Jezdecký kůň: Rychlé zprávy doručovali jízdní poslové. Jezdecké koně potřebovali zejména vojáci. Aby byli vypěstováni štíhlí koně, kteří dovedou rychle běžet, jsou pořádány jezdecké závody – dostihy.
Pár koní na poli: Zemědělcům byl a je kůň vydatným pomocníkem. Všechny práce, na něž lidské síly nestačí, pomáhají vykonat statní koně.
Kůň na pastvě: Silné tělo, silné vysoké nohy, vzpřímená hlava na dlouhém krku jsou známkou síly věrného pomocníka našeho zemědělce. Bystré smysly, zrak, sluch i čich činí koně zvířetem velmi čilým a pozorným.
Kůň ve stáji: Proto pěkní koně jsou chloubou našeho zemědělce, věnuje jim veškerou péči. Čisté stáje, dostatek dobrého sena a ovsa, pečlivé čištění jeho srsti a žíní, péče o dobré okování jeho kopyt, to vše zajišťuje zdraví a sílu koně. Vlídné zacházení je také jednou z podmínek dobrých služeb koní.
Kravín – vnější pohled: Státní statky a jednotná zemědělská družstva chovají nyní mnoho hovězího dobytka. Potřebujeme stále více mléka, másla, tvarohu a masa. Aby málo lidí mohlo ošetřovat velký počet dojnic stavíme u státních statků a v JZD kravíny.
Kravín – vnitřní pohled: Jen zdravé dojnice dávají zdravé a chutné mléko. Proto stavíme kravíny světlé a vzdušné. Rovněž o čistotu musí být dobře postaráno.
Dojnice na pastvě: U mnohých kravínů jsou zřízeny výběhy. Dobytek, který může pobíhat volně venku ve výběhu, je zdravější a otužilejší. Krátké nohy nesou těžké tělo. Aby se kráva nebořila do měkké půdy, má na nohou široké paznehty, které se při došlápnutí roztahují. Mouchy zahání dlouhým ohonem s chvostem chlupů na konci. V době, kdy hovězí dobytek žil divoce, bránil se nepřátelům silnými rohy.
Žaludek přežvýkavce: Kráva spotřebuje mnoho potravy. Je to různé seno a sláma. Při pastvě nebo krmení potravu jen málo rozkouše a potom ji v klidu přežvykuje. Proto má zvláštní žaludek, který se skládá ze čtyř dílů. Hrubě rozkousaná potrava se po spolknutí dostane do bachoru. Z něho postupuje do druhé části žaludku. Říkáme jí čepec. Z čepce se vrací potrava do tlamy. Kráva ji přežvýká – rozkouše. Dobře rozkousaná potrava jde pak do knihy a naposled do čtvrté části žaludku, slezu.
Mléčné výrobky: Kráva je jedním z nejužitečnějších domácích zvířat. Po celý život dává mléko. Z něho pak mlékárny vyrobí smetanu, máslo, tvaroh, jogurt. Z tvarohu vyrábějí v mlékárnách chutné sýry.
Hovězí maso: Ze zabité krávy se zužitkuje téměř všechno. Z hovězího masa připravujeme různé pokrmy. Tuku říkáme lůj.
Výrobky z kůže: Kůže je velmi důležitým materiálem. Vyrábíme z ní boty, řemeny ke strojům a jiné kožené zboží.
Výrobky z rohoviny a kostí: Ani kosti, rohy a srst nepřijdou nazmar. Z kostí vaříme klih a mýdlo a děláme kostní moučku. Z rohů jsou hřebeny a knoflíky. Srstí vycpávají čalouníci žíněnky do postelí.
Výkrmna vepřů: Maminka kupuje v Masně maso hovězí, telecí nebo vepřové. Jindy kupuje uzeninu, salám, párky, tlačenku, uzené maso, slaninu nebo šunku. Vepřového masa a uzenin spotřebujeme stále více a více. Aby byl stále dostatek těchto potravin, chovají ve státních statcích více a více vepřů. JZD následují státní statky a stavějí vepříny a výkrmny s výběhy.
Vnitřek vepřínu: Vepři jsou v čistých kotcích. Krmičky jim připravují krmivo z vařených brambor, kukuřice, šrotu a jetele nebo vojtěšky. Ošetřovatelky se denně starají, aby vepři měli v kotcích čisto a sucho.
Prasnice: Velká hlava je protažena v dlouhý rypák. Dlouhé, zavalité tělo je na malých nohách, které jsou zakončeny tvrdými paznehty. Tělo je řídce pokryto štětinami.
Hlava kance: Kancům, zejména divokým, vyčnívá z tlamy po každé straně veliký zahnutý tesák. Divocí kanci se jimi bránili proti nepřátelům.
Prasnice se selaty: O malá selátka a o prasnice se krmičky pečlivě starají. Dávají jim dostatek dobrého krmiva a denně jim čistí jejich kotce. Malá selátka jsou denně těžší a těžší. Větší selátka jsou převedena do výkrmny, aby naši pracující měli brzy dostatek chutného vepřového masa.
Maso a uzenářské výrobky: Také ze zabitého vepře zužitkujeme téměř všechno. Na krásné vepřové maso se usmívá každý kupující, protože se již těší na chutnou pečínku. Kdo z vás by si nepochutnal na dobrých uzenkách, čerstvém salámu nebo na tlačence? Denně potřebuje vaše maminka vepřové sádlo. Krajíc chleba pomazaný sádlem je také pochoutkou. Z vnitřností dělají řezníci dobré jaterničky a jelítka.
Výrobky z vepřové kůže a štětin: Ani štětiny a kůže nepřijdou nazmar. Ze štětin jsou pěkné kartáče a štětky, z kůže zase kabelky, aktovky a jiné kožené zboží.
Pes na dvoře státního statku: Pes byl odedávna společníkem člověka. Pomáhal mu v lovu zvěře, v noci hlídal. Dnes se státní statky a JZD neobejdou bez jeho pomoci. Hlídá v noci majetek, který dnes již nepatří boháčům, ale patří všem pracujícím.
Pes v ohradě: Jako o ostatní zvířata musíme se i o psa dobře starat. Opatříme mu suchou a teplou boudu, třikrát denně mu dáváme dostatek potravy. Chceme-li mít dobrého hlídače, nevážeme ho na řetěz, ale opatříme boudu výběhem s ohradou. Na noc psa pustíme na dvůr. V teplých letních dnech pečujeme o to, aby pes měl dostatek vody k pití. Protože pes může onemocnět velmi nebezpečnou chorobou vzteklinou, která je přenosná i na člověka, nebo se snadno naučí kousnout každého, kdo se ho dotkne, nevšímejte si cizích psů a nehrajte si s nimi!
Ovce na pastvě: V poslední době státní statky a JZD chovají stále více ovcí. Zejména v podhoří, kde je dostatek pastvin a půda není tak úrodná jako v Polabí, je chov ovcí velmi výnosný.
Ovčín: Pro ovce zřizujeme ovčíny. Musí být suché, teplé a čisté, aby se vlna ovcí neznečišťovala. Ovce musí mít dostatek pastvy a krmiva, aby vlna byla dlouhá a jemná. Naše přádelny a tkalcovny potřebují velmi mnoho vlny. Vlněné látky jsou lepší a proto také dražší než látky bavlněné.
Králíkárna: Na vesnicích téměř na každém dvorku stojí králíkárna. Králík potřebuje čistý kotec a jesle na krmivo, aby si nemohl krmivo zašlapat a znečistit.
Kožich, svetr: Z králičího masa dovedeme upravit mnoho jídel. Králík na smetaně, smažený králík nebo králík pečený je výborná pochoutka. Z kožešin zhotovují kožešníci krásné kožichy. Srst angorských králíků v přádelnách spřádají a dovedné ruce upletou z této angorské vlny krásné svetry.
Drůbežárna: Nezbytnou součástí živočišné výroby na státních statcích a v JZD je chov slepic. V posledních letech bylo postaveno mnoho drůbežáren, protože spotřeba vajec je stále větší a větší.
Lerghornka: Nejčastěji chováme bílé slepice – lerghornky. Jsou to nejlepší nosnice. Vedoucí drůbežárny dbá, aby drůbežárna byla čistá, aby slepice dostávaly rozmanité krmivo. Pečují také o to, aby slepice měly dostatek místa na hrabání.
Hejno hus: Na státních statcích nebo v JZD, kde mají rybník nebo řeku, chovají husy. I husy vyžadují čistotu a dostatek vhodného krmiva.
Výkrmna hus: Odrostlé husy dáváme do výkrmen. Při dostatku ovsa a čisté vody dodají výkrmny za několik týdnů vykrmené husičky do prodejen. Husí maso a sádlo je pravou pochoutkou.
Draní peří: Husí peří nutně potřebuje každá rodina. Jak krásně se v zimě a v chladnu spí pod pěknou peřinou! Ženy na vesnicích po celou zimu derou peří, aby peřiny byly měkké, jako nadýchané.
Hospodářství malého zemědělce: Za starých dob, kdy se hospodařilo na malých políčkách, byla práce v zemědělství namáhavá, byla opravdu dřinou. Za tuto práci pak měl zemědělec malou odměnu. Bylo to vidět na špatných budovách i na špatném zařízení. Zemědělec musel všechno prodat, aby mohl zaplatit nájem z polí. Často sám ani neokusil másla nebo vajec, ačkoliv je dodával na trh.
Žací stroje: Velkovýroba ve státních statcích a v JZD odstranila dřinu a umožnila všem pracovníkům v zemědělství lehčí život. Stroji nyní uděláme všechnu těžkou práci v kratším čase a máme lepší výsledky v hospodaření.
Nádvoří ČSSS: Pěkné budovy, stáje i stodoly, dostatek strojů, řádné hnojení polí i ochrana rostlin jsou možné jen při zavedení velkovýroby v našem zemědělství.
Družstevník s autem: Velkovýroba nejen ulehčuje a urychluje práci. Její pěkné výsledky umožňují také lepší život na vesnicích. Družstevníci dnes žijí nepoměrně kulturněji, než bylo možno dříve. Přibývá televisorů, aut. Pěkné domky, které jsou zařízeny tak, jak dříve tomu nikdy nebylo – vodovody, koupelny, chladničky, to všechno není dnes na vesnici vzácností.
Družstevní vesnice Černěves: Mění se způsob hospodaření na naší vesnici, mění se i její tvářnost. Zaostalá malovýroba je nahrazována velkovýrobou. Tím se umožňuje lepší život na naší vesnici. A bude stále lepší a krásnější.
y
