Manifestace lidu na Václavském náměstí 25. října 1945: Dělníci a rolníci však dobře věděli, že naše vlast nebude krásná, budou-li továrny patřit bývalým majitelům, vrátí-li se velkostatkáři zase na svá panství. Lid žádal znárodnění. Komunistická strana Československa jeho přání podporovala. Tehdejší president Dr Beneš už v roce čtyřicátém pátém jasně ukázal, že nestojí na straně lidu. Nesouhlasil se znárodněním průmyslu. Bál se však hned v prvních měsících vystupovat proti lidu, proto 25. října 1945 dekrety o znárodnění průmyslu, dolů a bank podepsal. Na obrázku vidíte manifestaci lidu na Václavském náměstí.
Lid žádá zajištění práv v ústavě: Dělníci s radostí pracovali, pracovali poctivě. Byli spokojeni, že už nemusí svou práci prodávat tak lacino jako za první republiky, kdy nejenom že nebylo často peněz na živobytí, ale nebylo práce, a proto nebylo vůbec peněz. Tohle se však bývalým pánům nelíbilo. Řekli si, že to musí zařídit zase tak, jak bývalo. Jak to vymyslili? Nejdříve zdržovali vydání základního zákona – ústavy. Zdržovali také vydání zákona o jednotné škole a mnohé další zákony, které měly lidu prospět. V mnoha městech vyšel lid v únorových dnech 1948 do ulic a žádal zajištění svých práv v ústavě. Jednu takovou manifestaci vidíte na tomto obrázku.
Rudé právo z 21. února 1948: Bývalí páni věděli, že zájmy lidu hájí Komunistická strana Československa. Umluvili se tedy, že to udělají tak, aby komunisté museli odejít z vlády. Potom – jak si mysleli – budou moci dělat, co budou chtít. Proto podali ministři reakčních stran 20. února 1948 demisi.
Manifestace na Staroměstském náměstí 21. února 1948: Komunistická strana Československa svolala na sobotu 21. února manifestaci na Staroměstské náměstí. Toho památného dne od časných ranních hodin duněla Praha krokem dělníků. Přicházeli i lidé z okolí Prahy hájit svá práva. Vlajky všech průvodů se nesly týmž směrem – k Staroměstskému náměstí. Staroměstské náměstí se zaplnilo. A když v devět hodin vystoupil Klement Gottwald na balkon paláce proti zničené radnici, nebylo na náměstí k hnutí. Začal padat sníh, vzduch se chvěl horkým dechem desetitisíců.
Klement Gottwald při projevu na Staroměstském náměstí 21. února 1948: Klement Gottwald volal k bdělosti a pohotovosti, k jednotě. Řekl tenkrát: „Volám vás všechny, dobré Čechy a Slováky, vás všechny, dělníky, rolníky, živnostníky i intelektuály k jednotě a svornosti. Buďte jednotní a rozhodní a vaše práva zvítězí.“ Klement Gottwald žádal, aby se ve všech obcích vytvořily akční výbory obrozené Národní fronty.
Manifestace 21. února 1948 v Brně: Všichni pracující v naší lidové demokratické republice se postavili za Klementa Gottwalda a Komunistickou stranu Československa. Žádali, aby z vlády odešli ne komunisté, jak chtěli páni, ale ti zrádci, kteří chtěli boháčům vrátit továrny, doly a velkostatky. Nejen pracující Prahy, ale obyvatelé všech měst naší republiky vyslechli přenos projevu ze Staroměstského náměstí. Přijímače v celé republice byly vyladěny na Prahu. Na pány padal strach. Lid byl sjednocen. Na obrázku vidíte manifestaci v Brně.
Zasedání delegátů ROH v Průmyslovém paláci 22. února 1948: V neděli 22. února byl v Praze v Průmyslovém paláci sjezd delegátů závodních rad. Delegáti ze všech krajů naší republiky jednotně prohlašovali: „Chceme vládu bez zrádců! Zrádci z vlády ven!“ Delegáti sjezdu závodních rad žádali znárodnění podniků, které mají více než 50 zaměstnanců. Vyhlásili dále, že bude v úterý 24. února ve všech závodech jednohodinová manifestační stávka, nepřijme-li tehdejší president republiky dr Beneš demisi zrádných ministrů.
Stávka v jednom z pražských závodů: Úterý – 24. února – 12 hodin. Kola všech závodů se zastavila. Stroje po celé republice na hodinu zmlkly. I doprava se na několik minut zastavila, vždyť přece železničáři, řidiči autobusů, elektrikáři si přáli vládu bez zrádců právě tak jako soustružníci, taviči, havíři i všichni ostatní pracující. Také ve školách se tuto památnou hodinu 24. února 1948 neučilo. Pracující se sešli na schůzích. Na obrázku vidíte manifestační stávku v jednom z pražských závodů.
Milice: Významnou úlohu v únoru 1948 sehrály Lidové milice. Lidové milice se staraly o pořádek v závodech a zajišťovaly bezpečnost. Mařily provokace reakce i každý pokus o sabotáž. Lidové milice střežily mosty, továrny, silnice. Dělníci stáli rozhodně připraveni zajistit bezpečnost a klid ve státě.
Sbor národní bezpečnosti: Sbor národní bezpečnosti, ochránci práv lidu, smýšleli stejně jako lid: chceme vládu bez zrádců. Proto se v historických únorových dnech roku osmačtyřicátého postavil Sbor národní bezpečnosti po bok Lidové milice, po bok lidu.
Shromážděný lid na Václavském náměstí 25. února 1948: Sychravé mrazivé odpoledne 25. února. Historický 25. únor 1948, kdy jednota lidu zvítězila, zůstane navždy zapsán v našich dějinách. Když Klement Gottwald přijel na Václavské náměstí, kde se shromáždili dělníci a zaměstnanci závodů z Prahy i okolí, všichni jásali. Z jeho úsměvu poznali, že vůle a jednota lidu zvítězila.
Klement Gottwald přijel na Václavské náměstí: Předseda vlády Klement Gottwald oznámil, že přijíždí z rozhodující porady a že zrádní ministři už ve vládě nejsou. Novou vládu, s kterou Klement Gottwald všechny seznámil, dělníci a všichni shromáždění nadšeně pozdravovali. Věděli, že taková vláda je skutečnou vládou lidu.
Lid jásá: Lid jásal, objímal se. Klement Gottwald domluvil a pomalu sestoupil po dřevěných schůdcích tribuny – vlastně nákladního auta, s něhož mluvil. Odcházel pokračovat v práci za lepší budoucnost, za šťastný život. A prostá maminka v šátku se tlačila a tlačila kupředu. „Pusťte mě k němu, musím mu poděkovat!“ Klement Gottwald stál na stupátku, otočil se, mávl rukou, nikomu se nepodařilo ji zastavit. A jak tak stál, chytila ho za ruku a řekla za nás všechny: „Nehněvej se, soudruhu, musím ti poděkovat za nás všechny, nikdy jsme měli tak upřímného a obětavého soudruha!“
Rolničtí delegáti na Václavském náměstí 29. února 1948: Za čtyři dny se sešli v Praze zástupci rolníků. V sobotu a v neděli 28. a 29. února byl v Praze – opět v Průmyslovém paláci – sjezd rolnických delegací. Rolníci potvrzovali: „Takovou vládu – vládu lidu, jsme si i my přáli. Všichni rolníci stojí za novou vládou, pozdravujeme ji, protože nám všem zajistí šťastnější život!“
A nyní vykročil náš lid rychlejším tempem… Dělník: A po únoru 1948 vykročil náš lid rychlejším tempem k vybudování socialismu v naší vlasti. Dělníci v továrnách hledali cestu, jak úsporněji a lépe pracovat, jak novou metodou dát více výrobků.
Rolník: Zemědělci na venkově zakládají Jednotná zemědělská družstva, začínali společně hospodařit, aby i jim se vedlo stále lépe a lépe.
Obrozené Národní shromáždění hlasuje: Národní shromáždění i vláda – zproštěni zrádců – začali skutečně pracovat pro blaho lidu. V krátkém období – od února do května – schválilo Národní shromáždění řadu zákonů. Byl to například zákon o národním pojištění, zákon o jednotné škole. 9. května 1948 přijalo Národní shromáždění novou ústavu, ústavu, která nám zaručuje všechna občanská práva, která nám zaručuje, že už se nikdy nevrátí doba, kdy by u nás rozhodovali bohatí páni továrníci a statkáři.
Volby v roce 1948: V květnu v roce 1948 byly volby. Lid rozhodoval, zda důvěřuje vládě Obrozené národní fronty nebo zda chce jinou vládu. A v těchto volbách lid potvrdil, že stojí za vládou, že ji úplně podporuje. Až na mizivé procento všichni naši občané volili kandidátku Obrozené Národní fronty. Bílých lístků bylo odevzdáno velmi málo. Jednota lidu a vůle jít k socialismu se ukázala i ve volbách.
Pohled do Vladislavského sálu: 14. června 1948 se sešlo Národní shromáždění k slavnostní schůzi ve Vladislavském sále na pražském Hradě. Sešlo se k volbě presidenta republiky. Na obrázku vidíte Vladislavský sál, kde zasedá Národní shromáždění.
Klement Gottwald skládá ústavní slib: Všemi hlasy byl presidentem Československé republiky zvolen Klement Gottwald. Na Hrad přichází dělnický president. Klement Gottwald je zárukou, že se Československá republika na cestě k socialismu neodchýlí, že lid bude věčně v naší zemi rozhodovat. Na obrázku je president Klement Gottwald jak skládá ústavní slib.
Lid holduje presidentu Klementu Gottwaldovi: Zpráva, že Klement Gottwald byl zvolen presidentem, se rozlétla po celé vlasti. Za několik hodin po volbě přicházely první blahopřejné telegramy. Obyvatelé Prahy i lidé z okolí Prahy spěchali na Hrad. Průvody lidí směřovaly v ten den k Hradu, aby pozdravily prvního dělnického presidenta, aby vzdaly hold člověku nejmilejšímu, který vždycky vedl dělníky správnou cestou a je zárukou správné cesty i teď.
Reprodukce obrazu malíře Čumpelíka „Na úsvitu nového dne“: S láskou vzpomínáme na vítězný Únor roku osmačtyřicátého. V těchto historických dnech nám dělníci, vedeni Komunistickou stranou Československa, vybojovali skutečnou svobodu. Naši spisovatelé a výtvarní umělci nám zachytili ve svých dílech ty slavné a vskutku historické a významné dny. Na obrázku vidíte obraz malíře Čumpelíka „Na úsvitu nového dne“.
Reprodukce obrazu malíře Brože „Únor“: Na dalším obrázku je reprodukce Brožova obrazu, který se jmenuje Únor.
Antonín Zápotocký – portrét v uniformě: Od února 1948 kráčíme ještě rychleji k socialismu. Kupředu, stále kupředu pod praporem Klementa Gottwalda nás vede druhý dělnický president Antonín Zápotocký. Vpřed s Antonínem Zápotockým, vpřed za vybudování socialismu v naší vlasti!
y
