělníků manifestovalo svou touhu po skončení imperialistické války, po míru a po svobodě. Obraz ukazuje demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze 22. ledna 1918.
První máj v Praze 1918: Vojenské vzpoury a mohutný 1. máj 1918 ukázaly jasně, že český a slovenský lid chce svůj život uspořádat po vzoru dělníků a rolníků Ruska. Stále silněji se ozývalo volání po státní samostatnosti. Na obraze 1. máj v Praze 1918.
Generální stávka 14. října 1918 na Kladně: Čtrnáctého října 1918 byla zahájena generální stávka. Zúčastnilo se jí mnoho set tisíc dělníků. Na táborech lidu byla schválena resoluce, socialistické rady o vytvoření samostatné republiky. Tak vlivem Velké říjnové socialistické revoluce vyhlásil náš lid 14. října 1918 svou státní samostatnost.
Linie fronty intervenčních a bělogvardějských armád 1918: Avšak imperialisté na celém světě se obávali, že úspěchy sovětské vlády mohou nakažlivě působit na dělníky v jejich vlastních zemích. Proto začali shromažďovat kontrarevoluční síly v Rusku i mimo Rusko, podněcovali povstání kulaků, podpláceli bandity, prováděli atentáty. V létě 1819 zahájili vojenskou intervenci čtrnácti kapitalistických států proti mladé Sovětské republice. Linii fronty intervenčních armád r. 1918 znázorňuje naše mapa.
Plakát „Přihlásil ses za dobrovolníka?“: „Sovětská vlast v nebezpečí“, vyhlásila heslo bolševická strana a sovětská vláda a všechny síly, všechny prostředky věnovala organisování armády k odražení kapitalistických vojenských jednotek a k uhájení vymožeností Říjnové revoluce. Náš obraz ukazuje plakát s výzvou do boje proti interventům.
M. Sokolov: Atentát na Lenina: Dne 30. srpna 1918 provedli imperialisté atentát na V. I. Lenina. Když soudruh Lenin vycházel po projevu z haly továrny na nádvoří, vystřelila na něj teroristka Kaplanová. Lenin byl těžce raněn. Po celém Rusku se chvěli lidé o zdraví milovaného Lenina.
Hrdina občanské války Čapajev: Kolem dokola bylo Sovětské Rusko obklíčeno kapitalistickými armádami. Každý poctivý občan hájil se zbraní v ruce svou vlast. V řadách Rudé armády vyrůstali geniální vojevůdcové. Jedním z nich byl i legendární Vasilij Ivanovič Čapajev. Do posledního dechu se bil a za vítězství sovětů položil svůj život. Tisíce rudoarmějců padlo proto, abychom my dnes mohli žít, učit se, pracovat.
M. Grekov: Stalin a Vorošilov v zákopech: Po porážce kontrarevoluce a interventů na východní frontě a v Pobaltí zahájil na jihu Ruska vojenské tažení proti sovětské vládě kontrarevoluční generál Děnikin, plně podporovaný a vyzbrojený anglickými imperialisty. Na jižní frontu byl ústředním výborem strany poslán J. V. Stalin, kterého vidíme v zákopech spolu s Vorošilovem. Podle jeho plánu byla kontrarevoluční vojska rozbita a celý jih zachráněn pro sovětskou vládu. Roku 1920 Rudá armáda definitivně porazila interventy a kontrarevoluci. Nesmírné oběti, které přinesl lid Sovětského Ruska za uhájení svobody a štěstí veškerého lidstva, nebyly přineseny nadarmo.
Stavba Gorkovské vodní elektrárny: Velká říjnová socialistická revoluce má světodějný význam v dějinách lidstva. Zahájila epochu socialismu a komunismu. Odstranila navždy vykořisťování člověka člověkem. Dokázala, že vykořisťovaní a utlačovaní mohou sami spravovat stát bez buržoasie a proti buržoasii. Rozbila okovy národnostního útisku a uskutečnila zásadu rovnoprávnosti národů. Zvýšila sílu a bojovnou odhodlanost utiskovaných a vykořisťovaných na celém světě. Velká říjnová socialistická revoluce se stala začátkem konce kapitalismu.
Baku v noci: S láskou a obdivem vzhlížejí pracující všech zemí k zářnému příkladu Velké říjnové socialistické revoluce. S láskou a vděčností vzhlížejí k Sovětskému svazu i oba naše národy - Češi a Slováci, kterým vítězství Sovětské armády nad hitlerovským fašismem ve Velké vlastenecké válce vrátilo národní svobodu. S láskou a nadějí vzhlížejí pracující všech zemí k Sovětskému svazu, který je největší oporou v boji za mír, za národní svobodu a nezávislost, za lepší a šťastnější život všech pracujících na celém světě.
y
