Papyrus: Slovo papyrus vzniklo z egyptského „pa-p-uro“, tj. „patřící králi“. Význam svědčí o tom, že výroba papyru byla státním monopolem. Látka, na kterou se psalo, byla vyrobena tak, že se nařezaly tenké plátky papyru. Ty se kladly křížem přes sebe, lisovaly se v archy a ty se pak slepovaly ve svitky. Na obrázku je vyobrazení papyrových rostlin.
Svitek papyru: Některé svitky papyru jsou dlouhé až 40 metrů. Na svitky psali Egypťané třtinovým perem v řádcích nebo sloupcích odprava doleva. Řádky byly řazeny v odstavce. Při čtení se svitek papyru odvinoval levou rukou a pravou opět svinoval.
Egyptský písař: Umění psát se získávalo vyučováním ve školách. Kázeň v těchto školách byla udržována tělesnými tresty a zvláštními „naučeními“. V jednom naučení čteme: „Šťasten je písař, který ovládá všechny obory. Nepromarni leností ani jeden den, jinak tě budou bít. Vždyť chlapec má uši na zádech a uslyší, jen když ho budou bít. Piš, a ať tě to neomrzí!“ Žáci opisovali (kopírovali) každodenně podle předloh asi tři stránky. Museli si osvojit krasopis, pravopis a přesné formule.
Hieroglyfy: Hieroglyfické písmo vzniklo v Egyptě před rokem 3 000 př. n. l. Užívalo se ho až do doby křesťanské. Vytesávalo se na kamenné desky a na stěny. Každá značka má podobu obrázku. Značky jsou různé. Jedny značky vyjadřují souhlásky, jiné skupinu souhlásek, které se vyskytovaly vedle sebe častěji (mr, mvt a j.). Jiné značky zobrazovaly celá slova, jiné pouze určovaly význam slov. Samohlásky se vůbec nepsaly. Perem se psalo pouze odprava doleva. Chybějící samohlásky si dovedl Egypťan při četbě doplnit. Výhodou tohoto písma je, že je lze čísti i bez znalosti egyptské řeči. Nevýhodou, že obtížně vyjadřuje jemné a abstraktní pojmy. Hieroglyfy byly většinou vytesávány do kamene.
Písmo hieratické a hieroglyfy: Kněží používali jiného písma, tj. hieratického. Vzniklo vývojem z písma hieroglyfického. Typy jsou zjednodušené, písmena se nepřetržitě spojují. Tímto písmem psali kněží na papyrus, úlomky nádob a odštěpky kamenů rákosovým perem. Na obrázku vidíme text v písmu hieratickém, dole je přepis téhož textu do hieroglyfů.
Nápis z Rosetty v písmě demotickém: Písmo demotické (lidové) vzniklo asi v 8. stol. př. n. l. Bylo dalším zjednodušením písma hieratického. Je tak zjednodušené, že v jeho značkách nelze někdy poznat původní hieroglyfy. Vztah mezi písmem hieroglyfickým, hieratickým a demotickým nám přesvědčivě ukazuje souvislost jevů. Následující forma vyplývá z předcházející formy písma a změny jsou dány potřebami života (rychleji a snadněji zaznamenávat myšlenky). Nápis, který vidíme na obrázku, obsahuje řádky z tabule, která byla nalezena roku 1799 u Rosetty. Rozluštění tohoto zápisu mělo veliký význam pro poznání hieroglyfů.
Vliv egyptského písma na písmo ostatních národů: Tabulka nám ukazuje, že naše písmo (latinka, azbuka atd.) je dlouhým vývojem k nepoznání přetvořené písmo egyptské. Egyptské písmo totiž převzali Féničané (Kartaginci později). Podle Féničanů si upravili své písmo Řekové. Od Řeků převzali abecedu Římané. Upravili ji, a tak vznikla latinka, kterou píšeme i my. Od Řeků převzali své písmo Rusové a někteří Jihoslované (zčásti Rumuni). Tak vznikla azbuka. Azbukou píší i někteří asijští národové.
Ukázka staroegyptského písma: Egyptskou řeč staršího období známe velmi dokonale. Egyptské písmo totiž nezaznamenávalo samohlásky. Doplnění textu je tedy vždy jen pravděpodobně správné. Rozdíl mezi spisovným a mluveným jazykem byl velmi značný. Za Echnatona byl proto vytvořen nový literární jazyk, který se přiblížil řeči hovorové. Vliv na vývoj egyptštiny měla řečtina v době, kdy zde vládly řečtí Ptolemaiovci. Dědicem egyptštiny byl jazyk koptský, kterého se dodnes používá v koptských církevních textech. Místo staré koptštiny zaujala v Egyptě arabština.
Egyptské číslice: Číslice od 1 do 9 byly vlastně přehledně seskupené čárky. Desítka podle některého výkladu znázorňuje dvě paže, tedy deset prstů. Značka pro sto byl jakýsi stočený provaz, snad měřicí pásmo 100 loket dlouhé. Značka pro 1000 byl lotos, rostlina vyskytující se v četném počtu v nilských zátočinách. Číslo 10 000 je označeno prstem se zahnutým koncem, 100 000 je označeno pulcem, jímž se hemžilo nilské bahno. Milion byl konečně označen postavou klečícího boha, jehož jméno mělo týž zvuk jako egyptské slovo pro nekonečnost.
Text egyptského sborníku geometrických úloh: Každoroční záplavy vyžadovaly, aby se opětovně vyměřovaly plochy zatopených pozemků. Stavba pyramid a chrámů, to vše si vynucovalo rozvoj geometrie a matematiky. Na obrázku je znázorněno řešení nesnadných úkolů, jak vypočítat obsah komolé pyramidy a polokoule.
y
