y
Moravská a západoslovenská část Karpat
Děvín v Pavlovských vrších: Nejvyšší výšky dosahují Pavlovské vrchy na svém severním okraji Děvínem, s jehož vrcholu je krásný rozhled po rozsáhlém oblouku Dyje a daleko do sousedního Rakouska. Panoráma Děvína doplňuje štíhlý vrch se zříceninami hradu Děvičky ze 13. stol. Hrad byl zničen Švédy v době třicetileté války. Dnes je zachována jen věžovitá stavba s cimbuřím. Důležitější než tento svědek feudální minulosti jsou cenné archeologické a historické nálezy v okolí Pavlovských vrchů, připomínající nejen dobu lovců mamutů, ale i dávnou vyspělou, slovanskou kulturu.
Ždánický les: Na snímku je část severních svahů Ždánického lesa s obcí Nížkovice. Severně od údolí Dyje převyšuje okolní pahorkatiny málo výrazné flyšové pásmo Ždánického lesa. Na jeho plochém hřbetu parovinného rázu se střídají lesy a zemědělská půda. Nejvyššího vrcholu dosahuje Ždánický les kótou 437 m (U slepice).
Vizovické vrchy: Na snímku vidíme část východního hřbetu Vizovických vrchů s Komoncem (672 m) od luhačovické přehrady.
Vizovické vrchy se prostírají Jižně od údolí Dřevnice až k údolí Olšavy. Tvoří je několik souběžných pásem, jež vystupují nejvyšším vrcholem Kláštovem (753 m). Leží zde známé lázně Luhačovice.
Vysoká: Na obrázku je záběr Vysoké s údolní přehradou na Bystříčce. Hostýnsko-Vsetínské hory se šíří od jihovýchodního okraje Hornomoravského úvalu až do pramenné oblasti Horní a Dolní Bečvy. Údolí Horní Bečvy odděluje skupinu Hostýnskou od Vsetínské, která se pozvolna zvyšuje k východu a končí nejvyšším bodem Vysoká - 1024 m.
Moravskoslezské Beskydy: Na snímku je západní část Moravskoslezských Beskyd, zvaná Radhoštské Beskydy, z nichž vyníká zejména skupina Ondřejníku, Radhoště, Tanečnice a Kněhyně.
Severně od Dolní Bečvy postupují až k Jablunkovskému průsmyku Moravskoslezské Beskydy. Na severu spadají příkře k Beskydskému podhůří. Moravskoslezské Beskydy tvoří samostatnou geologickou jednotku ve flyšovém pásmu, odlišnou od ostatních pohoří tím, že se skládají z pískovců, břidlic a slínů převážně křídového stáří, které tu překrývají nejmladší třetihorní vrstvy. Na jejích zaoblených tvarech, které působí dojmem mohutných kup, se střídají hluboké lesy s horskými loukami. Pro své přírodní půvaby jsou tyto hory významnou turistickou oblastí, zvláště pro blízké Ostravsko.
Radhošť: Na obrázku je pohled na Radhošť z údolí Dolní Bečvy. Největšímu zájmu turistů se těší památná hora Radhošť, vysoká 1129 m. S jejího vrcholu, kam vede řada turistických cest přes národopisné středisko Pustevny, je jeden z nejkrásnějších výhledů na celé Beskydy.
Lysá hora a Smrk: Obrázek ukazuje pohled na Lysou horu (vlevo)a Smrk (vpravo) od Frýdlantu nad Ostravicí.
Nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora (1324 m). Její masiv tvoří čtyří hlavní rozsochy, z nichž zejména jižní se člení ještě na četné menší hřbety. Nejvyššímu bodu Lysé hory, porostlému toliko travou a kosodřevinou se říká Gigula. Gigula bývala každoročně oblíbeným cílem národního umělce Petra Bezruče. Jihozápadně od Lysé hory ční nad údolími říčky Čeladenky a Ostravice druhý nejvyšší horský masív Smrk, vysoký 1276 m.
Babia hora: Na snímku vidíme Babia horu od vodní nádrže Oravské přehrady. Nejvyšší částí naších flyšových Karpat jsou Slovenské Beskydy. Postupují od Jablunkovského průsmyku k severovýchodu až na polské území. Po jejich hřebenech probíhá státní hranice, na níž se tyčí i nejvyšší vrcholy Pilsko (1557 m) a Babia hora (1725 m). Jižní svahy jsou pramennou oblastí řeky Oravy.
Vlárský průsmyk: Četné horské bystřiny, tekoucí do Váhu, rozdělily hlavní hřeben Bílých Karpat na řadu samostatných horských skupin. Výmolnou činností vody se vytvořila příčná údolí, jež umožňují spojení Moravy se Slovenskem. Významným přechodem Je zejména údolí Vláry (na obrázku), označované Jako Vlárský průsmyk (283 m). Vede jím silnice a železnice z Brna do Trenčína.
Lyský průsmyk: Na snímku je pohled do Lyského průsmyku.'Z levé strany je svírán úbočím Javorníků a zprava severními výběžky Bílých Karpat.
Lyský průsmyk (527 m) je předělem mezi Bílými Karpatami a Javorníky. Tvoří jej údolí potoka Biele Vody, vlévajícího se u Púchova do Váhu. Průsmykem vede železnice a silnice údolím Biele Vody na Slovensko.
Malé Karpaty: Malé Karpaty tvoří souvislé Pásmo vrchů, které se pne v délce skoro sto kilometrů od soutoku Moravy s Dunajem směrem severovýchodním až k Novému Mestu nad Váhom. Ačkoliv z okolních nížin působí dojmem mohutného pohoří, jsou nevysoké a značně členěné. Jedině ve střední části vystupují vyššími strmými hřebeny, budovanými z tvrdých vápenců. Jádro pohoří je krystalické. Nejvyšší vrcholy pohoří jsou Vysoká (754 m) - na obrázku vpravo.
Strážovská hornatina: - Strážovská hornatina vyplňuje rozsáhlý prostor mezi kotlinami středního Pováží a horní Nitry. Povrchově je velmi rozmanitá. Rozdílnost tvarů jednotlivých horských skupin úzce souvisí s odolností hornin, z nichž jsou tyto skupiny složeny. Jsou zde zajímavá skalní města. Největší část hornatiny tvoří vápence a dolomity, vystupující nápadně Strážovem (1214 m), nejvyšším vrcholem hornatiny (na obrázku v pozadí), Sokolí (1037 m) a štíhlým Vápečem (956 m).
Súlovské skály: . Na obrázku je partie ze Súľovských skal nedaleko obce Súľova. Nejkrásnější a turisty nejvyhledávanější částí Strážovské hornatiny je její severní oblast, zvaná Súľovské skály. Slepence (valouny a písky spojené vápnitým a slinitým tmelem) tu vytvořily mocné hřbety, které postupně zvětraly. Dešťová voda vyryla za tisíciletí splachováním ve zvětralých skalách bizarní věžovité skalní skupiny, které se podobají známým pískovcovým skalním městům v České křídové tabuli.
Malá Fatra: Na snímku je pohled na Malou Fatru do údolí Váhu u Vrútek. Vlevo je táhlý hřeben Veľké lúky a vpravo se tyčí Veľký Kriváň. Malá Fatra vystupuje strmě ze Žilinské a Turčianske kotliny jako mohutný val. Tvoří ji dvě samostatné částí, jež odděluje průlomové údolí Váhu. Jižní skupina je rozlehlá a má většínou široký a plochý hřeben, z něhož vyniká nejvyšší vrchol Velká lúka (1476 m). V severní skupině dominuje výškou 1709 m Veľký Kriváň, jenž je zároveň nejvyšší horou Malé Fatry.
Strečno: V hlubokém údolí Váhu, jež dělí hlavní hřeben. Malá Fatry, stojí na vyvýšené skále zříceniny středověkého hradu Strečna. Pod hradem, který byl zbořen koncem 17. stol. procházela od nepaměti důležitá obchodní cesta z Turčianske kotliny do Žilinské. Za Slovenského povstání byly sváděny ve Strečianské úžině tuhé boje partyzánů proti nacistům.
V pozadí nad Strečnem vystupuje vrch Polom (1069 m) s památníkem, připomínajícím dějiště osvobozovacích bojů ve zdejší oblasti.
