Šumava a Český les

Šumava: Šumava, jihozápadní val Čech se prostírá od průsmyku Všerubského v délce 140 km až k průsmyku Dvořišťskému. Šumavská horská klenba se sklání do Čech pozvolna vysokým podhůřím tvořícím její vnitřní pásmo, ale na bavorskou stranu klesá mnohem příkřeji. Typické pro Šumavu jsou rozsáhlé vysoko položené plošinky, nad něž mírně vyčnívají zalesněné vrcholky, někdy pokryté kamenitými sutěmi. Obrázek od Srní ukazuje část středního hřebene.

Velký Javor: Severozápadní část Šumavy výrazně vystupuje partií zvanou Královský hvozd. Horská skupina Královského hvozdu je přerušena malebným údolím řeky Řezné, tekoucí z našeho území do Bavorska. Odtud od městečka Železná Ruda, je daleký výhled na bavorské území, kde se tyčí nejvyšší šumavské vrcholky: Velký Javor a Roklan. Na obrázku v pozadí vlevo se rýsují rozložité vrcholky Velkého Javoru a Malého Javoru.

Černé jezero: Na reliéfu Šumavy jsou podnes zachovány silné stopy čtvrtohorního zalednění. Kromě kamenných moří a zvětralých sutí ukrývají šumavské hvozdy i několik jezer. Největší z nich - Černé jezero - leží ve skupině Královského hvozdu pod jezerní stěnou (1343 m) ve výši 1008 m. Má rozlohu 18,4 ha a dosahuje 40 m hloubky. Od jihozápadu spadá do jezera kolmý přes 300 m vysoký svah (z kterého je snímek) Jezerní stěny.

Vltava u Lenory: Jihovýchodně od Modravy pod Černou horou (1315 m) vzniká Vltava hluboko v lesích ve výši 1172 m. Její silnější pramen - Teplá Vltava - se klikatí Vltavickou brázdou uprostřed horských luk a rašelinišť v širokém plochém údolí lemovaném zalesněnými svahy. Na obrázku je Teplá Vltava nedaleko rekreačního střediska Lenory (750 m).

Lipenská vodní nádrž: Po spojení pramenů Teplé a Studené Vltavy vtéká řeka Vltava do Lipenského umělého jezera. Výstavbou přehrady u Lipna vytvořila Vltava velkou říční nádrž dosahující délky 40 km. Síla Vltavy tu byla spoutána mocnou hrází a nadržené spousty vod jsou hnány hlubokými šachtami do podzemní hydroelektrárny. Lipenské umělé jezero zvýšilo krásu šumavské přírody a stalo se novou turistickou a rekreační oblastí. Obrázek ukazuje část velké vodní nádrže u Černé v Pošumaví, v jejímž okolí byly zatopeny přehradními vodami plochy rašelinišť a staré doly na tuhu. Šířka vodní plochy tu překračuje 10 km.

Vltava pod Čertovou stěnou: Od Lipna na úseku 8 km klesá Vltava o 137 m. Největšího spádu dosahuje u Čertovy stěny, kde posílena několika menšími potoky, vstupuje do soutěsky, která zejména příkrou stěnou na pravém břehu nabývá divoké romantiky. Hluboké koryto Vltavy je tu zavaleno množstvím žulových balvanů dosahujících objemu i několika m³.

Vydra u Čeňkovy pily: Říčka Vydra je nejživějším zdrojem Otavy. Potoky, do ní přitékající vznikají pod Luzným (1372 m) a Roklanem (1454 m). Od Modravy protéká úzkým, divokým a romantickým údolím. Její vody si razí cestu balvanitým řečištěm vroubeným skalnatými stráněmi s hustým lesnatým porostem. V místech, kde řeka vytváří peřeje se nezřídka vyskytují obří hrnců.

Boubín: Vnitřní šumavský hřbet vystupuje nad údolí Vltavy nejvýše vrcholem Boubína (1360 m). Na jeho jihovýchodním svahu je známý smíšený boubínský prales, naše nejstarší reservace.

Šumavské podhůří: Zaujímá polohy v nadmořských výškách 500 - 700 m. Zalesněné hřbety i jednotlivé kopce tu postupují ke kotlinám říčních toků. Celý kraj působí dojmem zvlněné pahorkatiny. Na obrázku je údolí řeky Blanice nedaleko Husince.

Šumava a Český les

Výrobce

DPraha

Rok

1965

Délka

Označení

4050

Šumava a Český les

Podobné diafilmy

Budějovický kraj

Jak v astronomii měříme vzdálenosti nebeských těles

Taktická a ženijní příprava

O pokrokovém hnutí mládeže v ČSR