Velká obřadní síň: Obřadní síň pro velké město. Barevné ladění se vzájemně doplňuje v nažloutlých tónech obřadního stolu, ostění a stěn a v modravých pastelových barvách sedacího nábytku. Potah křesel dokonale ladí s jednobarevným šedým kobercem. Řešení prostoru, barevného ladění a návrhy nábytku jsou dílem povolaného výtvarníka-architekta. Zásadou je i zde světlý, lehký nábytek.
Stůl a znak: Pozoruhodnost této síně je plastický státní znak umělecky řezaný do dřeva, jemně zdůrazněný nepřímým osvětlením a plastický relief na téma „Rodina“ na přední ploše obřadního stolu.
Historická obřadní síň: Historické síně bývalých zámků, radnic nebo památkových domů tvoří výtvarně cenné prostory pro slavnostní společenské události, nejen pro svatby, vítání do života, ale i pro předání pracovních vyznamenání, občanských průkazů a pro oslavu budovatelských, politických a životních jubileí. Moderní obřadní stůl jednoduchých tvarů a moderní tvary sedacího nábytku ladí překvapivě dobře k historické klenbě za předpokladu, že jsou výplně klenby hladce vymalované. Složitější je situace tam, kde jsou stěny pokryty historickými malbami, freskami, mozaikami a pod. V každém případě je před úpravou starých historických prostorů nutná porada povolaných odborníků, aby byl prostor pro účel obřadní síně co nejcitlivěji a nejodpovědněji vyřešen.
Vnitřní zařízení: Jiné řešení prostorů vzorné obřadní síně. Pastelové plochy stěn úpravny a obřadní síně jsou harmonicky sladěny. Spolu s bohatou barevností sedacího nábytku vytvářejí radostný pocit nového životního stylu. Nechceme v našich obřadních síních napodobovat kostelní interiéry s jejich přítmím, těžkými závěsy, tmavým nábytkem, dečkami, napodobeninami křišťálových lustrů; chceme a dovedeme vytvořit pro naše občany prostory daleko radostnější, svým řešením soudobé a optimistické. Naše obřadní síně se musí stát školou vkusu a vysokého estetického cítění našich občanů. Dobře zařízená obřadní síň pomůže vychovat vkus občanů z celého okolí a její vliv se odrazí i ve vkusnějším zařízení jejich domovů.
Zařízení úpravny: Podobně jako obřadní síň je i úpravna zařízena světlým lehkým nábytkem. Jemné kultivované ladění barev podle návrhu výtvarníka je i zde zákonem. Křesílka zde použitá jsou v běžném prodeji. Na stolcích moderní vázy, skleněné i keramické, s živými květinami. Výzdobu obřadní síně a úpravny umělými květinami je třeba považovat za hrubý nevkus.
Kruhová úpravna: Řešení menší úpravny kruhového půdorysu. Krásné jsou jednoduché záclony zde použité.
Barevná křesla: Bohatá barevnost sedacího nábytku podtrhuje moderní řešení této úpravny. Na stole by rozhodně rušil bohatě broušený popelník – daleko vhodnější je zde použitý popelník z keramiky. Stěnu vkusně zdobí grafické listy za paspartami a lehkými bílými rámečky. Jsou to grafické listy soudobých výtvarníků. Nemusí na stěně vždy viset jen těžký olej za širokým rámem.
Zrcadlo: Veliké zrcadlo jednoduchého tvaru a s jednoduchým rámem nebo bez něho je nezbytné v každé úpravně. Důležité je jeho umístění: zásadně má být na stěně zavěšeno tak, aby na člověka, který se v něm zhlíží, padalo světlo. Moderní svítidla v obřadní síni a v úpravně účelně přisvěcují prostor před zrcadlem, mimo to vkusně člení prostor kolem zrcadla. Keramická váza, zajímavá tvarově i barevně, vyplňuje roh. Chybí zde jen vysoké řezané květiny nebo větev ozdobného keře, které se dá dlouhodobě použít i během zimního období, kdy je květin nedostatek.
Příchod: Při zařizování obřadní síně je třeba pamatovat i na řešení vhodného příchodu. Úprava schodiště a chodby má barevně připravit svatebčany na vlastní úpravnu a obřadní síň. Zde je barevně jedinečně navozena výtvarná nálada vlastní obřadní síně, dokonce i jako svítidla je zde použito prvku z lustru obřadní síně. Nevhodně řešeným příchodem lze dokonale pokazit i pozdější nejpříznivější dojem z obřadní síně. Nedbalost a nepořádek na schodišti a před budovou působí na svatebčany obzvlášť trapně. Co pomůže krásně sladěná nová obřadní síň, když před budovou místního národního výboru stojí kárka na smetí.
Šatna: Obřadní síně velkoměst s bohatým provozem potřebují nutně šatnu umístěnou tak, aby se v ní daly odložit svršky ještě před vchodem do úpravny. I tato šatna musí být výtvarně sladěna s celkovým komplexem obřadních prostorů.
Koberec: V obřadních síních dáváme přednost kobercům moderním před tak zvanými koberci perskými. Nikdy nekombinujeme dva druhy koberců vedle sebe. Zde vidíme jeden originální koberec s vetkaným symbolickým „stromem života“.
Jiný koberec: A ještě jedna ukázka moderního koberce podle návrhu výtvarníka Ústavu bytové a oděvní kultury, barevně harmonicky sladěného s ostatním zařízením.
Záclony: Záclony volíme jednoduché bez květinových vzorů – nejlépe bílé. Jsou jak pro obřadní síň, tak i pro úpravnu nezbytné, protože tlumí příliš prudké světlo zvenčí, oddělují obřadní síň opticky i akusticky od ruchu vnějšího světa.
Lustr: Při úpravě obřadních síní pamatujeme i na vhodná svítidla. Dáváme přednost modernímu lustru krásných tvarů a ušlechtilých materiálů před lustry křišťálovými. Ty patří spíše do historického interiéru.
Lustry: Zde vidíme dokonalou ukázku jednoty stylu. Lustr vlevo je z chodby příchodu a bohatý lustr vpravo z obřadní síně. Oba si zachovávají stejné stylové prvky a přitom je každý jiný. Svítidla ušlechtilých tvarů jsou zdobena jen jemným žlutým proužkem na bílém matovém skle.
Jiné lustry: Na kazetovém stropě se dobře uplatní i více moderních lustrů s nálevkovitými svítidly. Nálevkovitých podobných svítidel můžeme použít vhodně i na stěny; na bohatém osvětlení obřadní síně nešetříme. Zásadou musí být zapnout všechna svítidla plně i při obřadech za jasného dne. Slavnostní osvětlení je pro důstojný obřad předpokladem. Sugestivně působí i přisvícení výsostného znaku dvěma reflektory z rohů čelní stěny nebo jedním reflektorem zespodu.
Skupina svítidel: Vtipné je toto řešení dvanácti jednotlivých svítidel uspořádaných do kruhu na vkusně členěném stropě.
Květinový stolek: Květinových stolků používáme v obřadní síni jen výjimečně. Nejvhodněji stavíme vázy nebo květináče na dřevěné římsy ostění nebo na římsy vytvořené krytem topných těles, veliké a vysoké vázy přímo na podlahu, nejvhodněji do rohů místnosti. Zásadně se vyhýbáme vysokým vratkým stojánkům, zejména pokojovým stojánkům z kovových trubek. Nesmíme také propadnout nešvaru přílišného používání kořenáčových rostlin – rozhodně např. nepatří na obřadní stůl nebo v bohatých sestavách kolem stolu. Obřadní síň se nesmí podobat skleníku.
Keramická váza: Raději použijeme jedné vysoké keramické vázy zajímavých tvarů – buď jednobarevné, nebo s jednoduchým abstraktním dekorem. Do ní pak dáme volně jen několik živých květin – působí to rozhodně mnohem lépe než příliš bohaté kompaktní kytice.
Vázy z hutnického skla: Na stolky v úpravně umístíme menší vázy z hutnického skla s jedním nebo jen s několika květy.
Vázy keramické: Vhodné jsou i vázy z keramiky. Doplňky musí odpovídat svým výtvarným řešením modernímu pojetí celé obřadní síně.
Popelníky: Popelníky volíme buď z hutnického skla – vlevo –, nebo z keramiky – vpravo. Příliš bohatě broušené popelníky a vázy už neodpovídají dnešnímu výtvarnému cítění.
Závěsná keramika: Moderní ozdobou může být keramický talíř s motivem milenců, zajímavě barevně řešený. Zavěšuje se na zeď.
Misky na prsteny: I miska na prsteny může být nově a vtipně výtvarně vyřešena. Nikdy nepodávejme prsteny na tácku pokrytém háčkovanou dečkou.
Hudební skříň: K nezbytnému zařízení obřadní síně patří hudební skříň, která by měla být umístěna ve zvláštní místnosti. Náš příklad však ukazuje, že hudební skříň lze také účelně a vkusně začlenit do prostoru úpravny a že není třeba k obsluze přístroje separátní místnosti.
Obrazová výzdoba: Stěna – jednobarevná – kontrastuje velmi dobře s řadou zarámovaných grafických listů: s dřevoryty, litografiemi černobílými i barevnými. Náměty odpovídají obřadům: matka s dítětem, dítě, milenci apod. Grafické listy s moderním úzkým rámečkem odpovídají modernímu lehkému zařízení, jsou cenově dostupné (100 až 200 Kčs) a jsou dodnes nedoceněné; dnešní česká a slovenská grafika dosahuje světové úrovně. Zásadou ovšem musí být kupovat grafické listy a obrazy vůbec jedině prostřednictvím Českého fondu výtvarných umění – pobočky jsou ve všech krajských městech. Fond nám může nabídnout bohatý výběr obrazů našich předních výtvarných umělců registrovaných ve Svazu čs. výtvarných umělců. Nikdy nekupujeme obrazy amatérů ani obrazy, o jejichž hodnotě nerozhodla umělecká komise Fondu. Mohli bychom pak špatným obrazem – kýčem – kazit po desetiletí vkus občanů. I obrazy historické, „zděděné“ v historických interiérech, dáme přezkoumat odborníky, které nám ochotně pošle Svaz čs. výtvarných umělců. Tematicky nejvhodnější pro obřadní síň jsou figurální náměty rodiny, matky s dítětem, obrazy české krajiny, nebo zátiší s květinami. Nevhodné jsou fotografie.
Blahopřejný tiskopis: Blahopřání k sňatku si málokdo dá zarámovat. Proto je vhodnější dát novomanželům blahopřání menšího podélného formátu s vkusnou jednoduchou kyticí, navrženou povolaným výtvarníkem, členem Svazu čs. výtvarných umělců, který má odvahu se také pod svůj návrh podepsat. Podélný skládací formát je vhodný i pro blahopřání k životnímu jubileu, pracovnímu jubileu apod. Náš příklad ukazuje vhodné použití znaku města.
Tiskopis – kýč: Zde jistý MNV v dobré snaze odpomoci nedostatku tiskopisů dal vytisknout bohužel kýč: žena v dnešním oděvu houpá dítě v kolébce z dob našich prababiček, ve vzduchu vyrůstá planá růže a nad tou snůškou nelogicky slepených symbolů se vznáší dřevěná holubička. Zde nejde o pravdivé umění, nýbrž o lež; o kýč, který chce nalhávat něco, co neodpovídá pravdě života a umění. MNV zadal návrh tiskopisu diletantovi.
Tiskopis k narození dítěte: Tvářička dítěte, děvčátka, viděná a umělecky ztvárněná citlivým kvalifikovaným umělcem v litografický list, je vkusným a cenným blahopřáním k narození dítěte; zároveň může být i prvním uměleckým dílem, které se dostane do domácnosti šťastných mladých rodičů. Může nám tedy i takový obyčejný tiskopis šťastně ovlivnit estetické cítění. Uvědomíme-li si tyto vlivy, ozřejmí se nám důležitost práce sborů i na poli estetiky a výchovy vkusu.
Pamětní list: Pamětní list provedený grafickou technikou je důstojnou odměnou zasloužilému občanovi. Je jen škoda, že návrhář nevěnoval větší péči úpravě textu. „Občanu-ce“ nepůsobí pěkně a dnes už se tohoto úsporného způsobu neužívá. Buď se tisknou dva druhy s tištěným textem „věnovaný občanu“ a „věnovaný občance“, nebo postačí jen jeden druh s předtištěným slovem „věnovaný“, oslovení „občanu nebo občance“ se připisuje na tiskopis zároveň se jménem odměněného. Těchto několik vzorů tiskopisů ukazuje, že i jim je nutno věnovat péči. Týká se to i pamětních knih, kronik a v neposlední řadě i kondolenčních tiskopisů.
Kondolence k úmrtí: Máme bohužel málo vzorů vkusných a nově řešených kondolencí k úmrtí. Je na okresních a místních národních výborech, aby právě zde použily možnosti společenské zakázky umělcům nebo umělecké soutěže.
Dům smutku – celek: V závěru si ještě ukážeme vzorný příklad vkusného řešení domu smutku, jehož zřízení je jistě také důležité. Vidíme, že toto místo nemusí být nutně smutné a ponuré. Naopak, barevné řešení vlastního domu smutku a krásný přírodní rámec kolem zmírňují bolest rozloučení se zesnulým. Prostranství před domem smutku můžeme vhodně ozdobit sochami a vysokými keramickými vázami.
Smuteční síň: Smuteční síň sama má být řešena barevně, ovšem v barvách náležitě decentních a přitlumených. Symbolická svíce na vysokém prostém železném svícnu stojí vedle jednoduchého katafalku. Před ním a po jeho stranách jsou stojany na věnce. Za rudým závěsem mohou účinkovat smuteční zpěváci a hudebníci. Strop zdobí umělecké kování ze železa. Není zde dořešeno místo pro smutečního řečníka, které by mělo být vyvýšené. Bylo by možno užít způsobu odjezdu katafalku s rakví za závěs, jako je tomu v krematoriích, čímž by smuteční obřad skončil bez tristního průvodu s rakví ke hrobu.
Dům smutku – závěr: Skleněné stěny domu smutku, vkusně a moderně zdobené železným kováním, propouštějí hodně světla a jsou symbolickým vyjádřením skutečnosti, že smrt je jen přirozeným zakončením plodného života. Okolí domu smutku je bohatě posázené květinami a květinovými keři. V takovém prostředí je rozloučení se zesnulými občany důstojné a smutek nepůsobí tak bolestně.
y
