Českomoravská a Středočeská vrchovina

Českomoravská vrchovina z Buchtova kopce: Větší nerovnosti v terénu Českomoravské vrchoviny ukazuje výhled s nezalesněného Buchtova kopce (809 m) směrem k Žďárským vrchům. Je to oblast starých krystalických hornin se četnými údolími výmolného původu.

Jihlavské vrchy: V jižní části Českomoravské vrchoviny vystupují zalesněné Jihlavské vrchy. Převládající horninou je žula. Jejich kopce jsou převážně táhle zaoblené hřbety, zvolna se svažující do údolí. Jen ojediněle přesahují výšky 700 m. Nejvyšší je Javořice 835 m.

Sázava – peřeje Stvořidla: Českomoravskou vysočinou protéká na západ řeka Sázava. Vytéká z Rybníka Velké Dářko; od pramene až do ústí do Vltavy, na toku dlouhém 219 km, tvoří četná hluboká údolí. Mezi Melechovem a Žebrákovem tvoří Sázava peřeje zvaná Stvoříidla. Její tok tu překonává prudký spád a proudy vod se tříští o mohutné žulové balvany.

Velké Dářko: Velké Dářko je největší rybník Českomoravské vrchoviny. Jeho plocha měří 206 ha a leží v nadmořské výšce 616 m uprostřed Ždárských vrchů. V okolí jsou lesy a četná rašeliniště. V rybníku pramení řeky Sázava a Doubrava.

Blaník: Nedaleko Louňovic se vypíná Blaník, typický vrch západní výspy Českomoravské vrchoviny. Ačkoliv je vysoký jen 630 m, vyniká nápadně nad celé okolí. Úbočí a temeno Blaníku je porostlé smíšeným lesem.

Železné hory: Železné hory patří rovněž k rozsáhlému útvaru Českomoravské vrchoviny. Jsou dlouhé 65 km a směřují v podobě velikého klínu od Žďárských vrchů až k Labi. Jsou z ruly a žuly, ale vyskytují se v nich i prvohorní vápence a jiné usazené horniny. Na obrázku je Bučina, (602 m) jeden z nejvyšších vrchů těchto hor.

Javorová skála: Javorová skála je nejvyšším bodem (723 m) Středočeské vrchoviny, která zabírá oblasti při dolní Sázavě, střední Vltavě a dolní Otavě a Lužnici. Svými výběžky zasahuje až k předhoří Šumavy. Má mírně zvlněný povrch v nadmořské výšce 400 - 600 m. Je složena převážně z žuly.

Sedlčansko: Krajina Středočeské vrchoviny se místy podobá Českomoraveké vrchovině. Na Sedlčansku se střídají zalesněné kopce s plochami luk a polí i s četnými rybníky. Sedlčansko má 376 ha ploch rybníků. Lidé tu pracují převážně v zemědělství. Kraj je jen řídce osídlen.

Petrovická kotlina: Ve Středočeské vrchovině se místy prostírají nevelké kotliny: Na obrázku vidíme Petrovickou kotlinu. Kvetoucí louky, obdělaná pole a zalesněná návrší ukazují krásný kout Středočeské vrchoviny.

Slapská vodní nádrž: Slapská vodní nádrž je jednou z nejkrásnějších partií středního Povltaví. Mohutné dílo - Slapská přehrada - zatopila hluboko vltavské údolí a vytvořila přehradní jezero o délce přes 40 km. Okolí jezera je rekreační oblastí Pražanů.

Českomoravská a Středočeská vrchovina

Výrobce

DPraha

Rok

1965

Délka

Označení

3347

Českomoravská a Středočeská vrchovina

Podobné diafilmy

Opravy radiových stanic R-105, R-108, R-109

Generace buřičů

Promítací filmová technika

Česká proletářská literatura