Moderní parní elektrárny: Moderní parní elektrárny v Komořanech a v Hodoníně budou mít své následníky v Poříčí, Tisové, Opatovicích a u Mělníka. Aby využily co nejvíce energie z uhlí, budou jejich turbiny o výkonech až 130 tisíc koní poháněny parou o vysokém tlaku až 180 atmosfér, žhavou téměř 680° C. Kotle, turbogenerátory, zauhlovací zařízení i rozvodny budou od A až do Z vyrobeny v našich strojírenských závodech.
Zlepšením kvality uhlí pro zvýšení výkonu elektráren: Těžkokapalinné vany našeho největšího závodu na zušlechťování uhlí v Komořanech umožňují zlepšení kvality uhlí. Těžké kusy hlušiny klesají v nich ke dnu, lehčí uhlí plove na hladině a odtud je unášeno k dalšímu „praní“. V pětiletce postavíme několik takových úpraven, aby se zhospodárnil provoz parních elektráren.
Orlická přehrada: Na Vltavě urychleně roste naše největší vodní dílo – Orlická přehrada. Její 515 metrů dlouhá a 91 metrů vysoká hráz spotřebuje téměř jeden a čtvrt milionu krychlových metrů betonu. Za touto smělou hrází se nadrží 70 metrů hluboké a 68 kilometrů dlouhé jezero s obsahem 700 milionů krychlových metrů vody. Stavba má být dokončena v roce 1961 a její náklad si vyžádá téměř dvě miliardy Kčs.
Řez Orlickou přehradou v místě vodní turbiny: Čtyři Kaplanovy turbiny na spád 70 metrů zaručí průměrnou roční výrobu 400 milionů kWh. Tyto turbiny jsou jedinečné svého druhu na světě. Každá z nich má výkon 128 tisíc koňských sil. Vodní spád těchto turbin je o 30 metrů vyšší než jaký uznávají v zahraničí za maximum.
Rozvodný uzel velmi vysokého napětí: Jeden z rozvodných uzlů hlavního vedení v Bystricanech na Slovensku pracuje při napětí 220 000 Voltů. Toto dálkové vedení, jež spojuje velké elektrárny Čech, Moravy a Slovenska v jednotnou síť, bude zanedlouho vybaveno automaticky pracujícím ústředním dispečinkem. Zároveň se přistoupí k výstavbě magistrální rozvodné sítě o napětí 380 000 Voltů!
Robot řídí elektrárenskou síť: Unikátní robot pro automatickou regulaci napětí v síti podle zátěže, spojený s měřicími přístroji, obsahuje desetitisíce kondensátorů, stovky tlumivek a elektronek a téměř 80 km spojovacího vedení. Tento stroj, který zdokonalí náš rozvodný elektrický systém, je dílem kolektivu Výzkumného ústavu energetického v Brně, vedeného Ing. Šafránkem.
Elektrifikace našich železnic: Hlavním směrem uplatňování nové techniky na železnici je elektrifikace, která ušetří našemu hospodářství ročně miliony tun uhlí. V současné době byla dokončena elektrifikace nejdůležitější dopravní tepny Praha – Česká Třebová. Levý obraz ukazuje montáž a kotvení troleje, pravý obraz ukazuje montáž vedení o napětí 1500 Volt. Do konce pětiletky má být elektrifikován provoz na délce 750 km na hlavních tratích Praha – Košice a Ústí nad Labem – Kolín.
Elektrický rychlík: Elektrifikované tratě ČSD jsou vybavovány dokonalými elektrickými lokomotivami řady E – 499,0 /tzv. „Bo-bo“/. Svým výkonem 3200 koňských sil při poměrně malé váze 80 tun se řadí mezi nejmodernější lokomotivy v Evropě a může se jich používat nejen pro rychlíky a osobní vlaky, nýbrž i pro nákladní trakci. K zajištění provozu na elektrifikovaných tratích koncem roku 1960 musí dodat Závody V. I. Lenina v Plzni téměř 300 takových lokomotiv.
Elektřina v hutnictví: Elektrický oblouk taví přesně a čistě ocel v moderní ocelářské peci Závodů V. I. Lenina v Plzni. Po naklonění pece vytéká po šikmo skloněném žlabu žhavý obsah – vysoce kvalitní ocel – do ocelářské pánve. I v hutnictví nahrazuje elektřina čistým a úsporným provozem jiné zdroje energie.
Plynofikace ČSR: Přenos elektrického proudu však není jediným výhodným způsobem přenosu energie na větší vzdálenosti. Úlohu elektřiny může zastat s úspěchem i plyn, ať zemní, ať uměle vyrobený. Proto se urychleně spojují naše průmyslové oblasti dálkovými plynovody. V třetí pětiletce má být dokončen plán „plynofikace ČSR“, podle něhož propojí plynovody naše města a velké závody podobně jako dnes elektrický rozvod.
Mechanisace práce: Všestranné zvyšování mechanisace výrobních procesů, tj. nahrazování těžké dřiny prací strojů a strojních zařízení, je hlavním prostředkem, jak zvyšovat úroveň socialistické techniky. Velký korečkový vykladač vagonů na našem obrázku patří mezi nejpotřebnější stroje, neboť vykládání sypkých hmot i jejich nakládání na železniční vagony je stále ještě „úzkým profilem“ národního hospodářství.
Uhelný kombajn JUPA: Velký hospodářský a politický význam má mechanisace uhelných dolů. Nový československý uhelný kombajn JUPA pomáhá horníkům při těžbě uhlí v šikmých a nízkých slojích, kde ruční práce byla velmi namáhavá a nebezpečná. Při práci může postupovat vpřed rychlostí až 2 metry za minutu.
Nová technika do dolů: Mechanisovat jednotlivé pracovní úkony by přineslo jen malý hospodářský užitek. Proto usilují naši technici o tzv. „komplexní mechanisaci“. Při ní jsou mechanisovány veškeré pracovní operace na daném pracovišti. Snímek ukazuje stroje pro komplexní mechanisaci těžby uhlí na porubu. Kombajn provádí těžbu uhlí, nakladače je naloží na dopravní pás hnaný vzduchovým motorem a odtud se uhlí dostává přímo do vozíků. Namísto dřívější „výdřevy“ se používá ocelové výztuže, jejíž stavění je rovněž ulehčeno mechanismem.
Hydromechanisace v dole: Při ražení chodby v uhelném dole je možno použít i jiného, nového způsobu mechanisace, při níž se ocelové zuby kombajnů a brázdiček nahrazují soustředěným paprskem vody o vysokém tlaku. Proud vody z trysky nového hydromechanisačního zařízení na Dole československé armády v Karviné při tlaku 40 atmosfér krájí pásy uhlí dokonce lépe než kombajn. Tryska je řízena volantem.
Ocelové ruce: Vidlice vysokozdvižného dieselového vozíku doslova připomínají „ocelové ruce“ člověka. Zdvihnou jakýkoliv náklad o váze do 2 tun, přepraví jej na místo určení a uloží i do značné výšky. Takovéto nakladače, zvedací zařízení, mechanické lopaty a podobné drobnější zařízení tzv. „malé mechanisace“ může při malých nákladech přinést pronikavé zvýšení produktivity práce. Proto jí určila strana a vláda mimořádnou důležitost.
Mechanisace na stavbách: Také ve stavebnictví poroste produktivita práce jen důslednou mechanisací a zprůmyslněním stavebních metod. Mezi nejvíce mechanisované úseky patří zemní práce, které budou v r. 1960 prováděny z více než 85 % pouze pomocí strojů. Obrovské elektrické rypadlo typu E-23 a prototyp terénního vozu určeného k odvozu a vysýpání narýpané zeminy TV-10 jsou určeny pro naše velké vodní stavby.
Míchačka a čerpadlo na beton: I na stavbách obytných budov, zejména na úseku betonářských a dokončujících prací, pomůže mechanisace splnit důležitý úkol: dát do konce r. 1960 našim pracujícím téměř 25000 bytových jednotek. Míchačka na obrázku vypouští betonovou směs do zvláštního čerpadla, které ji může vytlačit do výšky téměř sedmého patra – betonářům přímo pod ruce.
Mechanisace na polích: Sklizeň píce, obilovin, brambor, řepy, lnu a jiných zemědělských produktů je urychleně mechanisována, aby se dosáhlo potřebného zvýšení produktivity práce. Nový kombajn SRZ na obrázku je určen pro sklizeň zelené a suché píce. Stroj za jízdy poseká, sebere, rozřeže píci a vyfoukává řezanku do souběžně jedoucího valníku. Nahradí práci 30 lidí.
Mechanisace v kanceláři: Mechanisace práce musí zasáhnout i do úřadů, ústavů, ministerstev, projekčních kanceláří a pod. Všude tam, kde je třeba zpracovat velká množství cifer a údajů, roztřídit účty na jednotlivé nositele, při řešení statistických úkolů a pod. se zavádí strojní účetnictví. Číselné údaje se vyděrují na kartonové štítky. Stroj – tabulátor, jejž vidíme na obrázku, pak zpracovává desetitisíce takových kartiček za hodinu a oznamuje číselné výsledky. Tím nahradí práci několika set administrativních zaměstnanců nebo počtářů.
Automatisace: Automatisace výrobních procesů je nejvyšší etapou zavádění nové techniky do výroby. Automatisace se nejdříve rozšířila při regulaci procesů v energetice. Snímek ukazuje panel automatisovaného tepelného řádu v nové parní elektrárně. Kontrolní přístroje měří a ukazují teplotu v různých částech pece a zejména ve vstupu spalin do komína, provádějí rozbor spalin a spolu s ostatními údaji přístrojů „mozek“ tohoto zařízení ovládá přívod paliva pod kotle, zásobování kotle vodou, řídí přívod vzduchu a pod. Automatisovaný tepelný řád umožňuje dosáhnout plného výkonu kotlů a tím i elektrárny při nejmenší spotřebě paliva.
Automatické zauhlování ve Stalinových závodech v Mostu: Z jediného panelu /na obr. vlevo/ je automaticky ovládán na dálku provoz zauhlovacího zařízení Stalinových závodů na výrobu pohonných hmot a mazacích olejů. Vlak za vlakem přijíždí nad bunkry a jeho vozy se samočinně vysýpávají. Z bunkrů jde proud uhlí po automaticky kontrolovaných dopravnících k vlastnímu zpracování nebo na zásobní skládky.
Automatická válcovací trať: Do konce druhé pětiletky má být v Československu uvedeno do chodu šest automatických válcovacích tratí, z nichž každá zpracuje svými válci 200 tisíc tun žhavé oceli ročně. Od vyjmutí ohřátého ingotu z pece, přes složitý válcovací proces až po konečné značení a rozřezávání vývalků je celá trať řízena automatem a kontrolována z ústředního panelu.
Automatická výrobní linka na výrobu automobilových hlav: Jediný stroj – automat nemůže provést na výrobku všechny operace. Proto se automatisované stroje sestavují v linky, jejichž osou je dopravník unášející obráběné předměty od stroje ke stroji. Snímek ukazuje jednu z prvých výrobních linek v Československu. Pracuje v Automobilových závodech v Mladé Boleslavi při výrobě hlav motorů automobilu „Spartak“. Za směnu vyrobí několik set složitých výrobků. Linka je řízena pouze jedním pracovníkem z kontrolního pultu.
Automatický lahvárenský stroj: Automatický lahvárenský stroj stáčí automaticky až 10 tisíc lahví limonád za hodinu. Naplněné láhve uzavře a opatří nálepkou. V potravinářském průmyslu se automatisace rozšiřuje velmi úspěšně. Kromě vysoké produktivity práce zaručuje také naprostou hygienu výroby.
Pekař – automat: Důmyslné zařízení automatu na výrobu rohlíků zpracovává těsto, vyvaluje je do potřebného tvaru, peče v peci průchozím způsobem a konečně hotové rohlíky i odpočítá. Takové stroje umožní, aby naši pracující dostali včas čerstvé a chutné pečivo. Ve stavbě jsou i složitější linky na automatickou výrobu chleba.
Automatický prodavač: Automaty v budoucnosti zboží nejen vyrobí, ale také je zákazníkovi prodají v kteroukoliv denní dobu. Prototyp takového prodavače automatu vyrobil národní podnik Zbrojovka v Brně.
Chemisace: Význam chemie ve výrobě neustále vzrůstá. Nebezpečí vyčerpání klasických paliv uhlí a nafty, zajištění dostatku hnojiv pro pole, která musí živit stále vzrůstající počet obyvatel, a požadavky po zcela nových pevných, vzhledných a snadno obrobitelných materiálech patří mezi hlavní úkoly tzv. chemisace průmyslu. Chemické procesy v průmyslu je možno s výhodou provádět automatisovaným způsobem, jak ukazuje např. snímek z haly nového závodu na zpracování cukrových šťáv.
Umělá výroba kapalných paliv: V těchto komorách tzv. „těžké fáze“ se ve Stalinových závodech v Záluží u Mostu oddělují z dehtů získaných z hnědého uhlí produkty, které jsou již téměř hotovými motorovými palivy, a dělí se pak v jiných zařízeních na benzin a naftu.
Závod na výrobu umělých hnojiv v Lovosicích: Novodobá chemie vyřešila problém získávání umělých dusíkových sloučenin pro hnojiva z nevyčerpatelného zdroje – vzdušného oceánu, obsahujícího 80 tisíc tun dusíku na každý hektar zemského povrchu. V lovosickém závodě na výrobu umělých hnojiv jsou uspořádány pece, v nichž se spaluje čpavek na nitrosní plyny pro výrobu kyseliny dusičné. Pece jsou automaticky řízeny, což zaručuje plnou bezpečnost provozu.
Výroba lovosického umělého ledku: V mohutných rozstřikovacích odstředivkách dochází ke granulaci amonnovápenatého ledku /vlevo/. Obrázek vpravo ukazuje hotový výrobek – umělý lovosický ledek. Jedině tímto způsobem – umělou výrobou hnojiv – se v budoucnosti zabrání strádání a nedostatku úrody žita, pšenice a jiných plodin.
Výroba umělých hmot: Pro svoji pevnost, vzhled, odolnost a možnost výroby z jinak nevyužívaných druhů surovin nabývají umělé hmoty stále větší důležitosti. Naše závody zvládly výrobu polyvinylchloridových hmot PVC /na obrázku/ a nyní přistoupí k výrobě měkkého a pevného polyethylenu a jiných umělých látek.
Výroba penicilinu: Náš průmysl zvládl výrobu antibiotik. Neuplynulo ani několik let po zahájení výroby penicilinu, a naši technici navázali na výsledky práce vědců a zahájili výrobu streptomycinu. Spolu s dalšími vyvíjenými léky, jejichž výroba bude zahájena, přispívá moderní chemie k úspěšnému léčení nemocných a ke stálému prodlužování lidského věku.
Využití jaderné energie v ČSR: Bohatá ložiska kvalitních uranových rud, vyspělý strojírenský průmysl a prvořadá technická pomoc Sovětského svazu a spolupráce s ním dávají všechny předpoklady k tomu, aby byl v ČSR nejen překročen práh věku atomové techniky, ale abychom i dohnali náskok velkých průmyslových států. Po spuštění prvního reaktoru /na obrázku při provozu/ se přistupuje k dokončení výstavby objektů Ústavu jaderné fysiky, k zahájení stavby velké atomové elektrárny, připravuje se stavba továrny na výrobu těžké vody a na zpracování uranu a ve velké míře se rozšiřuje používání radioisotopů ve všech odvětvích národního hospodářství.
Prvý československý atomový reaktor: V nově budovaných laboratořích Ústavu jaderné fysiky v Řeži u Prahy byl osm minut před půlnocí dne 24. září 1957 spuštěn náš prvý výzkumný jaderný reaktor. Na snímku je celkový pohled na reaktor, jehož ochranný betonový štít má stavební rozměry 7,5 x 8,5 x 12 metrů. Reaktor je určen k provádění základních fysikálních a technických výzkumů a zejména k výrobě radioisotopů pro náš průmysl a lékařství.
Schéma našeho prvého jaderného reaktoru: Jádro reaktoru obsahuje 4,5 kg isotopu uranu U 235. Uranové tyčinky jsou naskládány v nádobě s destilovanou vodou. Teplo uvolňované štěpením uranu U 235 je odváděno mocnou cirkulací vody. Záření a toku neutronů, který štěpení doprovází, využívá se ve vodorovných a svislých výzkumných kanálech k ozařování vzorků nebo organických látek a při výrobě radioisotopů. Reaktor se řídí zasouváním regulačních tyčí do jeho jádra. Tyče jsou vyrobeny z materiálu, který silně pohlcuje neutrony; jejich odnímáním se snižuje aktivnost štěpného procesu.
Řízení reaktoru: Z tohoto pultu se řídí chod prvého československého atomového reaktoru. Sem se sbíhají veškeré údaje o provozu důležitých částí reaktoru a sem též oznamují měřicí přístroje vzniklé poruchy, které by jeho chod ohrozily. V takovém případě se automaticky uvedou v činnost bezpečnostní zařízení a chod reaktoru se v několika vteřinách zastaví.
Přístroje pro měření radioaktivity: Pro zdárný rozvoj v používání radioaktivních isotopů a jejich sloučenin v našem průmyslu, ve výzkumu a v lékařství je zapotřebí rozmanitých druhů radiometrických a dosimetrických přístrojů. Kolekci takových úspěšných přístrojů v přenosném provedení vyvinul Výzkumný ústav pro elektrotechnickou fysiku v Přemyšlení u Prahy.
Radioisotopy při bezporuchové kontrole: Nejčastější aplikací radioisotopů v našem průmyslu je tzv. gammagrafie, tj. kontrola důležitých součástí „prosvícením“ zářením gamma, které vysílá radioisotop z tzv. zářiče. Na snímku je zářič s radiokobaltem /uprostřed/ při „prosvěcování“ odlitků pístů v národním podniku ČKD – Stalingrad.
„Isomet“, přístroj měřící tloušťku kovů: Přístroj „ISOMET Sr 90“ je jedním z prvých přístrojů pro průmysl, využívající jaderné energie. Dokáže měřit s neobyčejnou přesností tloušťku plynule probíhajícího ocelového pásu, aniž se ho dotkne. Proto ho s úspěchem používají např. ve Vítkovických železárnách ke kontrole tloušťky při výrobě ocelových pásů.
Radioisotop kobaltu hlídá výšku kapaliny: Hladinoměry, u nichž radioisotop zvenčí hlídá svým zářením úroveň hladiny v kotlích a ve vysokotlakých nádobách, mají vysokou spolehlivost. Proto se jich bude s úspěchem používat v našem chemickém průmyslu a při automatisaci výrobních procesů.
Konec I. dílu.
y
