Snímek z nádvoří Sjezdového paláce v době IV. sjezdu JZD
Na čtvrtém sjezdu JZD jsme se poradili, vyměnili si zkušenosti a zavázali se straně a pracujícímu lidu, že svou povinnost čestně splníme a všechny své úkoly zvládneme.
Snímek usnesení z Rudého práva
Strana a vláda nám přišly na pomoc. Projednaly předání mechanizačních prostředků přímo družstvům, orientují nás na rozhodující úseky zemědělské výroby. Daly podnět k úpravě nového systému výkupu a k zavedení nových jednotných výkupních cen v zemědělství. Realizovaly tak celou řadu opatření k rozvoji zemědělské výroby.
Mapa přerovského okresu a snímek ze schůze JZD
Když družstevníci na okrese Přerov v kraji Olomouc projednávali úkoly státního plánu na rok 1960, došli k závěru, že přerovský okres musí více přispět v příštím roce ke zvýšení zemědělské výroby. Pod vedením stranických organizací se přes 4000 družstevníků zavázalo splnit celou řadu konkrétních úkolů a zároveň celá jedna třetina družstevníků podala i konkrétní návrhy a opatření, jak splnit tyto úkoly.
Snímek družstevníků u presidenta republiky
Na důkaz souhlasu s novými opatřeními v našem zemědělství a na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou přijali ve všech družstvech přerovského okresu vlastenecké závazky ke zvýšení zemědělské výroby v roce 1960. Na základě závazků jednotlivých družstevníků, čet, výrobních skupin a celých družstev vznikl celo-okresní závazek zvýšit celkový objem zemědělské výroby v roce 1960 proti předpokládané skutečnosti v roce 1959 o 9,75 %. Závazek předali do rukou presidenta republiky a prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha Novotného.
Grafické znázornění výsledků přerovské výzvy
Není důstojnější a krásnější oslavy významného výročí naší republiky, než dosažení dalších pracovních úspěchů. Domníváme se, že i vaše JZD by mělo přijmout přerovskou výzvu a v rámci svých možností ve spolupráci s místním národním výborem a všemi občany uzavřít obdobný závazek a přinést tak také svůj podíl k rychlejšímu vzestupu zemědělské výroby.
Poznámka lektora: zde, nutno hovořit o místním plánu zemědělské výroby na rok 1960, o možnostech jeho plnění a případně uvést možnosti zvýšení celkového objemu zemědělské výroby v roce 1960.
Vlnící se obilí
Hlavním výrobním prostředkem v zemědělství je půda. Chceme-li tedy zvýšit celkový objem zemědělské výroby, musíme tuto půdu co nejlépe využít, aby nám dávala co nejvíce. Přerovský závazek počítá s tím, že rostlinná výroba vzroste v r. 1960 o 10,54 % proti roku 1959.
Poznámka pro lektora: u nás na okrese (družstvu) je reálná možnost zvýšit v příštím roce rostlinnou výrobu o určitý počet procent proti letošnímu roku.
Využití bagru pro meliorační úpravu v JZD Troubky
Na Přerovsku propracovali celý systém opatření, která přispějí k dalšímu zúrodnění půdy a ke zvýšení hektarových výnosů. První z těchto opatření jsou meliorační úpravy. Do 9. května 1960 Přerovští vyčistí svodnice, příkopy a výpusti v délce 10.000 m, čímž zlepší vodní režim na ploše 300 ha.
Snímek z melioračních prací
V roce 1960 svépomocí a bez nároků na materiál pročistí dalších 8.000 m svodnic a melioračních příkopů a dokončí meliorační akce, které jsou ve výstavbě, a zároveň přikročí k vypracování perspektivního plánu závlahové soustavy.
Poznámka pro lektora: srovnat stav melioračních úprav v katastru obce a uvést nejnaléhavější úkoly v melioraci, které se mohou zároveň stát součástí závazku.
Snímek hnojiště ve Vlkoši
"Hnůj je zlato", říkali naši staří hospodáři. A měli pravdu. Růst intenzity rostlinné výroby záleží i na správném hospodaření a vyžívání chlévské mrvy. Proto na Přerovsku vypracují do 31. prosince letošního roku hnojařský plán a věnují zvýšenou péči hospodaření s hnojivy; ta začíná právě správným ukládáním chlévské mrvy.
Poznámka pro lektora: porovnat se stavem ukládání chlévské mrvy v místním JZD.
Příprava kompostu
A ještě jeden činitel má Přerovským pomoci ke zúrodnění půdy: Komposty. Jen ze splaškových zemin cukrovarů založí 24.000 m³ kompostu a počítají i s využitím materiálů ze zanesených rybníků a svodnic.
Poznámka pro lektora: v našem okrese jsou k disposici splaškové zeminy z cukrovaru, ze zanesených rybníků atd.
Snímek kombajnové sklizně
Přerovský okres je pověstný pěstováním sladovnického ječmene a technické cukrovky. Je proto pochopitelné, že hlavní pozornost v rostlinné výrobě byla věnována oběma těmto plodinám. U sladovnického ječmene zasetého na 3188 ha chtějí družstevníci v roce 1960 dosáhnout 32,4 q průměrného hektarového výnosu.
Poznámka pro lektora: porovnat průměrný hektarový výnos místního JZD s hektarovým výnosem produkční oblasti, do níž je JZD zařazeno. Místo ječmene možno hovořit o tom druhu obilí, které je charakteristické pro rostlinnou výrobu v družstvu, jakož i o opatřeních na zvýšení hektarového výnosu.
Snímek kalendáře
K tomu, aby bylo dosaženo maximálních výnosů technické cukrovky, připravili na Přerovsku řadu agrotechnických opatření, která budou přesně dodržovat. Celou plochu pro cukrovku pohnojí mrvou již na podzim. Do 25. května vyjednotí cukrovku tak, aby při sklizni bylo nejméně 70.000 jedinců na každém hektaru. Kultivaci cukrovky provedou nejméně pětkrát a druhou okopávku ukončí do 20. června 1960.
Poznámka pro lektora: zhodnotit stav péče o cukrovku v místním JZD, dodržování agrotechnických lhůt a opatření. Porovnat nakolik hektarový výnos odpovídá možnostem a plánu zemědělské výroby v příštích letech.
Snímek pojízdného sedátka za traktorem
Tímto způsobem chtějí v roce 1960 dosáhnout na 2800 ha cukrovky 359,6 q průměrného hektarového výnosu, zatímco v celostátním průměru má být do konce roku 1965 vyrobeno 325 q cukrovky na jeden hektar. Závazky Přerovských jsou zcela reálné. V minulém roce dosáhlo JZD Bochoř dokonce 504 q cukrovky na jeden hektar.
Snímek výmlatu na polním mlatu
Na 2560 ha zaseté pšenice chtějí přerovští družstevníci dosáhnout v roce 1960 33 q průměrného hektarového výnosu, což je o 5,6 q více než byl hektarový výnos v Olomouckém kraji a o 6,4 q více proti předpokládanému průměrnému výnosu v roce 1965 v celostátním měřítku.
Poznámka pro lektora: porovnat hektarové výnosy pšenice obdobně jako u obrázku 13.
Dosoušení obilí na silnici
K dosažení stanovených výnosů bude použito nejvýkonnějších rajonizovaných odrůd osiv. Tak třeba JZD Věžky počítá u jarní pšenice s výkonnou odrůdou Přerovskou PK, u ozimé pšenice s odrůdou Kaštickou a Pavlovickou. Zvláštní pozornost je na Přerovsku věnována měkké pšenici, jíž bude v roce 1960 zaseto 1200 ha. Zvýšením výroby krmných zrnin budou krmivové fondy přerovských družstev v roce 1960 o 17.950 q bohatší než letos.
Poznámka pro lektora: do jaké míry se využívá rajonizovaných odrůd v družstvu, kde se diafilm promítá.
Snímek vyorávače brambor při práci
I když Přerovsko není bramborářskou oblastí, pamatuje závazek i na zvýšení hektarového výnosu u brambor. V roce 1960 bude u brambor dosaženo 196,3 q průměrného hektarového výnosu, zatímco celostátní průměr počítá do roku 1965 se 180 q brambor na jeden hektar.
Poznámka pro lektora: porovnat výnos brambor družstva s celookresním průměrem a s plánem zemědělské výroby v příštích letech.
Příprava krmiv
Zvýšení rostlinné výroby na Přerovsku se netýká jen obilovin a okopanin, ale i výroby vlastních statkových krmiv nezbytně nutných pro živočišnou výrobu. Na obrázku máme věno, které chystají každé dojnici v roce 1960. Mají se na co těšit. A jaký jídelní lístek mají vaše dojnice? Jaké jste jim připravili překvapení v příštím roce?
Semenářské dílce ve Věžkách
Mimořádnou pozornost věnují Přerovští ve svém závazku výrobě semen. V příštím roce zajistí semenářské dílce vojtěšky v rozloze 224 ha a počítají s tím, že na každý hektar orné půdy vyrobí 3 kg semen vojtěšky.
Travní žačka při práci
Za takového předpokladu mohou na přerovském okrese v roce 1960 osít 20,2 % orné půdy víceletými pícninami, zejména vojtěškou.
Poznámka pro lektora: jak družstvo zajistilo produkci vlastních krmiv zejména ve vojtěšce (i v ostatních pícninách).
Kopky sena
JZD Oldřichov na Přerovsku dosáhlo v minulém roce 88 q sena z jednoho hektaru louky. To je ovšem velký výkon. Závazek přerovských předpokládá dosáhnout v roce 1960 50 q suché píce z jednoho hektaru luk. Celostátní průměr má být do roku 1965 48 q sena z luk.
Poznámka pro lektora: porovnat hektarový výnos sena v družstvu. Stupeň a základní způsoby ošetřování luk v družstvu.
Dosoušení sena studeným vzduchem
Na Přerovsku pomohou sluníčku a přírodě dosoušením sena studeným vzduchem a to tak, že proti 25 vagonům v letošním roce bude v roce 1960 tímto způsobem dosušeno 200 vagonů.
Poznámka pro lektora: stav dosoušení sena studeným vzduchem na okrese. Dále sdělit přibližný rozpočet na sestavení podobného zařízení.
Traktor a řada secích strojů
Ke zpestření a zkvalitnění krmných dávek počítají na Přerovsku s rozšířením ozimých směsek, které chtějí již letos na podzim zasít v celkové rozloze 990 ha, a v závazku počítají s 250 q průměrného hektarového výnosu v roce 1960.
Poznámka pro lektora: stav pěstování ozimých směsek v družstvu. Hektarový výnos v letošním roce a možnosti zvýšení výnosu.
Kukuřičné klasy
Více než 5 % orné půdy, tj. na 841 ha bude zaseto královnou pícnin – silážní kukuřicí s výnosem nejméně 554 q z jednoho hektaru a s podílem 33 % palic v mléčné voskové zralosti. JZD Předmostí na Přerovsku dosáhlo už v minulém roce rekordního výnosu 980 q na jeden hektar.
Poznámka pro lektora: Kolik plochy je oseto v družstvu kukuřicí? Jaký byl hektarový výnos v minulém roce? O kolik je potřeba zvýšit plochu pro kukuřici a hektarový výnos vzhledem k výrobním podmínkám a potřebám?
Mísírna krmiv v Přerově
Pro zkvalitnění krmivové směsi si usuší přerovští družstevníci v roce 1960 vitaminózní vojtěšku z plochy 295 ha a ke zvýšení podílu stravitelných bílkovin rozšíří pěstování bobu a krmných luskovin při 23,5 q průměrného hektarového výnosu. Nestačí však jen krmiva vyrábět, ale je potřeba zároveň je vhodně smíchat a připravit vysoce stravitelnou krmivovou směs. Proto na Přerovsku zvýší kapacitu okresní mísírny krmiv na tři vagóny denně.
Poznámka pro lektora: rozebrat složení krmivové směsi v družstvu. Jak je zajištěn osev bobu, krmných luskovin atd. na příští rok. Jak je využita okresní mísírna krmiv.
Na pastvině
Živočišná výroba vzroste v roce 1960 na Přerovském okrese o 8,74 % proti roku 1959. Vytvořit podmínky ke splnění tohoto závazku, znamená věnovat pozornost především chovu skotu, který je základem živočišné výroby a zároveň rozhoduje o produkci masa, mléka a hnoje. V roce 1960 bude na Přerovsku 13.975 kusů skotu.
Poznámka pro lektora: porovnat se stavem v okrese a s možnými perspektivami.
Stádo jalovic v Radvanicích
Soustavná péče bude především věnována plemenářské práci a chovatelství. Z celkového počtu 1250 jalovic, nutných k obnově stáda, budou na Přerovském okrese počínaje rokem 1960 pastevně a v pastevních výbězích odchovávat 570 kusů a postupně budou tento počet zvyšovat. V Radvanicích využili k výběhům i starý lom.
Poznámka pro lektora: stav pastevních výběhů na okrese. Perspektiva plemenářské a chovatelské práce na okrese, případně družstvu.
Laboratoř mlékárny v Radslavicích
Ke zlepšení úrovně plemenářské práce v chovu skotu bude u 2030 krav zavedena kontrola I. a II. stupně užitkovosti a dědičnosti.
Poznámka pro lektora: význam této kontroly, stav kontroly užitkovosti v družstvu.
Dojení elektrickými dojičkami v Prosenicích
Růst stavu skotu, zkvalitňování stáda i prodloužení věkové hranice produkční schopnosti krav na 8 roků má umožnit přerovským družstevníkům vyrobit na 1 ha zemědělské půdy 70,1 kg masa a 1019,8 l mléka. I reálnost tohoto úkolu je podložena závazky jednotlivých družstev. JZD Prosenice se na příklad zavazuje dosáhnout dojivosti 2971 l na jednu ustájenou krávu, tj. 1523 l mléka na 1 ha zemědělské půdy, při čemž předpokládaný celostátní průměr v roce 1965 počítá s 2450 litry mléka na krávu.
Poznámka pro lektora: výroba hovězího masa a mléka na 1 ha z. p. v družstvu. Průměrná roční dojivost u jedné ustájené dojnice. Možnost zvýšení produkce masa a mléka.
Volný výběh
Přerovský závazek počítá s tím, že od 100 krav bude odchováno 93 telat a pro 1500 kusů mladého skotu bude zavedeno volné ustájení.
Poznámka pro lektora: kolik telat se odchová od 100 krav v družstvu, jak je na okrese zaváděno volné ustájení.
Prasnice se selaty
Růst spotřeby vepřového masa donutil přerovské družstevníky důkladně se zabývat i výrobou vepřového masa. Zlepšeným chovem prasnic zajistí v roce 1960 výrobu 30 000 selat a to tak, že 60 % veškeré potřeby selat bude vyprodukováno v prvním pololetí.
Samokrmení prasat
K zajištění výroby vepřového masa bude zastaveno 11.7 kusu na 1 ha zemědělské půdy za předpokladu 15 selat od jedné prasnice. A u vás?
Poznámka pro lektora: současný stav v družstvu. Úkoly družstva v roce 1960.
Prase na váze
Správným využitím krmných směsí chtějí Přerovští v příštím roce dosáhnout 55 dkg přírůstku na den a kus. Jeden kilogram živé váhy chtí vyprodukovat při spotřebě 5,5 kg ovesných vloček.
Poznámka pro lektora: přírůstek na den a kus v družstvu. Možnost zvýšení přírůstku.
Hluboká podestýlka slepic
V chovu drůbeže bude zaváděn chov slepic na hluboké podestýlce a ještě v roce 1959 bude takto ustájeno 2000 slepic a odchováno 20 000 kuřat.
Poznámka pro lektora: zavádění chovu slepic na hluboké podestýlce v družstvu a okrese. Význam tohoto způsobu chovu.
Sada vajec
Zavedením chovu slepic na hluboké podestýlce a využitím užitkových kříženců předpokládají Přerovští ve svém závazku, že v roce 1960 bude průměrná snůška na jednu nosnici 140 vajec. Některá JZD si vytyčují ještě vyšší úkoly: JZD Henčlov se zavazuje dosáhnout 180 vajec na jednu slepici.
Poznámka pro lektora: průměrná snůška na jednu nosnici v družstvu. Možnosti zvýšení.
Rozestavěný kravín
Rozvoj živočišné výroby předpokládá i účelnou investiční výstavbu. JZD Přerovského okresu ustaví 28 stálých stavebních skupin se 180 pracovníky a svépomocí, využitím místních zdrojů provedou výstavbu a adaptace 35 objektů a dalších staveb jako jsou silážní prostory, mostní váhy, mléčnice atd.
Poznámka pro lektora: zamyslet se nad možností spolupráce několika družstev a po příkladu Přerova z několika JZD ustavit stálou stavební skupinu, která by pracovala pro tato JZD.
Silážní kombajn
Je pochopitelné, že na Přerovsku chtějí co nejvíce používat strojů k tomu, aby splnili svůj vlastenecký závazek. Výkonné stroje se podílejí na růstu intenzity a ekonomiky výroby a co je důležité – ušetří také dřinu. Usnesení XI. sjezdu KSČ hovoří o tom, že na příklad do roku 1965 bude dodáno zemědělství 100 000 traktorů, z toho v letech 1959–1960 bude dodáno již 21 500 traktorů.
Předseda JZD Rokytnice instruuje mládežnickou četu
Ale co by byly platné stroje a další vymoženosti, když by nebylo komu odevzdat dobře pracující družstva? Proto se na Přerovsku zavázali, že v roce 1960 získají do zemědělství 120 zemědělských učňů.
Poznámka pro lektora: věkový průměr družstva, počet mladých lidí vycházejících ze školy a poměr umístěných v zemědělství a mimo zemědělství. Kolik mladých lidí potřebuje družstvo.
Stájová instruktáž
I politická a základní odborná kvalifikace družstevníků rozhodují o splnění přijatých závazků. Proto v roce 1960 bude na Přerovsku zřízeno 36 DŠP a ZŠP s celkovým počtem 900 posluchačů.
Poznámka pro lektora: Stav místní DŠP, předpoklady pro příští rok.
Záběr z kursu
Kromě této základní formy školení budou organizovány speciální kursy pro mechanizátory, údržbáře, ošetřovatele dobytka a pěstitele chmele a zeleniny, kterých se v roce 1960 účastní 120 posluchačů.
Poznámka pro lektora: které kursy budou organizovány ve spolupráci s osvětovými zařízeními.
Školní třída
Do zemědělských technických škol bude získáno na Přerovsku 33 posluchačů, do dvouleté školy pro předsedy jeden, do jednoleté školy pro předsedy 3, do mistrovských škol 26 posluchačů a pro dálkové studium na zemědělských školách 2 posluchači.
Poznámka pro lektora: jak si družstvo zajišťuje vlastní odborné kádry.
Schůze družstevníků
Hlavním zdrojem zvyšování výroby a plnění daných závazků je společné hospodaření, společná kontrola plnění úkolů. Jedenkrát měsíčně budou na Přerovsku provádět rozbory hospodaření se všemi družstevníky a zároveň vytvářet podmínky pro další rozvíjení socialistického soutěžení uvnitř družstva, mezi jednotlivci i kolektivy.
Poznámka pro lektora: stav socialistického soutěžení v družstvu.
Výplatní listina
Jistě i u vás jste přemýšleli, jakým způsobem dosáhnout toho, aby každý družstevník měl plný zájem o výrobu. Stejně přerovský závazek počítá s tím, že správně zaměřená hmotná zainteresovanost bude rozhodující pro zvýšení výroby v JZD. V JZD Dluhonice už v minulém roce se rozhodli zavést odměňování družstevníků stálou pracovní jednotkou v plné výši, kterou propočítali dopředu na 25 Kčs. Přebytek důchodů 5 Kčs se vyplácel ve formě doplatku rovnoměrně na každou pracovní jednotku. V letošním roce přešli z plné pracovní jednotky měsíčně vyplácené na odměňování za jednotku výkonu přímo v korunách. K tomu účelu vypracovali "normy odměny" za jednotlivé práce, které obdržel každý družstevník. Nyní každý ví, kolik za kterou práci dostane v hotových penězích. Tak na příklad za vyjednocený 1 ha cukrovky dostane 446,43 Kčs, za 1 ha usmykování 10,42 Kčs atd. Kromě toho zavedli systém prémií za kvalitu a včasné provedení naléhavých prací, za dosažení a překročení plánovaných výnosů a užitkovosti a konečně za takové práce, které vyžadují mimořádnou námahu pracovníka a vynaložení pracovního úsilí.
Nástěnné noviny
Předpokladem k úspěšnému plnění závazků budou výsledky dosažené v letošním roce. I včasné a kvalitní zasetí ozimů a provedení hluboké orby položí základy pro dosažení bohaté úrody v příštím roce.
Prostřený stůl
Cílem strany a vlády je zajistit nám všem bohatší stůl. Toho docílíme v prvé řadě zvýšením zemědělské výroby.
Přerovská výzva je vlasteneckým hnutím, kterým přerovští družstevníci plní vzorně usnesení XI. sjezdu KSČ.
Rok 1960 je rokem 15. výročí osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou. Toto velké jubileum nás všechny zavazuje projevit své vlastenectví.
Přerovští nezůstali osamoceni – svojí výzvou vyvolali již celou řadu nových závazků, které mají všechny jediný cíl – lepší život nás všech. Záleží na každém jednotlivci, aby se jeho závazek, ve spojení se závazky druhých stal jediným, velkým závazkem celého družstva, okresu, celé naší socialistické vlasti.
Dokažte všichni své vlastenectví, vezměte závazek přerovských za závazek svůj, za závazek nás všech a pomozte tak k podstatnému růstu životní úrovně u nás.
y
