y
Vysoké Tatry
Vysoké Tatry: Pohled na Vysoké Tatry od Važce, ležícího při Bílém Váhu v Liptovské kotlině. Vysoké Tatry jsou nejvyšší částí Tater. Hlavní hřeben tvoří oblouk vypjatý k jihu; dosahuje výšky 2000 m. Z něho a bočních rozsoch vyčnívají štíty.
Dřívějšími ledovci utvářený reliéf štítů a hřebene přechází v nižších polohách do předglaciálního horního reliéfu. Jižní úpatí tvoří pásmo nánosů, porostlé lesy. Proti vyústění dolin se rozprostírají mohutné čelní morény.
Vysoké Tatry (pohled z Královy hole): Pohled na Vysoké Tatry z Královy hole, ležící na východním okraji Nízkých Tater. V popředí Popradská kotlina.
Hlavní hřeben Vysokých Tater je přibližně 26 km dlouhý. Strmé štíty dosahují výšky 2302 m - 2600 m. Z hradby štítů vyniká Kriváň (2496 m) na západě a Slavkovský štít (2453 m) na východě. Na svahu Slavkovského štítu leží Starý a Nový Smokovec.
Kriváň (2496 m): je nejvyšší štít v západní části Vysokých Tater, v kriváňské skupině, ohraničené Koprovou a Mengusovskou dolinou. Hora je typická svým zakřiveným vrcholem.
Štrbské pleso: Štrbské pleso je jezero ledovcového původu, zalévající pánev zahrazenou čelní morenou. Leží již v pásmu morenových nánosů při jižním úpatí Vysokých Tater ve výšce 1350 m. Jeho plocha měří přes 16 ha, největší hloubka činí 29 m. V pozadí vystupují vysokohorské rozsochy, vybíhající z hlavního hřebene Kriváňské skupiny.
Letovisko a klimatické lázně při březích jezera, obklopeného jehličnatým horským lesem, nese také název Štrbské pleso.
Vyšné Hágy: Na východ od Štrbského plesa leží klimatické místo Vyšné Hágy. Na obrázku je velké sanatorium pro plicně choré, kde se léčí několik set pacientů. Pro léčebny a zotavovny je lesnatý pás na chráněném jižním úpatí Tater vhodným prostředím, nebot má příjemné a zdravé podnebí.
Sedlo Lomnického štítu: Mezi Lomnickým štítem a jeho rozsochou se prohýbá ve výši 2193 m sedlo. Na širokém svahu sedla je známá sjezdová dráha pro lyžaře. Její výškový rozdíl je 1400 m a délka přes 3,5 km. Na Lomnické sedlo vede sedačková lanovka od Skalnatého plesa.
Skalnaté pleso: Skalnaté pleso (1752 m) je malé jezírko na úbočí Lomnického štítu zalévající kotlinu vzniklou ledovcovou erozí. Tudy vede hlavní turistická cesta po jižních svazích Tater, zvaná magistrála. Nedaleko plese stojí budova známé observatoře a hvězdárny. Je odtud nádherný výhled do Popradské kotliny, na spišské města a na hřeben Nízkych Tater.
Pohled z Lomnického štítu v zimě: Lomnický štít je druhá nejvyšší hora Vysokých Tater (2637 m). Náleží do Lomnické skupiny Vysokých Tater, ohraničené Velkou studenou dolinou, Javorinskou dolinou a Mědodoly. Na obrázku je pohled od Lomnického štítu v zimě směrem k západu. Z horského masivu kotelní skupiny vyniká masiv Gerlachu (2655 m), nejvyšší hory Tater a Slavkovský štít (2453 m) na jihozápadě.
Pohled z Lomnického štítu v létě: Obrázek ukazuje stejný záběr jako na předchozím snímku, ale v letním období. Žulové hroty tatranských štítů zbaveny sněhu ostře vyniknou mezi bělavými mraky. Na úbočích štítů a ve strmých dolinách se udržuje sníh dlouho do léta.
Pět spišských ples: Jezírka Pět spišských ples jsou rozložena v kotlovité horní části Malé studené doliny ve výší 1900 - 2030 m. Jsou všechna původu ledovcového. Pánve karových jezer vznikly ledovcovým výmolem. Mají typický kotlovitý tvar a značnou hloubku. Pro vysokou nadmořskou polohu jsou většinu roku zamrzlá.
Téryho chata: V blízkosti Pěti spišských ples stojí na druhé schodové terase ve výší 2016 m Téryho chata. V pozadí obrázku vystupuje štít (2630 m). Chata je východiskem horolezeckých výstupů.
Suťové kužele: Ze strmých úbočí štítů se uvolňují větráním a vymíláním balvany a štěrk. Tato sut se hromadí při úpatí hor. Pod některými štíty se vytvořily mohutné suťové kužele jako např. v Malé studené dolině pod Žlutou vežou.
Kosodřevina: Ve vyšších polohách, kde průměrná letní teplota dosahuje sotva 10° C, les přechází v subalpinské pásmo kosodřeviny, křovitého druhu borovice, velmi pomalu rostoucí. Na obrázku je porost kosodřeviny u Kežmarské chaty ve výši 1600 m. Kosodřevina tvoří místy i několik set metrů široké porosty, které se táhnou až do výšky 1800 m. Je důležitou ochranou strmých horských úbočí před silnou erozí.
Hořec: Bohatá horská květena Tater je zbytkem rostlinstva ledových a meziledových dob. Pokrývá doliny i úbočí hor Na obrázku je rozkvetlý hořec. Roste ve výši 1200 - 1500 m, Tatranská flóra rozkvétá většinou začátkem léta. Pro svou vzácnost je chráněna.
Koniklec: Jinou známou rostlinou bohaté tatranské květeny je koniklec slovenský. Jeho červenofialové květy jsou ozdobou kamenitých vápencových strání i dolin v Liptovských a Belanských Tatrách. Rozkvétají již koncem dubna nebo v květnu.
Studenovodské vodopády: Studený potok spadá ve vyústění Velké a Malé studené doliny několika vodopády, jež překonávají stupně údolního dna. Studený potok je přítokem Popradu.
Belanské Tatry v zimě: Belanské Tatry uzavírají tatranská pásma na severovýchodě. Jsou nižší a méně rozlehlé než Vysoké Tatry, ale mají také glaciální formy: ostrý hřeben, štíty, prudké srázy, Jsou zbudovány z druhohorních vápenců a dolomitů. Dolomity tvoří příkré srázné jehly. Roste zde svérázná horská květena - horské tundry.
Na obrázku je nejvyšší hora Belanských Tater Havran (2154 m) a o málo nižší Ždiarska vidla (2148 m).
Javorina: Javorina je typická horská obec při severních výběžcích Belanských Tater. Svírají tu vstup do Javorské doliny, jež se táhne daleko k jihu, kde odděluje kotelní a lomnickou skupinu Vysokých Tater. Javorina má velký přírodní park se vzácnou zvěří. Přes obec vede hojně používaná silnice do polské části Tater a do Zakopaného.
Ždiar: Na snímku je ukázka lidových staveb ze Ždiaru při severním úpatí Belanských Tater. Tato rázovítá horská obec je hojně navštěvovaná turisty pro svoje typické dřevěné stavby, které jsou zachovalou ukázkou staré lidové architektury.
