y
Románská kultura
Žemci – Velislavova bible, 1340: Venkovští zemědělci po celé období od 10. do konce 12. stol. nijak podstatně nezměnili způsoby výroby. Věnovali se pěstování obilí a domácích zvířat, zvláště skotu, prasat a ovcí.
Přadlena – Velislavova bible, 1340: Pokračoval i rozvoj řemeslné výroby. Některé obory byly spojeny se zemědělskou výrobou a pracovaly po domácku – například při zpracování lnu, při mletí obilí, při zpracování kůží. Jiné obory se osamostatnily – například kováři a hrnčíři.
Vybírání poddanských dávek – Velislavova bible, 1340: Od všech poddaných vybíral kníže a jeho úředníci poddanské dávky – obilí a další produkty. Ty se staly základem blahobytu vládnoucí třídy: knížete, šlechty a kněží (církve).
Ukládání snopů – Velislavova bible, 1340: Vládnoucí postavení šlechty se odrazilo ve způsobu života: v bydlení, odívání, ale především ve vztahu k tělesné práci. Poddaní museli vykonávat všechny výrobní práce, šlechtici jen kontrolovali výsledky. Pokuste se z obrázku dokázat, že rozdíly mezi poddaným a šlechticem dostaly i vnější podobu. (Poddaní pracují, jsou oděni do prostých plátěných košil bez ozdob, šlechtic je oblečen do zdobeného šatu, ve vlasech má ozdobnou čelenku a pouze práci řídí.)
Pražský hrad – Soběslavův palác, 12. století: Kníže vybudoval pro sebe a svoji rodinu rozsáhlý kamenný palác a obehnal Pražský hrad mohutnou kamennou zdí na ochranu proti nepříteli i proti vlastním poddaným.
Síň románského šlechtického paláce – 12. století, Praha: Knížete napodobovala i šlechta a bohatí obchodníci, kteří si vystavěli kamenné domy, vybavené místo otevřeného ohniště krby a opatřené okny a kryté kamennou střechou.
Klášterní síň – Doksany: Za šlechtou nezůstala pozadu ani církev. Budovala nákladné chrámové stavby, celé z kamene na důkaz své příslušnosti k vládnoucí třídě.
Rotunda, Bíňa, okr. Nové Zámky: Pro potřeby venkova byly stavěny drobné církevní chrámy na kruhovém základě – rotundy. Přes své malé rozměry působily v prostředí, kde bylo všechno stavěno ze dřeva a slámy, jako výstavné paláce.
Bazilika, Spišské Podhradie: Pro větší církevní střediska a pro sídla panovníka nebo pro kláštery vznikaly velké chrámy na obdélníkovém základě. Vycházely svou podobou ze starověkých římských tržnic – bazilik a nesly i stejné označení.
Portál kostela v Záboří nad Labem: Kamenné stavby byly zdobeny malířskými a sochařskými díly. Z malířské výzdoby si vzpomeneme na nástěnné malby z rotundy ve Znojmě o rodu Přemyslovců. Sochařská tj. kamenická výzdoba se soustředila na ozdobný vchod – portál. Prohlédněte si dobře obrázek a řekněte, které prvky sochař použil (zvířata, listy, ozdobné sloupky).
Tympanon, Jakub u Kutné Hory: Nad vchodem do chrámu byl v portálu umístěn kamenný obraz – reliéf, který vyplňoval prostor v půlkruhovém oblouku portálu – tympanon. Byl v něm zobrazen většinou světec, kterému byl chrám určen.
Hlavice sloupu, Záboří nad Labem: Také sloupy a jejich hlavice byly ozdobeny sochařskou výzdobou – většinou náměty z přírody nebo mytologie. Pozorujte sloup na obrázku a určete: K čemu sloup ve stavbě sloužil především? Z čeho byl postaven? Byl z jednoho kusu? Co vybíhalo z hlavice sloupu? Jak byste jinak označili sloup podle jeho funkce?
Vyšehradský kodex – r. 1085: Pro bohoslužebné účely vznikaly i soubory psaných a bohatě ilustrovaných knih. Písmo těchto knih bylo odvozeno z římského starověkého písma – latinky, jazyk knih byl převzat ze starověkých římských textů psaných latinsky. Rovněž stavby, obrazy, sochy, oděvy připomínají starověké římské výtvory. Proto kultura vládnoucí šlechty a církve byla označena za kulturu z Říma – Romy tj. románskou.
Rotunda sv. Martina, Praha – Vyšehrad: Románské stavby napodobovaly i římský způsob zdiva. Byly stavěny z opracovaných kamenů – kvádrů, spojovaných vápennou maltou. Takovému zdivu říkáme kvádříkové. Kámen musil být dostatečně měkký, aby se dal dobře opracovat. Stavělo se proto z opuky a pískovce. Jakou barvu proto mají většinou románské stavby?
Vnitřek baziliky sv. Jiří – Pražský hrad: Malé vzdálenosti překlenoval románský sloh valenou klenbou – půlkruhovou a otvory ve zdi – okna i dveře – půlkruhovým obloukem. Velké prostory nedokázal kamennou klenbou zakrýt. Určete z obrázku, z čeho románský stavitel pořizoval stropy velkých staveb a jaký měly tvar (dřevěný, trámový, plochý strop).
Románský kostel, Tismice u Českého Brodu – opakovací obrázek: Určete, v kterém slohu je zobrazený chrám postaven. Dokažte, že se skutečně jedná o románský sloh: na jednotlivých částech stavby ukazujte hlavní znaky románského slohu.
