y
Vrchoviny Berounky
Brdy – Tok: Nejvyšší bod Brdského pohoří Tok 862 m vyniká znatelně nad své okolí. Je složen z tvrdých křemičitých slepenců. V této oblasti je úpatí Brd již z větší části odlesněno.
Plzeňská pánev: Západní polovinu vrchoviny při Berounce vyplňuje Plzeňská pahorkatina, v jejímž středu leží Plzeňská pánev. Pánev vznikla poklesem v prvohorách a byla zalita jezerem, které v ní zanechalo usazeniny permokarbonského původu, v nichž jsou ložiska černého uhlí.
V Plzeňské pánvi se spojují v jeden tok čtyři řeky tekoucí dále pod jménem Berounka, Příznivé přírodní podmínky, zvláště bohatství uhlí a výhodná dopravní poloha umožnily, aby v pánví vyrostlo průmyslové velkoměsto Plzeň.
Okolí Chrástu u Plzně: Plzeňská pánev má výškový průměr kolem 300 m a průměrně teplejší podnebí než její o 100 m zdvižené okraje. Na úrodné hnědozemi pánve se daří obilí a cukrovka.
Obrázek ukazuje zemědělskou oblast Plzeňské pánve kolem Chrástu ležícího severovýchodně od Plzně.
Krajina mezi Hořovicemi a Zbirohem (pohled na severovýchod): Západní okraje Brd přechází do mírně zvlněné plošiny, zvláště patrné mezi Hořovicemi a Zbirohem. Plošina má mělká a široká údolí, kterými postupují kratší souběžná pásma. Kraj je hodně využit zemědělsky.
Hřebeny: Hřebeny postupují od severních výběžků Brd až k soutoku Berounky s Vltavou. Jejich hustě zalesněný hřbet, převážně křemencový je 30 km dlouhý, při úpatí má průměrnou šířku 2 km a výšku kolem 550 m. Po hřbetě hřebenů vede lesní stezka hojně vyhledávaná turisty. Na úbočí hřebenů jsou četné rekreační chaty.
Obrázek ukazuje část hřebenů s malebným údolím řeky Berounky u Řevnic.
Krajina u Králova Dvora: Jihozápadně od Berouna se rozprostírá vrchovina o průměrné výšce 400 - 500 m. Nejvýše v ní vystupuje Krušná Hora (609 m) význačné dávnou těžbou železné rudy. V kotlině při řece Litevce leží Králův Dvůr, město s velkou cementárnou a železárnami.
Krajina u Zbečna: Berounka vytvořila místy i v tvrdých skálách algonkického stáří hluboká údolí se zakleslými meandry. V údolí Berounky u Zbečna je patrná údolní terasa a zbytky horních teras. Zbečno pro svou krásnou polohu je vyhledávaným letoviskem.
Údolí Berounky u Skryjí: Také u Skryjí jihozápadně od Křivoklátu vyhloubila Berounka půvabné údolí, které patří mezi nejkrásnější partie širšího pražského okolí. Ve svahu kopce je patrná střední říční terasa. Horniny zdejší oblasti jsou proslulé bohatými nálezy zkamenělé fauny.
Berounka u Srbska: U Srbska nedaleko Berouna protéká Berounka kanonovitým údolím. Místy téměř svislé stěny tvoří okraje údolí vyhlodaného ve vápencích vodním výmolem. Ve skalních stěnách, obnažených lomy, vystupují zvrásnělé vrstvy šedých nebo temně zbarvených silurských vápenců. Méně strmá úbočí se zelenají menšími háji a křovinemi. Horní plošiny kryjí pole.
Radotínské údolí: Na údolí Berounky navazuje boční Radotínské údolí. Začíná mezi dvěma zalesněnými svahy za Radotínem, kudy si razí cestu Radotínský potok do Berounky. Údolí leží v oblasti silurských vápenců. V lomu v Radotínském údolí je vybudována moderní mohutná cementárna Lochkov.
Barrandova skála: Zajímavým geologickým zjevem v silurských vápencích jsou silně zvrásněné vápencové vrstvy na známé Barrandově skále, vypínající se nad Vltavou pří jižním okraji Prahy. Vápence jsou tu vyvinuty jako deskovité tmavé vrstvy, oddělené od sebe tenkými břidličnatými proplásty. Skála má název po Jáchymu Barrandovi, který zde započal své studie, jež vedly k poznání geologické minulosti Země.
Vltava u Roztok: U Roztok protéká Vltava údolím zaříznutým do tvrdých křemičitých břidlic.
